Ejpovický tunel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jižní tubus otevřen pro zkušební provoz a už tu jezdí vlaky značka: editace z Vizuálního editoru |
oprava detailů, lepší refy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 48:
[[Soubor:Tunely Ejpovice 20.JPG|náhled|Západní portál železničních tunelů Ejpovice]]
[[Soubor:Tunely Ejpovice 23.jpg|náhled|Detailní pohled na razicí štít po provedení prorážky jižního tubusu na západním portálu tunelu]]
'''Ejpovický tunel'''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ejpovický tunel zkrátí cestu z Plzně do Prahy o 11 minut, řekl šéf SŽDC
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://ekonomika.idnes.cz/rozstrel-jiri-svoboda-generalni-reditel-szdc-vlaky-zeleznice-p6i-/ekonomika.aspx?c=A181113_124334_domaci_pmk
| datum vydání = 2018-11-13
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> je železniční tunel, částečně v provozu, na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|170 Praha–Plzeň]] mezi [[Železniční stanice|železniční stanicí]]<ref group="p.">Součástí stavby je změna železniční zastávky Ejpovice na stanici.</ref> [[Ejpovice]] a železniční zastávkou [[Plzeň]] - [[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]]. Stavba tunelu, započatá v roce 2013, je součástí modernizace západní části [[Třetí železniční koridor|III. vnitrostátního tranzitního železničního koridoru]]. Smyslem stavby tohoto tunelu bylo především zkrácení železniční trati z [[Praha|Prahy]] do [[Plzeň|Plzně]] o 6,1 km a zkrácení doby přepravy až o 9 minut, neboť železniční trať již nebude opisovat severní oblouk k [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrástu]] a údolím [[Berounka|Berounky]]. Stávající trať v úseku [[Plzeň]]-[[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]] až [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrást]] bude po dokončení zrušena a úsek [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrást]] - [[Ejpovice]] bude přebudován na jednokolejnou trať propojující trať [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha-Plzeň]] s tratí [[Železniční trať Chrást u Plzně – Radnice|Chrást-Radnice]].
Objednatelem stavby tunelu bylo [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy ČR]] resp. [[Správa železniční dopravní cesty|Správa železniční dopravní cesty, s.o.]], dodavatelem na základě výběrového řízení Sdružení MTS+SBT - MTÚ Rokycany-Plzeň ([[Metrostav|Metrostav a.s.]] a [[Subterra|Subterra a.s.]]), projektantem [[Sudop Praha|SUDOP Praha a.s.]] a autorem realizační dokumentace tunelu pak [[Metroprojekt Praha|Metroprojekt Praha a.s.]] Technický dozor investora provádí Sdružení Inženýring dopravních staveb a.s. a SATRA s.r.o. Geotechnologický monitoring provádí Sdružení GEOtest a.s. a Angermeier Engineers s.r.o. Celková předpokládaná cena modernizace trati Rokycany-Plzeň, která zahrnuje i stavbu tunelů [[Ejpovice]], činila 7 326 302 015 Kč, vítězná nabídka, kterou podalo sdružení firem
| příjmení =
| jméno =
| titul = Financování
| periodikum = www.rokycanyplzen.cz
| vydavatel =
| url = http://www.rokycanyplzen.cz/index_soubory/fin.htm
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref>
Od 15. listopadu 2018 je jižní tubus tunelu ve zkušebním provozu. Svojí délkou cca 4150 metrů je tunel nejdelším [[Železniční tunely v Česku|železničním tunelem v České republice]].
Řádek 109 ⟶ 125:
'''2013'''
V dubnu [[2013]] vydal [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže|Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže]] rozhodnutí, kterým návrh navrhovatelů zamítl. Následně byl proti tomuto rozhodnutí podán [[Rozklad (právo)|rozklad]], který [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]] dne 12.7.2013 rovněž zamítl.<ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zahájení modernizace trati Rokycany – Plzeň už nic nebrání
| periodikum =
| vydavatel = SŽDC
| url = http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/uhos-ejpovice.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref> 17.7.2013 byla podepsána [[smlouva o dílo]] se zhotovitelem, kterým se stalo sdružení firem sdružení [[Metrostav]] a.s. a [[Subterra]] a.s.<ref>http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/rokycany-plzen_prubeh.html</ref> Dne 9. 8. 2013 proběhlo předání staveniště a 30. 9. 2013 byla výstavba zahájena skrývkou ornice v místě hloubeného úseku tunelu na východní straně vrchu Homolka u Kyšic.<ref>http://www.ita-aites.cz/cz/podezemni_stavby/podzemni_stavby_ve_vystavbe/modernizace-zeleznicni-trati-rokycany-plzen.html</ref> Dne 15. 11. 2013 proběhlo slavnostní zahájení stavby před industriálním parkem [[Ejpovice]].
'''2014'''
Řádek 117 ⟶ 143:
'''2015'''
* 23. 1. 2015 byl pokřtěn razicí štít a 31. 1. 2015 byla zahájena ražba jižního tubusu tunelu.
* 30. 3. 2015 bylo vyraženo 150 metrů. Hornina byla odvážena do lomu u [[Kyšice (okres Plzeň-město)|Kyšic]].<ref>
| příjmení =
| jméno =
| autor = kasme
| titul = Rokycany – Plzeň 4.4.2015
| periodikum = Železniční koridory
| datum = 2015-04-04
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs-CZ
| url = http://www.koridory.cz/archives/29513/
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
* 12. 5. 2015 byl osazen dvoustý prstenec, vyraženo tedy bylo přes 400 metrů.
* 15. 6. 2015 byl vyražen první kilometr tubusu.
Řádek 128 ⟶ 167:
* 30. 5. 2016 bylo vyraženo 4000 metrů jižního tubusu a byla připravena prorážka.
* 7. 6. 2016 byla provedena prorážka jižního tubusu na západním portálu tunelu.<ref>TV Nova, Polední Televizní noviny, 7.6.2016</ref>
* 15. 12. 2016 bylo vyraženo 1008 metrů severního tubusu.<ref>
| titul = Severní tunel Ejpovice dosáhl délky 1000 metrů
| periodikum = Železniční koridory
| datum = 2016-12-15
| jazyk = cs-CZ
| url = http://www.koridory.cz/archives/38348/
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
'''2017'''
* 16. 1. 2017 bylo vyraženo 1500 metrů severního tubusu <ref>http://www.metrostav.cz/pdf/noviny/01_2017.pdf</ref>
* V dubnu 2017 začaly práce na bezpečnostních propojkách mezi tubusy.
* 2. 5. 2017 bylo vyraženo téměř 3000 metrů severního tubusu.<ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tunelovací stroj Viktorie vyhlíží metu třetího kilometru
| periodikum = www.szdc.cz
| vydavatel = SŽDC
| url = http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/tunel-ejpovice-3.km.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref>
* 26. 9. 2017 byla provedena tzv. malá prorážka.<ref>https://www.facebook.com/pg/Metrostav/photos/?tab=album&album_id=10154843019325913</ref>
* 7. 10. 2017 byl proražen severní tubus tunelu.<ref>
| titul = U Plzně skončila ražba nejdelšího železničního tunelu v Česku. Cestu z Prahy zkrátí o devět minut
| periodikum = iROZHLAS
| jazyk = cs
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/u-plzne-skoncila-razba-nejdelsiho-zeleznicniho-tunelu-v-cesku-cestu-z-prahy_1710071454_kro
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
'''2018'''
* V lednu 2018 proběhlo postupné rozebrání a likvidace razícího štítu.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 185 ⟶ 247:
== Technologie výstavby ==
Oba tubusy byly raženy pomocí razicího štítu [[TBM]] S 799, který byl dne 23.1.2015 pojmenován jako Viktorie.<ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Speciální razicí štít pokřtěn, Viktorie začne pracovat na tunelu
| periodikum = www.metrostav.cz
| vydavatel = Metrostav
| url = https://www.metrostav.cz/cz/aktuality/tiskove_zpravy/detail?id=2881
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref> Vyroben byl firmou [[Herrenknecht]] a stavbařům předán 25. 6. 2014 v německém Schwanau. Celková délka stroje činila 110 metrů, hmotnost 1800 t, ražený průměr činil 9,89 metru, výkon motoru 3 600 kW, maximální kroutící moment 27 658 kNm a počet otáček 0 až 4,5 za minutu.
== Parametry tunelu ==
Řádek 193 ⟶ 265:
Při zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení v roce 2006-2007 došlo z rozhodnutí Magistrátu města Plzně ke zrušení zastávky [[Újezd (Plzeň)|Plzeň - Újezd]]<ref>Usnesení zastupitelstva města Plzně číslo 757 ze dne 9. 12. 2004.</ref>, čímž se zlepšily výškové a směrové poměry stavby,<ref group="p.">Původní řešení se zastávkou Plzeň-Újezd vyžadovalo takové výškové vedení trati, že by pro nákladní vlaky s tonáží přes 2300 t pro směr od Prahy a 2100 t od Plzně muselo být nasazeno další hnací vozidlo.</ref> a k využití dvou jednokolejných tunelů místo původně uvažovaného tunelu dvoukolejného (jižní tubus zůstává prakticky ve stejné trase jako původně zamýšlený dvoukolejný tunel, druhý je umístěn severněji). Tyto tunelové tubusy měly být vybaveny 14 vzájemnými propojkami pro případnou evakuaci, dále měly být vybudovány dvě požární nádrže, úniková šachta se dvěma schodišti, evakuační výtah, bezpečnostními tunelové výklenky, heliport, kamerový systém, nadzemní hydranty či zavodněné požární potrubí.
V roce [[2009]] byla dodatkem k projektu změněna jízdní dráha ze štěrkového lože na [[Pevná jízdní dráha|pevnou]].
Při revizi požárně technického řešení tunelů v roce [[2011]] byl redukován počet tunelových propojek z 14 na 8, zrušeny požární nádrže, výtah, druhé schodiště, [[heliport]] a redukován kamerový systém. Vybudovaná svislá šachta by měla sloužit pouze pro technologické účely.
Řádek 202 ⟶ 274:
Tunelový komplex je tvořen dvěma tunelovými tubusy o vnitřním průměru 8,7 metru. Severní tunelový tubus má délku 4174,2 metrů (4143 m ražených, 31,2 m hloubených), jižní 4150 metrů (4110 m ražených, 40 m hloubených). Maximální osová vzdálenost tubusů je 48 metrů. Oba tunelové tubusy jsou vzájemně propojeny maximálně po 490 metrech osmi tunelovými propojkami, umožňujícími evakuaci cestujících do druhého tunelového tubusu.
Ostění každého tubusu je tvořeno betonovým prstencem o vnějším/vnitřním průměru 9,5/8,7 metrů, skládajícího se ze sedmi základních segmentů a jednoho vázacího. Délka jednoho prstence je 2 metry a hmotnost 60 013 kg. Prstence byly vyrobeny v areálu firmy Armado v [[Dýšina|Dýšině]], nedaleko vlastní stavby tunelů.<ref>
| titul = Metrostav připravuje zahájení ražby tunelů Ejpovice
| periodikum = Železniční koridory
| datum = 2014-08-05
| jazyk = cs-CZ
| url = http://www.koridory.cz/archives/19056/
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
Odhad celkově vytěženého množství horniny činí 600 tisíc m<sup>3</sup>.
Řádek 208 ⟶ 287:
Vjezdový (východní portál) se nachází na [[Staničení pozemních komunikací|staničení]] 95,850 km trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha-Plzeň]] severně od obce [[Kyšice (okres Plzeň-město)|Kyšice]]. Dále stavba pokračuje dvěma tunelovými tubusy přibližně západním směrem, kde se pod masivem [[Chlum (Rokycanská pahorkatina)|vrchu Chlum]] stáčí v [[Poloměr|rádiu]] 1785 m k jihozápadu a na kilometru 100 vyúsťuje výjezdovým (západním) portálem.
V tunelu je po celé délce položena [[pevná jízdní dráha]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Modernizace železniční trati Rokycany–Plzeň
| url = http://ru.metrostav.cz/pdf/ejpovice-brozura-tunely.pdf
| vydavatel = Metrostav
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> čímž jde o nejdelší úsek železniční pevné jízdní dráhy v České republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Běžná kolej (5. část)
| periodikum =
| vydavatel = SŽDC
| url = https://www.szdc.cz/o-nas/zeleznice-cr/historie-zeleznice/zeleznicni-svrsek/bezna-kolej-5.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref>
=== Parametry železniční trati ===
Tunel byl navržen tak, aby budovaná trať vyhovoval Evropské dohodě o mezinárodních železničních magistrálách<ref>European Agreement on Main International Railway Lines (AGC) [online]. Organizace spojených národů, 2015-12-06, [cit. 2015-12-06]. [www.unece.org/fileadmin/DAM/trans/conventn/AGC_e.pdf Dostupné online.]</ref> a Evropské dohodě o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech<ref>European Agreement on Important International Combined Transport Lines and Related Installations (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech)</ref>, věnovaných hlavním tratím v Evropě. Po skončení zkušebního provozu by nejvyšší traťová rychlost by měla činit
| titul = Modernizace trati Rokycany Plzeň
| periodikum = www.rokycanyplzen.cz
| |||