Hačikó: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
rv na verzi z 6. 9.
→‎Život: Přidán obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 15:
 
== Život ==
V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno (jap. 上 野 英 三郎), profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity. Hačikó denně doprovázel svého pána, když šel do práce a čekal na něj večer na vlakovém nádraží ''Šibuja''. V21. květnukvětna 1925 Ueno náhle zemřel na pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péči o psa převzal profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z práce domů. Hačikó čekal na svého mrtvého pána celkem 9 let.
 
Bývalý student profesora Uena uveřejnil několik článků o Hačikově pozoruhodné loajalitě. V roce 1932 jeden z těchto článků publikovaný v novinách ''Asahi Šinbun'' způsobil celonárodní zájem o tohoto psa. Jeho věrnost památce pána dojímala obyvatele Japonska jako exemplární příklad oddanosti. Bronzová socha zobrazující Hačika stojí dodnes na vlakovém nádraží Šibuja v Tokiu, kde Hačikó věrně čekal na svého pána. Hačikův příběh způsobil po celé zemi zájem o plemeno [[Akita Inu]].