Esperanto: Porovnání verzí

{{Viz též|Esperantská kultura}}

 

V dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i jazykovou a kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. V červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v [[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o jazykových právech a jazykové politice. [[Pražský manifest (esperanto)|Pražský manifest]] (přijatý na [[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v Praze), moderní deklarace hodnot a cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v [[šach]]u [[Judit Polgárová]] a [[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i v projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky.