Plzeň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.102.124.156 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot
značka: rychlé vrácení zpět
nové informace uzitecne.
značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
**
{{Infobox - statutární město
| název = Plzeň
| obrázek = Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje.jpg
| popisek = Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky
| znak = Plzen small CoA.png
| článek o znaku = Plzeňský znak
| vlajka = Flag of Plzen.svg
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Plzeň-město
| ob.roz.půs = '''Plzeň'''
| pov.ob = '''Plzeň'''
| země = [[Čechy]]
| nuts3 = CZ032
| nuts4 = CZ0323
| nuts5 = CZ0323 554791
| nadmořská výška = 293–452
| výměra = 137,65
| rozpočet = 6 312,04<ref name="autoref1"/>
| rozpočet aktuální k = 2015
| psč = 301&nbsp;00
| počet částí = 31
| počet katastrálních území = 23
| počet zsj = 104
| počet obvodů = 10
| adresa = Magistrát&nbsp;města&nbsp;Plzně<br />nám. Republiky 1/1<br />306&nbsp;32 Plzeň
| web = www.plzen.eu
| email = posta@plzen.eu
| primátor = [[Martin Zrzavecký]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]])
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Plzeň |lat_deg=49 |lat_min=44 |lat_sec=49 |lon_deg=13 |lon_min=22 |lon_sec=39 |float=center}}
| primátor aktuální k = 2014
}}
'''Plzeň''' (v němčině a dalších jazycích ''Pilsen'') je [[statutární město]] na západě [[Čechy|Čech]] a metropole [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]. Leží na soutoku řek [[Mže]], [[Radbuza]], [[Úhlava]] a [[Úslava]], z nichž vzniká řeka [[Berounka]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v České republice.
 
Plzeň je známá jako průmyslové a [[pivovar]]nické město. V rozsáhlých továrních halách bývalé [[Škoda (podnik)|Škodovky]] se vyrábějí dopravní prostředky a průmyslové stroje, na druhé straně krajské metropole se pak vaří známá piva [[Prazdroj]] a [[Gambrinus]]. Spodně kvašený světlý ležák se označuje jako [[pivo plzeňského typu]], celosvětově pak jako ''Pilsner'' nebo ''Pils'', podle německého jména města ''Pilsen''. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla. Ve městě sídlí také biskupství [[diecéze plzeňská|plzeňské diecéze]]. Vysoké školství zastupují [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]] a [[Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy|Lékařská fakulta Univerzity Karlovy]]. V roce 2015 byla Plzeň (společně s belgickým [[Mons]]em) [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]].
 
Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým [[náměstí Republiky (Plzeň)|náměstím Republiky]] uprostřed (139&nbsp;×&nbsp;193&nbsp;m), jemuž vévodí [[katedrála svatého Bartoloměje|katedrála sv. Bartoloměje]], budovaná od roku 1290.
 
== Historie ==
{{Neověřeno část}}
=== Středověk ===
První zmínky o Plzni (dnešním [[Starý Plzenec|Starém Plzenci]]) pocházejí z roku [[976]], kdy u tohoto [[Přemyslovci|přemyslovského]] [[hradiště]] kníže [[Boleslav II.]] porazil vojsko německého krále [[Ota II.|Oty II.]] V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem ''Nová Plzeň'' král [[Václav II.]] roku [[1295]] jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do [[Bavorsko|Bavorska]]. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.
 
Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V této době byly také vystavěny [[Katedrála svatého Bartoloměje|kostel sv. Bartoloměje]] ve středu náměstí, [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánský klášter]] na jihovýchodě při hradbách, nedochovaný [[Dominikánský klášter (Plzeň)|dominikánský klášter]] na severozápadě, [[špitál]]ní kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.
 
Na samém počátku [[Husitské války|husitských válek]] měli husité díky radikálnímu knězi [[Václav Koranda starší|Václavu Korandovi]] ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s [[Jan Žižka|Janem Žižkou]] odejít do [[Tábor]]a a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát [[Prokop Holý|Prokopem Holým]], a podílela se na odporu proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Od roku 1467 sídlila v Plzni [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražská kapitula]], která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem [[Římskokatolická církev|římsko-katolické církve]] v Čechách. [[Administrátor (církev)|Administrátor]] arcibiskupství v té době byl [[Hilarius Litoměřický]], který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou ''Historii města Plzně''. Plzeň je také kolébkou českého [[knihtisk]]u, nejstarším tiskem je zřejmě ''[[Statuta Arnošta z Pardubic]]'' z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha ''[[Kronika trojánská]]'' už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova do roku 1533.
 
=== Raný novověk ===
[[Soubor:Siege of Pilsen.jpg|náhled|Dobytí Plzně roku 1618]]
Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Loupeživý rytíř Bavůrek ze Švamberka byl popraven na plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se stala Plzeň hlavním městem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], když sem císař [[Rudolf II.]] uprchl před [[mor|morovou epidemií]]. Sídlil v tzv. [[Císařský dům (Plzeň)|Císařském domě]] vedle dnešní budovy [[Plzeňská radnice|plzeňské radnice]].
 
Roku 1618 byla [[Obléhání Plzně (1618)|Plzeň poprvé dobyta]], a to vojskem českých stavů pod velením [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta II. Mansfelda]]. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] hospodářství i kultura upadaly. Švédská obléhání v letech 1637 i 1648 byla neúspěšná. Dne 8.&nbsp;ledna 1683 byl v Plzni dekretem [[Leopold I.|Leopolda I.]] založen [[35. pěší pluk]]. V roce 1695 byl v Plzni popraven [[Jan Kozina|Jan Sladký Kozina]], vůdce [[Chodské povstání|chodského povstání]] proti vrchnosti.
 
Roku 1799, v dobách [[Napoleonské války|napoleonských válek]], prošla městem ruská vojska. Ve dnech 16.–18.&nbsp;prosince zde pobýval maršál [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]].
 
=== Průmyslový rozvoj ===
V 19. století nechal [[purkmistr]] [[Martin Kopecký]] (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5.&nbsp;května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení [[Plzeňský Prazdroj|Měšťanského pivovaru]] (''Bürgerliches Brauhaus'', později ''Prazdroj'') a 5.&nbsp;října 1842 v něm bavorský sládek [[Josef Groll]] uvařil první várku piva. V roce 1859 založil v Plzni hrabě [[Valdštejnové|Valdštejn]] pobočku svých sléváren a strojíren. Továrna, kterou v roce 1869 odkoupil její vrchní inženýr [[Emil Škoda]], se stala základem budoucích [[Škoda (podnik)|Škodových závodů]]. V roce 1869 byl založen [[Pivovar Gambrinus Plzeň|První plzeňský akciový pivovar v Plzni]] (později ''Gambrinus''). V roce 1882 zde získal [[František Křižík]] patent na svůj vynález [[oblouková lampa|obloukové lampy]] a v dalších letech v Plzni realizoval zakázky na modernizaci veřejného osvětlení a na vybudování pouliční elektrické dráhy (zprovozněna 1899). Na konci 19. století se Plzeň stala [[Secesní architektura v Plzni|kolébkou české secese]].
 
[[Soubor:Brewery Gate Plzen 152.JPG|náhled|vlevo|Vstup do plzeňského pivovaru]]
Už od poloviny 19. století byla Plzeň druhým největším městem v Čechách a třetím v rámci všech českých zemí, ke konci 20.&nbsp;století už ale byla čtvrtým v Česku, když byla předstižena [[Ostrava|Ostravou]]. Jako západočeská metropole nicméně prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města, roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak „Velká Plzeň“, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici (do té doby se vlastní Plzeň členila na [[Vnitřní Město (Plzeň)|Vnitřní Město]], východní [[Východní Předměstí|Pražské Předměstí]], jižní [[Jižní Předměstí|Říšské Předměstí]] a severní [[Severní Předměstí|Saské Předměstí]]<ref name="autoref2"/>). Starostou města byl v letech 1919–1938 [[Luděk Pik]]. Na [[Náměstí T. G. Masaryka (Plzeň)|náměstí T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka]] byl vybudován památník Národního osvobození s dominující bronzovou sochou T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka, který byl slavnostně odhalen 28.&nbsp;října 1928, jako dík prezidentovi za založení a desetileté fungování republiky.
 
V roce 1938 došlo k odstoupení pohraničních území [[První republika|Československé republiky]] [[Německo|Německu]]. Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. 1. května 1942 byla Plzeň podle [[s:Vládní nařízení č. 142/1942 Sb. ze dne 30. března 1942, jímž se prohlašuje Plzeň za město se zvláštním statutem|vládního nařízení č. 142/1942 Sb.]] rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se [[statutární město|statutárním městem]] se 130 tisíci obyvateli.<ref name="autoref3"/> Škodovy závody byly v této době významnou zbrojovkou zásobující německou armádu. I přesto Plzeň delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20.&nbsp;prosince 1944, při něm byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem 25.&nbsp;dubna 1945. Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí{{Doplňte zdroj}}. Spojenci před nálety varovali prostřednictvím stanice [[BBC]], aby minimalizovali civilní oběti.<ref name="autoref4"/> Útoky způsobily citelné zásahy nacistům, došlo ale i na omyly, jejichž civilní oběti se staly vděčným soustem propagandy – té nacistické, i pozdější komunistické.<ref name="autoref5"/>
 
=== Poválečná éra ===
[[Soubor:Plzeň, pomník osvobození U Práce.JPG|náhled|Pomník osvobození americkou armádou na začátku Americké ulice]]
Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými [[George S. Patton|generálem Pattonem]] 6.&nbsp;května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané „mají vzít až do Moskvy“. Dnes na osvobození Plzně upomíná [[Patton Memorial Pilsen]] – ''Památník americké armády 1945'' provedený jako stálé muzeum. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.
 
1.&nbsp;června 1953 došlo v Plzni k prvním [[Plzeňské povstání (1953)|protikomunistickým masovým nepokojům]] v souvislosti s tehdy probíhající [[Československá měnová reforma (1953)|měnovou reformou]] se střelbou do demonstrujících. Odvetou komunistického režimu bylo kromě represí proti demonstrantům, převážně dělníkům Škodovky, také zbourání Masarykova pomníku, symbolu nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku.
 
Na konci 50.&nbsp;let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby v podobě budování sídlišť. První rozsáhlý areál vznikl na [[Plzeň 2-Slovany|Slovanech]], následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak [[Plzeň-Bory|Bory]]. Dne 20.&nbsp;ledna 1969 se náměstí T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník [[Josef Hlavatý]]. Výstavba se v 70. a 80.&nbsp;letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před [[Sametová revoluce|sametovou revolucí]] se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku 2002.
 
V 90.&nbsp;letech byla k Plzni postavena i [[dálnice D5]], která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhlo až do prvního desetiletí 21.&nbsp;století.
 
==== Evropské hlavní město kultury 2015 ====
V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul [[Evropské hlavní město kultury]] roku [[2015]]. Ve finále dostala Plzeň přednost před [[Ostrava|Ostravou]]. V rámci projektu bylo vybudováno [[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]] a ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum. Na [[Světovar]]u měl v areálu bývalého pivovaru vzniknout komplex budov s ateliéry a byty pro umělce, tento projekt byl ale koncem roku 2014 zrušen. Jeho místo zaujalo bývalé depo dopravních podniků, nově DEPO2015. Z něj vznikla tzv. kreativní zóna. V DEPO2015 se pořádají koncerty, výstavy, přednášky, konference. Jeho součástí je otevřená díla Makerspace DEPO2015, otevřená kancelář Coworking, vzdělávací program pro kreativní průmysly, program umělců na rezidenci Open A.i.R. či komunitní zahrada. V roce 2015 se zde uskutečnil také festival Rock for People Europe, o dva měsíce později tu končilo divadelní představení Obří loutky v Plzni, které podle organizátorů vidělo 100&nbsp;tisíc lidí.
 
Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri,<ref name="autoref6"/> kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti. Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5&nbsp;milionu [[Euro|eur]].
 
Podle organizace Plzeň–Turismus navštívilo město za „kulturní“ rok 2015 necelých 3,4&nbsp;milionu návštěvníků. Z toho více než 2,8&nbsp;milionu bylo jednodenních. Přibližně 540 tisíc turistů zde strávilo minimálně jednu noc. Čtvrtinu jednodenních návštěvníků tvořili hosté ze zahraničí, z nichž celá polovina přijela z Německa. Čísla ukázala analýza signálních dat mobilních operátorů.<ref name="autoref7"/>
 
== Obyvatelstvo ==
[[Vývoj počtu obyvatel Plzně]] byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19.&nbsp;století poměrně výrazný. Největšího počtu, 175&nbsp;229 obyvatel, dosáhla v roce [[1986]].<ref name="autoref8"/> Od té doby ale vlivem [[suburbanizace]] jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku [[2016]] měla Plzeň 169&nbsp;858 obyvatel.<ref name="czso-pocet-obyvatel-2016"/> Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2013-12-16
| datum_přístupu = 2018-01-22}}</ref> přičemž v jeho vlastní [[metropolitní oblast]]i žije přes 300&nbsp;000 obyvatel.<ref name="autoref9"/>
 
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel podle [[sčítání lidu]]<ref name="autoref10"/>
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011<ref name="autoref11"/>
|-
| 23 681 || 38 883 || 50 221 || 68 079 || 80 445 || 88 416 || 114 704 || 124 339 || 132 799 || 148 021 || 170 701 || 173 008 || 166 118 || 170 322
|}
 
=== Složení obyvatelstva ===
Podle sčítání [[1921]] zde žilo v&nbsp;3&nbsp;284 domech 88&nbsp;416 obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 43&nbsp;057 žen. 79&nbsp;166 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti, 6&nbsp;757 k&nbsp;německé a 701 k&nbsp;židovské. Žilo zde 52&nbsp;514 římských katolíků, 5&nbsp;763 evangelíků, 4&nbsp;427 příslušníků Církve československé husitské a 3&nbsp;094 židů.<ref name="autoref12"/> Podle sčítání [[1930]] zde žilo v&nbsp;6&nbsp;451 domech 114&nbsp;704 obyvatel. 105&nbsp;731 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti a 6&nbsp;782 k&nbsp;německé. Žilo zde 61&nbsp;344 římských katolíků, 10&nbsp;891 evangelíků, 6&nbsp;803 příslušníků Církve československé husitské a 2&nbsp;773 židů.<ref name="SL1930"/>
 
V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k [[Češi|české]] národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou [[slováci|slovenská]] (3 086), [[Ukrajinci|ukrajinská]] (2 080) a [[Vietnamci|vietnamská]] (965). <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plzeň, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika
| url = http://www.kurzy.cz/obec/plzen/stats-PU-SLDB-4-stranka/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-11-18
}}</ref>
 
<gallery>
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Plzeň roku 2011
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Plzeň roku 2011
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Plzeň roku 2011
</gallery>
 
== Územní členění ==
[[Soubor:PM mapa.png|náhled|Městské obvody a katastrální území Plzně]]
Současnou rozlohu má Plzeň od 1.&nbsp;ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce [[Plzeň 10-Lhota|Lhota]] a [[Malesice]], které se zároveň staly novými [[Městská část a městský obvod|městskými obvody]]. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů,<ref name="autoref13"/> největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.
 
# [[Plzeň 1]]: katastrální území [[Bolevec]] a část katastrálního území Plzeň
# [[Plzeň 2-Slovany]]: katastrální území [[Božkov (Plzeň)|Božkov]], [[Bručná]], [[Hradiště (Plzeň)|Hradiště u Plzně]], [[Koterov]] a část katastrálního území Plzeň
# [[Plzeň 3]]: katastrální území [[Doudlevce]], [[Radobyčice]], [[Skvrňany]], [[Valcha (Plzeň)|Valcha]] a část katastrálního území Plzeň
# [[Plzeň 4]]: katastrální území [[Bukovec (Plzeň)|Bukovec]], [[Červený Hrádek (Plzeň)|Červený Hrádek u Plzně]], [[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]], [[Lobzy (Plzeň)|Lobzy]], Plzeň 4 a [[Újezd (Plzeň)|Újezd]]
# [[Plzeň 5-Křimice]]: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně
# [[Plzeň 6-Litice]]: katastrální území Litice u Plzně
# [[Plzeň 7-Radčice]]: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice
# [[Plzeň 8-Černice]]: katastrální území Černice
# [[Plzeň 9-Malesice]]: katastrální území [[Malesice]] a [[Dolní Vlkýš]]
# [[Plzeň 10-Lhota]]: katastrální území Lhota u Dobřan
 
Devět městských obvodů při volbách do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] tvoří [[Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město|volební obvod č. 9]], jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do [[Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město|volebního obvodu č. 7]].
 
Soudní obvod [[Okresní soud Plzeň-město|Okresního soudu Plzeň-město]] zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli [[okres Plzeň-město]] zahrnuje i další obce.
 
== Kulturní a přírodní památky ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Plzni}}
[[Soubor:Plzeň radnice.JPG|náhled|Plzeňská radnice]]
Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako [[městská památková rezervace]]. Na území města je ještě několik vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických [[Památková zóna|památkových zón]].
 
Dominantou města je gotická [[katedrála svatého Bartoloměje]], budovaná od roku 1292. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánský klášter]] s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova [[Klášter dominikánek v Plzni|kláštera dominikánek]] s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, kde je dnes umístěna [[Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje]]. Nad městskou zástavbou také ční věže [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Plzeň)|kostela svatého Jana Nepomuckého]] na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří [[Kostel svatého Jiří (Plzeň)|kostel sv. Jiří]] na soutoku [[Úslava|Úslavy]] a [[Berounka|Berounky]] v Plzni-Doubravce.
 
[[Soubor:Velká synagoga - panoramio.jpg|náhled|vlevo|Velká synagoga]]
Před druhou&nbsp;světovou válkou v Plzni žila početná židovská komunita. Nepřehlédnutelná je [[Velká synagoga v Plzni|Velká synagoga]], která je druhou největší synagogou v Evropě. Mezi další památky židovské kultury patří [[Stará synagoga v Plzni|Stará synagoga]] nebo [[Nový židovský hřbitov v Plzni|Nový židovský hřbitov]] s památníkem obětem holocaustu.
 
V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční [[plzeňská radnice]] ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba [[Biskupská rezidence v Plzni|biskupská rezidence]] nebo [[Mariánský sloup (Plzeň)|mariánský sloup]]. Mezi významné památky dále patří [[Měšťanská beseda (Plzeň)|Měšťanská beseda]], budova [[Velké divadlo (Plzeň)|Velkého divadla]], masné krámy, v nichž sídlí [[Západočeská galerie v Plzni|Západočeská galerie]], nebo [[plzeňské historické podzemí]]. Nachází se zde také řada domů zdobených [[freska]]mi a [[Sgrafito|sgrafity]] malíře [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]], např. [[Dům U Bílého jednorožce (Plzeň)|U Bílého jednorožce]] nebo [[Dům U Červeného srdce (Plzeň)|U Červeného srdce]]. Známé jsou též bytové interiéry od architekta [[Adolf Loos|Adolfa Loose]], zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv. [[Mrakodrap (Plzeň)|Mrakodrap]]. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v [[Božkov (Plzeň)|Božkově]], [[Koterov]]ě, [[Černice (Plzeň)|Černicích]] nebo [[Radobyčice|Radobyčicích]].
 
Mezi významné technické památky na území Plzně patří například [[Tyršův most (Plzeň)|Tyršův most]] – první zcela svařovaný obloukový most v Česku, [[Vodárenská věž (Plzeň)|vodárenská věž]] v Pražské ulici se zbytky původního zařízení nebo zbytky opevnění po obvodu historického jádra. Unikátní technickou památkou je též [[Kolomazná pec]] v lese v katastrálním území [[Bolevec]]. Jedná se o jednu z nejzachovalejších pecí tohoto druhu ve střední Evropě.
 
V Plzni se nachází několik památných stromů a menších chráněných území: [[duby u Velkého rybníka]], [[Koterovská lípa]], [[Körnerův dub (Plzeň)|Körnerův dub]], [[lípy u Mže]], [[smrk – Troják v Lánech]] a alej [[Kilometrovka]]. Významnou památkou je pozdně středověká [[Bolevecké rybníky|bolevecká rybniční soustava]] na severním okraji města.
 
== Kultura ==
=== Divadla ===
[[Soubor:Pilseno, Teatro Josef Kajetán Tyl, 13.jpg|náhled|Velké divadlo]]
Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.
 
Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla]]. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory – opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. Má dvě stálé scény: [[Velké divadlo (Plzeň)|Velké divadlo]] v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897–1902 a [[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]] v moderní budově dostavěné roku 2014.
 
V Plzni má velkou tradici [[loutkové divadlo]], působili zde známí loutkáři [[Gustav Nosek]], [[Josef Skupa]] a [[Jiří Trnka]]. Právě zde vznikly loutky [[Spejbl]]a a [[Hurvínek|Hurvínka]]. Na tuto tradici dnes v Plzni navazuje [[Divadlo Alfa]].
 
[[Soubor:Nové divadlo v Plzni 03.JPG|náhled|vlevo|upright|Nové divadlo]]
K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří [[Divadlo Dialog]] s dvanácti soubory. Komorní scénou je [[Divadélko JoNáš]] v Měšťanské besedě. Jedním z nejstarších souborů je amatérský [[Divadelní spolek Jezírko]].
 
=== Kina ===
V dobách komunismu měla téměř každá plzeňská část svoje kino, další kina pak působila v centru – například kino Hvězda v Pražské ulici, kino Moskva (později Elektra) na Americké třídě, kino Eden v Rejskově ulici za hlavním vlakovým nádražím, kino Mír na [[Lochotín]]ě či kino Leningrad v [[Doubravka (Plzeň)|Doubravce]]. Všechna tato kina ale po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] roku 1989 dříve či později zanikla.
 
V současnosti mají filmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina, [[Cinema City]] v obchodním centru Plaza v prostorách bývalého výstaviště a [[Cinestar]] v obchodním centru Olympia u výpadovky na Nepomuk. Pravidelná představení se také konají v [[Kino Beseda (Plzeň)|Kině Beseda]] působícím v historické budově [[Měšťanská beseda (Plzeň)|Měšťanské besedy]]. V letních měsících jsou pořádána představení v [[Lochotínský amfiteátr|lochotínském amfiteátru]].
 
=== Rozhlas ===
Ve městě sídlí [[Český rozhlas Plzeň]], regionální studio [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], a to v památkové chráněné budově na náměstí Míru, která byla speciálně pro potřeby rozhlasového vysílání postavena v 50. letech 20. století.
 
=== Muzea ===
[[Soubor:Západočeské muzeum v Plzni - hlavní budova 01.JPG|náhled|Západočeské muzeum]]
V Kopeckého sadech sídlí [[Západočeské muzeum v Plzni]]. V hlavní budově v novorenesančním stylu z let 1896–1899 lze navštívit zejména expozici městské zbrojnice, míšeňského porcelánu a výstavy přibližující historii regionu. Pobočkami jsou [[Národopisné muzeum Plzeňska]], [[Muzeum církevního umění plzeňské diecéze]] ve [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánském klášteře]] a [[Muzeum loutek (Plzeň)|Muzeum loutek]]. Plzeňský Prazdroj provozuje vlastní [[Pivovarské muzeum]], ze kterého je možné vstoupit i do prohlídkového okruhu [[Plzeňské historické podzemí|plzeňského historického podzemí]]. Osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 je věnováno muzeum [[Patton Memorial Pilsen]]. Tematické expozice věnované vědě a technice nabízí [[Techmania|Techmania Science Center]] v areálu bývalé Škodovky. V nově opravené [[Stará synagoga v Plzni|Staré synagoze]] je stálá expozice „Židovské tradice a zvyky“.
 
=== Galerie ===
Ve městě sídlí [[Západočeská galerie v Plzni]], [[Galerie města Plzně]] a univerzitní [[Galerie Ladislava Sutnara]].
 
=== Knihovny ===
V roce 1876 byla založena [[Knihovna města Plzně]], která má dnes kromě ústřední budovy 9 knihoven s celotýdenním provozem a 12 malých poboček. V Plzni sídlí [[Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje]]. Mezi další knihovny patří [[Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni|Univerzitní knihovna Západočeské univerzity]] a knihovna [[Západočeské muzeum v Plzni|Západočeského muzea v Plzni]].
 
=== Významné kulturní akce ===
* [[Smetanovské dny]] – festival klasické hudby spojený s pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav a sympózií; obvyklým termínem konání je březen
* [[Finále Plzeň]] – filmový festival českých filmů, koná se obvykle koncem dubna
* Plzeňský Majáles – studentské oslavy, tradičně pořádané koncem dubna
* [[Metalfest Open Air]] – mezinárodní metalový festival konající se v Lochotínském amfiteátru každoročně na přelomu května a června
* [[Slavnosti svobody]] – slavnosti osvobození Plzně americkou armádou (v roce 1945), konané začátkem května; tradiční součástí slavností je konvoj historických vozidel (Convoy of Liberty) s účastí amerických veteránů
* [[Skupova Plzeň]] – festival loutkového divadla, koná se v červnu
* [[Mezinárodní festival Divadlo]] – mezinárodní divadelní festival, koná se v září
* [[Pilsner Fest]] – slavnosti plzeňského piva a pivovarnictví, konají se v říjnu
* [[Jazz bez hranic]] – mezinárodní festival jazzu, koná se v listopadu
 
== Školství ==
[[Soubor:Plzeň, Sady Pětatřicátníků, zástavba.jpg|náhled|[[Fakulta právnická Západočeské univerzity|Fakulta právnická]] Západočeské univerzity v sadech Pětatřicátníků]]
Plzeň je krajské město se 170 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních škol, vyšších a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.
 
=== Střední školství ===
{{viz též|Seznam středních škol v Plzni}}
V Plzni se nachází řada [[střední odborná škola|středních odborných škol]] a [[střední odborné učiliště|učilišť]], jakož i 6 [[gymnázium|gymnázií]]:<ref name="autoref14"/>
* Veřejné školy
** [[Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23|Gymnázium Plzeň (Mikulášské gymnázium)]] ([http://www.mikulasske.cz/ web])
** [[Masarykovo gymnázium Plzeň|Masarykovo gymnázium]] ([http://www.mgplzen.cz/ web])
** [[Gymnázium Luďka Pika]] ([http://www.gop.pilsedu.cz/ web])
** Sportovní gymnázium ([http://www.sgpilsen.cz/ web])
** [[Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň, Nerudova 33|SOŠ obchodu, užitého umění a designu]] ([http://www.nerudovka.cz/ web])
** Integrovaná střední škola živnostenská ([http://www.issziv.cz/ web])
** Odborná škola výroby a služeb ([http://www.inter.osvsplzen.cz/sunlight/index.php web])
** Střední škola informatiky a finančních služeb ([http://www.ssinfis.cz/ web])
** SOU elektrotechnické ([http://www.souepl.cz/ web])
** [[Konzervatoř Plzeň]] ([http://www.konzervatorplzen.cz/ web])
** Obchodní akademie Plzeň ([http://www.oa.pilsedu.cz/ web])
** Hotelová škola Plzeň ([http://www.hsplzen.cz/ web])
** SOU stavební ([http://www.souplzen.cz/ web])
** SPŠ elektrotechnická ([http://www.spseplzen.cz web])
** SPŠ stavební ([http://www.spsstav.cz/ web])
** SPŠ dopravní ([http://www.dopskopl.cz/ web])
** SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara ([http://www.spstrplz.cz/ web])
* Církevní škola
** [[Církevní gymnázium Plzeň|Církevní gymnázium]] ([http://www.cirkevni-gymnazium.cz/ web])
* Soukromé školy
** Gymnázium Františka Křižíka ([http://www.krizik.eu/ web])
** Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček ([http://www.zamecek.cz/ web])
** Plzeňská obchodní akademie ([http://poaplzen.cz/ web])
** Hotelová škola Plzeň – Akademie hotelnictví a cestovního ruchu ([http://www.hotelova-skola-plzen.cz/ web])
** Bezpečnostně právní akademie Plzeň ([http://www.bezpecnostnepravniskola.cz/ web])
** Sportovní a podnikatelská střední škola ([http://www.sapss-plzen.cz/ web])
 
=== Vyšší odborné školství ===