Konská (Třinec): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
| název = Konská
| obrázek =
| popisek =
| charakter = část města
| počet obyvatel = 1532
| obyvatelé
| počet domů = 476
| domy datum = 2009
Řádek 16:
| zeměpisná šířka = 49.6944444
| zeměpisná délka = 18.635
| nadmořská výška =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Konská| position=left |lat_deg=49 |lat_min=41 |lat_sec=40 |lon_deg=18 |lon_min=38 |lon_sec=6|float=center | caption=}}
| web =
Řádek 25:
== Historie ==
Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů jihovýchodně od [[Těšín
Původně samostatná obec Konská byla k městu Třinec připojena v roce [[1946]]. V roce 1939 měla obec Konská 3935 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2875, k polské národnosti 645, k české 90 a k německé 305 obyvatel.<ref>{{Citace monografie|jméno=Stanisław|příjmení=Zahradník|odkaz na autora=Stanisław Zahradník|titul=Nástin dějin Těšínska|místo=Ostrava - Praha|rok=1992|vydavatel=Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze|stránky=228}}</ref> Stával zde [[Kostel Všech svatých (Konská)|kostel Všech svatých]], který byl kvůli rozšiřování Třineckých železáren v roce [[1957]] zbořen.
Řádek 39:
== Zámek „Sanssouci“ ==
„[[Sanssouci]]“ je název oblíbeného zámku krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností. Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu Olzy menší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním [[
Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. polovině 19. století zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron [[Karel Jiří Jan Leopold Josef baron Bees z Chrostiny|Karel Bees z Chrostiny]] prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem „Sanssouci“ arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charakter letního šlechtického sídla, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stále více průmyslových objektů. Nakonec bylo „Sanssouci“ v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz „bez starostí“ zní v souvislosti s průmyslovým prostředím podniku poněkud zvláštně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Makowski|jméno = Mariusz|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Mgr.|vydání = první|vydavatel = Vydavatelství Regio|místo = Český Těšín|rok = 2005|počet stran = 350|strany = 74,76|isbn = ISBN 80-239-6051-2}}</ref>
== Významní rodáci ==
* Jerzy Gabryś ([[1840]]–[[1906]]), [[luterství|evangelický]] duchovní, farář v [[Jarosław
* [[Jan Kubisz]] ([[1848]]–[[1929]]), polský pedagog, básník a národní buditel
* [[Józef Buzek]] ([[1873]]–[[1936]]), polský politik a statistik
Řádek 50:
* [[Adam Wawrosz]] (1913 – 1971) – polský básník, spisovatel a národní aktivista
== Pamětihodnosti obětem 1. nebo 2. světové války
* [http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8121-7705 Památník obětem (Třinec-Konská) 2. světové války na stránkách ministerstva obrany]
| |||