Ejpovický tunel: Porovnání verzí

{{Infobox - železniční tunel

| velikost obrázku =

| dodavatel = Sdružení Metrostav a.s a Subterra a.s.

| geologická sondáž =

| průraz = 9,5

| dokončení = plán 1615. 11.<ref>https://www.facebook.com/drazni.urad/posts/2064495560275152</ref><ref>https://zdopravy.cz/drazni-urad-povolil-provoz-v-tunelu-ejpovice-nakladni-vlaky-uz-jezdi-prvni-50-km-h-19205/</ref>/9. 12. [[2018 v dopravě|2018]] (jižní/severní tubus<ref>[https://zdopravy.cz/szdc-otevre-nejdelsi-tunel-v-patek-cd-musi-v-nekterych-vozech-zamknout-toalety-19060/ zpráva o otevření tunelu na Zdopravy.cz]</ref>

| průměr 1 = 8,7

| vytěžený objem = 600 000

'''Ejpovický tunel'''<ref>[https://ekonomika.idnes.cz/rozstrel-jiri-svoboda-generalni-reditel-szdc-vlaky-zeleznice-p6i-/ekonomika.aspx?c=A181113_124334_domaci_pmk Ejpovický tunel zkrátí cestu z Plzně do Prahy o 11 minut, říká šéf SŽDC Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/rozstrel-jiri-svoboda-generalni-reditel-szdc-vlaky-zeleznice-p6i-/ekonomika.aspx?c=A181113_124334_domaci_pmk]</ref> je železniční tunel, stavěnýčástečně v provozu, na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|170 Praha–Plzeň]] mezi [[Železniční stanice|železniční stanicí]]<ref group="p.">Součástí stavby je změna železniční zastávky Ejpovice na stanici.</ref> [[Ejpovice]] a železniční zastávkou [[Plzeň]] - [[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]]. Stavba tunelu, započatá v roce 2013, je součástí modernizace západní části [[Třetí železniční koridor|III. vnitrostátního tranzitního železničního koridoru]]. Smyslem stavby tohoto tunelu jebylo především zkrácení železniční trati z [[Praha|Prahy]] do [[Plzeň|Plzně]] o 6,1&nbsp;km a zkrácení doby přepravy až o 9 minut, neboť železniční trať již nebude opisovat severní oblouk k [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrástu]] a údolím [[Berounka|Berounky]]. Stávající trať v úseku [[Plzeň]]-[[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]] až [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrást]] bude po dokončení zrušena a úsek [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrást]] - [[Ejpovice]] bude přebudován na jednokolejnou trať propojující trať [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha-Plzeň]] s tratí [[Železniční trať Chrást u Plzně – Radnice|Chrást-Radnice]].

Objednatelem stavby tunelu jebylo [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy ČR]] resp. [[Správa železniční dopravní cesty|Správa železniční dopravní cesty, s.o.]], dodavatelem na základě výběrového řízení Sdružení MTS+SBT - MTÚ Rokycany-Plzeň ([[Metrostav|Metrostav a.s.]] a [[Subterra|Subterra a.s.]]), projektantem [[Sudop Praha|SUDOP Praha a.s.]] a autorem realizační dokumentace tunelu pak [[Metroprojekt Praha|Metroprojekt Praha a.s.]] Technický dozor investora provádí Sdružení Inženýring dopravních staveb a.s. a SATRA s.r.o. Geotechnologický monitoring provádí Sdružení GEOtest a.s. a Angermeier Engineers s.r.o. Celková předpokládaná cena modernizace trati Rokycany-Plzeň, která zahrnuje i stavbu tunelů [[Ejpovice]], činila 7 326 302 015 Kč, vítězná nabídka, kterou podalo sdružení firem [[Metrostav|Metrostav a.s]]. a [[Subterra|Subterra a.s.]] činila 3 972 925 902 Kč<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.vestnikverejnychzakazek.cz|url = https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs-CZ/Form/Display/425434|vydavatel = www.vestnikverejnychzakazek.cz|datum přístupu = 2016-02-11}}</ref>. Maximálně 3 419 440 199 Kč je spolufinancováno z [[Fondy Evropské unie|Fondu soudržnosti]] v rámci [[Operační program Doprava|Operačního programu Doprava]]. Národní spolufinancování je realizováno prostřednictvím [[Státní fond dopravní infrastruktury|Státního fondu dopravní infrastruktury]].<ref>http://www.rokycanyplzen.cz/index_soubory/fin.htm</ref>

PoOd dokončení15. stavbylistopadu by2018 tunelje sejižní svojítubus tunelu ve zkušebním provozu. Svojí délkou cca 4150 metrů mělje býttunel nejdelším [[Železniční tunely v Česku|železničním tunelem v České republice]].

Historie záměru výstavby tunelu jebyla spjata s historií modernizace [[Třetí železniční koridor|III. tranzitního železničního koridoru]] na území České republiky a jeho integrace do evropské železniční sítě. Tento záměr byl historicky upraven a podchycen v nejrůznějších dokumentech např. v Zásadách modernizace z roku 1992 pro Československo a v upravené podobě z roku 1993 pro Českou republiku, ve Směrnici generálního ředitele SŽDC č. 16/2005 - Zásady modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky, v usnesení vlády číslo 145 z roku 2001 a v usnesení vlády číslo 885 z roku 2005 či v Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013 s aktualizací pro roky 2010-2012 (2015).

* V létě 2018 probíhajíprobíhaly přípravné práce pro uvedení do provozu, zejména pokládka kolejí, na stavbě se podle vyjádření [[Metrostav]]u pracujepracovalo denně včetně nočních směn<ref>{{Citace elektronického periodika

*16Dne 15. 11. 2018 má být uvedenbyl do zkušebního provozu uveden jižní tubus.<ref name=":0">{{Citace periodika

=== Parametry budované železniční trati ===

Tunel byl navržen tak, aby budovaná trať vyhovoval Evropské dohodě o mezinárodních železničních magistrálách<ref>European Agreement on Main International Railway Lines (AGC) [online]. Organizace spojených národů, 2015-12-06, [cit. 2015-12-06]. [www.unece.org/fileadmin/DAM/trans/conventn/AGC_e.pdf Dostupné online.]</ref> a Evropské dohodě o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech<ref>European Agreement on Important International Combined Transport Lines and Related Installations (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech)</ref>, věnovaných hlavním tratím v Evropě. ZamýšlenáPo skončení zkušebního provozu by nejvyšší traťová rychlost by tak měla činit minimálně 160 km/h u vozových jednotek s naklápěcí technikou a 120-160 km/h u jednotek klasické konstrukce, přechodnost kolejových vozidel by měla vyhovovat [[Traťová třída|traťové třídě]] D4 dle [[Mezinárodní železniční unie]], prostorová průchodnost podle ložné míry UIC-GB. Výhledově by měla trať splňovat i požadavky pro traťovou rychlost 200&nbsp;km/h.<ref>{{Citace elektronického periodika