Verze z 6. 9. 2018, 19:06 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 359 166 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 11. 2018, 09:13 editovat zrušit editaci 77.104.244.81 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:EM of influenza virus.jpg\|náhled\|upright=1.3\|[[Chřipkový virus A]], konkrétně stejný kmen, který způsobil v roce 1918 smrtelnou epidemii tzv. [[španělská chřipka\|španělské chřipky]]]] '''Virové onemocnění''' či '''~~viróza~~vakuoza j''' jee [[choroba]] způsobená působením patogenních [[virus\|virů]]. Viry mohou napadat jak [[živočichové\|živočichy]] (včetně [[člověk]]a) tak [[rostliny]], některé napadají i [[bakterie]]. Celá řada virů způsobuje vážná lidská onemocnění: virová onemocnění [[dolní cesty dýchací\|dolních cest dýchacích]] ([[chřipka]]), [[AIDS]], virem způsobené [[průjem\|průjmy]], ale i [[spalničky]] jsou na čelních místech ve statistikách [[úmrtnost]]i na infekční onemocnění.<ref name="kuby" /> Mnohé způsobují obrovské ekonomické ztráty v zemědělství (namátkou virus [[Tungro]] zničí za jeden rok úrodu rýže za 1,5 mld. dolarů, dle Hull and Davies (1992)<ref name="plantviro" />). Při napadení organismu virem dochází k replikaci viru uvnitř buněk (intracelulární organismy). V případě cytopatogenních virů se hostitelské buňky mohou rozpadat, u necytopatogenních virů nedochází k odúmrtí buněk přímo pomnožením viru. U těchto virů jsou infikované buňky organismu likvidovány [[imunitní systém\|imunitním systémem]] hostitele. Přitom někdy paradoxně může dojít k poškození [[tkáň\|tkání]] vlastní imunitní reakcí hostitele. V imunitě proti virům hrají nejvýznamnější roli [[NK buňka\|NK buňky]], [[T-lymfocyt\|cytotoxické Tc lymfocyty]], [[protilátka\|protilátky]] a [[interferon]]y.

Virové onemocnění: Porovnání verzí