Porcelán: Porovnání verzí

[[Soubor:Cibulak.jpg|náhled|Porcelánový talíř, tzv. „[[cibulák]]“]]

'''Porcelán''' (zastarale též '''porculán''') je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta tvořeného směsí [[kaolin]]u, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.).

Při správném [[poměr]]u všech složek a jejich dobrém vypálení vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný [[Látka|materiál]] – porcelán. V Evropě byl tento postup velmi komplikovaný (na rozdíl od Číny, kde lze [[jíl]]y pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, bylo v Evropě nutno nalézt odpovídající kombinaci všech ingrediencí jak co se týče jednotlivých složek, tak i jejich poměru); lze tedy vliv [[orient]]álních [[manufaktura|manufaktur]] na objev porcelánu v Evropě považovat za minimální a spíše za inspirativní.

 

[[Soubor:Porzellanmanufaktur Meißen.jpg|náhled|Budova míšeňské porcelánky]]

* '''Čína''' Tajemství pálení porcelánu první objevili v [[Čína|Číně]]. Už zhruba od roku 700 př. n. l. se v Číně pálí tzv. protoporcelán. Jsou to ještě ne zcela bílé, ani transparentní výrobky. Pravý porcelán se v Číně vyrábí asi až od 7. století n. l. Název kaolín vnikl od názvu kopce Gao-ling, kde těžili porcelánovou hlínu. Porcelánové zboží s celadonovou glazurou bylo určeno jen pro císaře a jeho dvůr. Do [[Evropa|Evropy]] se dostal porcelán kolem roku 1290, kdy ho dovezl ze svých cest po Asii [[Marco Polo]]. Název „porcelán“ vznikl z italského slova „{{cizojazyčně|it|porcella}}“ – mušle, protože ji hmotou připomíná a když se kousek odštípne, zůstane po něm ploška připomínající mušli. Od té doby se Evropa snažila porcelán vyrobit sama. Po nějaké době, kolem 15. století se sice začal porcelán z Číny dovážet ve větším množství, ale bylo to stále velmi drahé zboží, které se vyvažovalo zlatem. Evropské porcelánky zatím nedokázaly vypálit na tak vysoké teploty, jaké porcelán vyžaduje. Jedna z prvních evropských napodobenin byl tzv. Medicejský porcelán v 15. století v [[Itálie|Itálii]]. Byla to pórovitá hmota ze směsi bíle se pálících jílů, která nedosahovala takové pevnosti a už vůbec ne transparentnosti. Byla dekorována [[kobalt]]em, kterým se napodobovaly čínské vzory. Ty se uplatnily i na známé delftské [[fajáns]]y z Holandska, které napodobovaly i tvary čínských nádob.

=== Evropa ===

* '''Míšeň''' Objevit složení porcelánové hmoty se podařilo po více než desetiletém úsilí až [[Ehrenfried Walther von Tschirnhaus|Ehrenfriedu Waltheru von Tschirnhaus]] a saskému lékárníku [[Johann Friedrich Böttger|Johannu Friedrichu Böttgerovi]] (Janu Bedřichu Böttgerovi) r. [[1708]] v [[Míšeň|Míšni]]. Jeho první pokusy připomínaly spíše tvrdou [[Kamenina|kameninu]].

:Střep byl velmi pevný, slinutý, ale měl hnědočervenou barvu. Hmota se lila do kovových tepaných forem. Poté si Böttger povšiml vlastností jemného bílého prášku, který se dosud používal jen na pudrování barokních paruk, a tak objevil naleziště kaolínu. Vyráběl v [[Míšeň|Míšni]] na hradě [[Augustusburg]], pracovní postup byl pečlivě střežen, a tajemství výroby bylo rozděleno mezi několik lidí.

* '''Vídeň''' Roku 1718 se podařilo některým keramikům utéct z hradu a roku 1719 pod vedením Francouze Du Paquiera založili porcelánku v [[Augarten]] na předměstí [[Vídeň|Vídně]].

* '''Švýcarsko''': [[Curych]] a [[Nyon]].

* '''Francie''' V letech 1738–1740 založil francouzský král Ludvík XV. první francouzskou porcelánku ve [[Vincennes]] u Paříže, která byla roku [[1756]] na podnět Madame Pompadour přenesena do [[Sèvreský porcelán|Sèvres]], dále 1765 [[Limoges]], [[Rouen]], [[Saint Cloud]].

* '''Maďarsko'''/'''Uhry''' [[Hollóháza]] založena r. 1777 a činná do současnosti; [[Herend]] r. 1826.

 

 

Na konci 18. století se v severozápadních Čechách uskutečnilo několik pokusů s výrobou porcelánu, protože bylo známo, že se zde nalézají ložiska kvalitního kaolínu. V sousedním [[Durynsko|Durynsku]] vznikala již v průběhu druhé poloviny 18. století řada malých porcelánek. Tyto podniky inspirovaly podnikatele, kteří chtěli využít surovinové zdroje na Karlovarsku. Nejstarším podnikem na našem území bylo založení malé manufaktury v obci Háje u Horního Slavkova v roce 1789. Její snahy však byly málo úspěšné, jednak pro nedostatek finančních prostředků, jednak pro malý počet pracovníků. Úroveň prvních porcelánových výrobků byla zřejmě nízká. Společnost se rozpadla a výroba zde po čtyřech letech zanikla.

=== Literatura ===

* Jan Diviš: ''Evropský porcelán'', Artia, Praha 1985

* Jiří Chládek, Ilona Nová: ''Porcelán kolem nás'', Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1991, ISBN 80-03-00540-X

* Jiří Chládek: ''Porcelán'', Nava, Plzeň 2000, ISBN 80-7211-078-0