Inženýr architekt: Porovnání verzí

Po [[sametová revoluce|revoluci]] byl přijat nový vysokoškolský zákon a udílen byl „inženýr“, titul „inženýr architekt“ nikoliv.<ref>§ 21 odst. 2 písm. b) zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách</ref> [[Boloňský proces]] pak sjednotil [[Evropa|evropské]] vysokoškolské vzdělávání. Od roku 1998 je opět udělován i titul „inženýr architekt“ (Ing. arch.).<ref>§ 46 odst. 4 písm. a) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)</ref> Původně bylo v [[Česko|Česku]] studium, které vedlo k získání tohoto gradu oficiálně označováno jako „vysokoškolské studium“, [[bakalářský studijní program]] byl označován jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“. Vyšší kvalifikaci (8 v [[ISCED]], ''doctor's degree'') primárně určenou pro vědeckou činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] (doktor – [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. „postgraduální studium“ (doktor – [[Doktor (titul 1990–1998)|doktorDr.]] – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv. „vědeckou aspiranturu“ ([[kandidát věd]] – CSc.). Dvoustupňový systém „dlouhého“ [[vysoká škola|vysokoškolského studia]] a [[kandidát věd|vědecké aspirantury]] se tak po [[Sametová revoluce|revoluci]] i v Česku transformoval do třístupňového vysokoškolského systému standardního ve světě.