REM fáze spánku: Porovnání verzí

U dospělého člověka představuje REM fáze asi 90–120 minut, tedy asi 20–25 % doby spánku. Tento podíl klesá s [[věk]]em; u [[Novorozenec|novorozenců]] tvoří plných 80 %. Během typického spánku vstoupí spící člověk do této fáze v průměru pětkrát a doba, po kterou v ní zůstane, je zpočátku jen několik minut, ale s každým dalším přechodem trvá déle a déle. Subjekt, trpící spánkovou deprivací, ve spánku do fází REM vstupuje snadněji a častěji. Během této fáze je spánek lehčí – spící je více náchylný k probuzení a někdy může dojít ke krátkému nabytí vědomí a okamžitému opětovnému usnutí. Je vědecky dokázáno, že většina [[sen|snů]], které si subjekt podrobně a živě pamatuje, probíhá právě v této fázi spánku. V této fázi se projevuje noční tumescence ([[erekce]]) penisu či klitorisu.

Fáze REM není z velké části prozkoumána, stejně jako její příčiny a účel – existuje pouze několik teorií, které se je snaží vysvětlit. Podle jedné z nich se člověku spícím ve fázi REM „srovnávají myšlenky“ (nebo spíše vjemy), které během předchozích několika hodin vstřebal, a (ve vztahu jeho myšlení) se filtrují a odbourávají ty náhodné okolnosti, které nemají s předmětem jeho úsilí souvislost. To má ve výsledku konsolidovat (ucelovat) a třídit (deklarativní, nikoli procedurální) paměť, resp. způsob, jakým jsou její jednotlivé stavební kameny poskládány. Druhá taková teorie tvrdí, že REM má (mj.) funkci periodicky stimulovat mozkové neurony (tj. nenechávat mozek v relativní neaktivitě po 8 hodin spánku) a je nezbytná pro vývoj centrální nervové soustavy. Třetí teorie se zabývá myšlenkou, že fáze REM je potřeba proto, aby si mohly „odpočinout“ a regenerovat [[Monoaminový receptor|monoaminové receptory]] a znovu získat citlivost. Další teorie fázi REM vysvětlují jako faktor důležitý v přežití vyšších organismů (např. během infekce, nemoci, poranění), nebo coby mechanismus, pomocí kterého mozek i během spánku čas od času „skenuje“, zdali není daný jedinec v ohrožení.