Sádek (Deštnice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
Řádek 5:
| charakter = malá vesnice
| počet obyvatel = 33
| obyvatelé datumaktuální k = 2011
| počet domů = 42
| domy datum = 2009
Řádek 16:
| zeměpisná šířka = 50.2425
| zeměpisná délka = 13.5961111
| nadmořská výška =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Sádek| position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=14 |lat_sec=33 |lon_deg=13 |lon_min=35 |lon_sec=46|float=center | caption=}}
| web =
Řádek 48:
| počet_stran = 448
| strany = 46 ad
}}</ref>
 
Rytíři "ze Sádku" vlastnili na Žatecku a Rakovnicku nemovité majetky až do 80. let 15. století, pak jejich stopy mizí. Sádek samotný byl až do poloviny 15. století v rukou drobné šlechty. Někdy v té době byl přivtělen do sousedního panství [[Deštnice]]. Před rokem 1620 patřil Sádek s Deštnicí postupně Strojetickým ze Strojetic, [[Kolovratové|Mašťovským z Kolovrat]], [[Šlikové|Šlikům]] a [[Sekerkové ze Sedčic|Sekerkům ze Sedčic]]. Bedřichu Sekerkovi byl kvůli účasti na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] majetek konfiskován. V roce [[1627]] koupil od královské komory Sádek s Deštnicí [[Paarové|Kryštof svob. pán z Paaru]] a připojil je ke svému [[Měcholupy (okres Louny)|měcholupskému panství]]. Zde Sádek zůstal až do zrušení vrchnostenské správy v roce [[1850]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 62:
}} (Dále jen Roedl 2018).</ref>
 
[[FileSoubor:Sádek restaurace.jpg|náhled|thumb|leftvlevo|Bývalá výletní restaurace u sádeckého nádraží]] V roce [[1763]] se v kostelních účtech měcholupské farnosti poprvé objevuje údaj o existenci kapličky [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] na sádecké návsi.<ref>Státní oblastní archiv Litoměřice, fond Velkostatek Měcholupy, kostelní účty Farnosti Měcholupy.</ref> Její dnešní podoba pochází až z 2. poloviny 19. století. V roce [[2002]] prošla opravou a roku [[2012]] byla nově vysvěcena.
 
V 19. století byl Sádek součástí [[Anton Dreher|dreherovského]] velkostatku Měcholupy, kde byl jednou z dominantních hospodářských plodin chmel, pěstovaný i na katastru Sádku. Roku [[1871]] byla v úseku [[Stochov]] – [[Chomutov]] otevřena [[Buštěhradská dráha]]. Na její trase bylo postaveno nádraží Sádek. Nachází se 3 km od vsi na katastru [[Holedeč]]e a bylo koncipováno jako odstavné. Žatecký pivovar při ní provozoval původně dřevěnou výletní restauraci, dnešní budova byla postavena roku [[1929]]. Nejstarším místním spolkem byl sbor dobrovolných hasičů, založený roku [[1903]], rok nato se v Sádku otevřela škola. Jejím prvním řídícím byl [[Karl Tutte]], editor Vlastivědy žateckého okresu, která vycházela v letech [[1904]]–[[1907]]. Roku [[1935]] byl v Sádku založený nový hřbitov. Od března do listopadu [[1946]] bylo ze Sádku odsunuto 174 Němců.<ref>Roedl 2018, s. 119–120.</ref>
 
V rámci akce dosídlování pohraničí bylo v Sádku vytvořeno 27 přídělů. Z nich 17 obdrželi volyňští Češi, Češi z vnitrozemí 8 a Slováci 2.<ref>Roedl 2018, s. 104–105.</ref>