Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 33 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
| zeměpisná délka = 14.43
| rozloha = 10&nbsp;056<ref name="CSU2013">{{Citace elektronické monografie| titul = Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a&nbsp;počet obcí podle krajů a&nbsp;okresů k&nbsp;1.&nbsp;1.&nbsp;2013 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff-5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330 | datum přístupu = 2015-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref>
| počet obyvatel = 637&nbsp;834
| obyv.datumobyvatelé aktuální k = 1.&nbsp;1.&nbsp;2016<ref name="CSU2016" />
| hustota = 63
| nejvyšší = [[Plechý]]&nbsp;(1&nbsp;378&nbsp;m)
 
=== Rybníky ===
[[Soubor:National nature reserve Rezabinec a Rezabinecke tune in 2011 (4).JPG|thumbnáhled|Na území Jihočeského kraje se nachází spousta rybníků, které současně spadají do chráněných území (jako například rybník [[Řežabinec a Řežabinecké tůně|Řežabinec]])]]
10 největších rybníků v Jihočeském kraji podle rozlohy vodní plochy:
* [[Rožmberk]] 489 ha
 
=== Ochrana přírody ===
[[Soubor:Maloplosna chranena uzemi v Jihoceskem kraji.jpg|thumbnáhled|Mapa zachycující rozložení maloplošných chráněných území v Jihočeském kraji (k roku 2014)]]
Největším chráněným přírodním územím je [[Šumava]], chráněná jednak jako [[chráněná krajinná oblast]], jednak (jádro území) jako [[národní park]]. Je součástí přeshraniční biosférické rezervace Šumava – [[Bavorský les]]. Druhou důležitou biosférickou rezervací je [[Třeboňsko]]. Méně známé jsou [[Přírodní park|PřP]] [[Novohradské hory]] a [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|CHKO Blanský les]].
 
 
Od [[6. století|6.]] až [[7. století]] začali na území dnešního Jihočeského kraje pronikat [[Slované]]. Osídlení vznikalo postupně tak, jak pronikání Slovanů na území dnešního Jihočeského kraje umožňovala neúrodná zalesněná krajina. Od 2. poloviny [[8. století]] budovali Slované opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena na místech bývalých keltských hradišť – [[Litoradlice]], [[Nuzice]], [[Boletice]], [[Boudy]], [[Chřešťovice]], [[Jáma (Mičovice)|Jáma]], [[Hradiště u Libětic]], [[Hradec u Němětic]] či [[Skočice]].
[[Soubor:Zvíkov Castle from Kopaniny (3).JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Hrad Zvíkov nad přehradní nádrží Orlík je jedním z mnoha hradů nacházející se na území kraje]]
Podle [[Kosmova kronika|Kosmovy kroniky]] sahalo v [[10. století]] k hradištím [[Chýnov]], [[Doudleby]] a [[Netolice]] území českého knížecího rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]]. Vzhledem k nespolehlivosti tohoto pramene je však takový rozsah Slavníkovského panství zpochybňován (patrně jim patřila pouze oblast [[Libice nad Cidlinou|libicko]]-[[malín]]ská). Každopádně nejpozději od konce [[10. století]] náleželo území dnešního Jihočeského kraje do sféry vlivu knížecího rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Ve [[12. století]] získali jako léno od panovníka četné državy na jihu Čech přemyslovští družiníci [[Vítkovci]]. Vítkovci (především Rožmberkové) si záhy vybudovali takovou moc, že se za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] dostávali do konfliktů se samotným králem, který usiloval s využitím [[Sudetští Němci|německé]] [[kolonizace]] (započaté již jeho předchůdci) propojit své dosavadní državy v Čechách s nově získanými územími v Rakousku a proto zakládal nové opěrné body v dosud řídce osídlené oblasti na česko-rakouském pomezí. Této snaze Rožmberkové zdatně konkurovali (např. klášter [[Zlatá Koruna]] versus klášter [[Vyšší Brod]]). Ve [[13. století]] se rovněž zformovala z původních osad a sídlišť nejstarší města: [[Písek (město)|Písek]], [[Jindřichův Hradec]], [[Netolice]], [[České Budějovice]], [[Nové Hrady]], [[Třeboň]] a [[Volyně]], jejichž zachovalá jádra jsou dnes ve většině případů památkově chráněná.
 
{{Podrobně|Samospráva Jihočeského kraje}}
 
[[Soubor:Pisek povoden.jpg|thumbnáhled|Během povodní v roce 2002 byl zasažen i Písek. V době nejvyššího stavu vody byl pod vodou i středověký [[Kamenný most v Písku]]]]
Budějovický kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. Novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byl přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, současně byly přejmenovány i tři další kraje. Nynější název samosprávného Jihočeského kraje je tedy shodný s názvem územního Jihočeského kraje, který je však rozlohou větší.
 
 
Ve čtvrtém ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život 2014 agentury Datank Jihočeský kraj obsadil 4. místo (v roce 2013 byl až sedmý). Podle tohoto výzkumu, který srovnává osm tematických oblastí a celkem 54 kritérií, jsou hlavními přednostmi Jihočeského kraje volnočasové aktivity, turismus, občanská společnost a tolerance, hodně zeleně, dobrý vzduch i bezpečné prostředí. Naopak mezi slabé stránky regionu patří špatná dopravní i kanalizační síť, nadmíra komunálního odpadu a dlouhá nemocnost.<ref name="Místo pro život">[http://budejovice.idnes.cz/jihocesi-maji-kvalitni-vzduch-i-kulturu-fdc-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150107_2129123_budejovice-zpravy_mrl Jihočeský kraj je čtvrtý nejlepší pro život. Díky ovzduší a kultuře]</ref>
[[Soubor:Jitex.jpg|thumbnáhled|Továrna [[Jitex]]u v Písku s komunikací I/20]]
 
=== Průmysl ===
 
== Historické památky a turistická místa ==
[[Soubor:Presentation of South Bohemia Region at Regiontour 2010.jpg|thumbnáhled|Prezentace jihočeského kraje na veletrhu Regiontour 2010]]
Na území Jihočeského kraje se nachází množství historicky cenných památek i ucelených městských památkových rezervací. Centrum Českého Krumlova bylo dokonce zapsáno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví [[UNESCO]].
 
312 291

editací