Kristus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
BotMultichill (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: is:Kristur
Byl opomenut 3tí úřad (proroka), do něhož se též vstupovalo pomazáním a jímž Kristus také byl, neboť MUSEL zastávat všechny tři úřady pro rozpoznání Mesiášství. Zdroj: Bible,1.Král19:16 a www.amen.cz
Řádek 5:
== Vývoj použití titulu ==
 
Řecké ''Χριστός'' je v překladu [[Starý zákon|Starého zákona]] [[ekvivalent]]em pro hebrejské ''maššíach'' a znamená „pomazaný“ v tom nejširším smyslu, především však jako trojí uřad [[kněz]] nebo, [[panovník|král]] (Bible,Zach6:13), nebo [[prorok]] (Bible,1.Král19:16)což byly úřady, do nichž se vstupovalo skrze pomazání [[olej]]em. V pozdějším [[tanach|starozákonním]] židovství se ''maššíach'' (počeštěně ''mesiáš'') stal [[eschatologie|eschatologickým]] očekávaným „Božím pomazaným“ ve smyslu [[ideál]]ního krále, [[prorok]]a a [[velekněz]]e.
 
Pro křesťanské věřící je tímto očekávaným mesiášem Ježíš z Nazareta. Proto mu od počátku přisuzují tento titul, který v [[Nový zákon|Novém zákoně]] najdeme v řecké podobě - Χριστός, ''christós'', počeštěně Kristus. Za ''pomazání'' u Ježíše považují jeho [[křest]] v [[Jordán]]u, kdy na něho sestoupil [[Duch svatý]] v podobě holubice (srov. Mt 3,12-15 a Lk 3,21-22; s tím ovšem rozhodně nesouhlasí pravoslavní, kteří tvrdí, že Ježíš se jako Kristus čili ''Pomazaný'' již narodil). Jako titul je používán např. v Sk 9,22 (''svými důkazy, že Ježíš je Kristus (= Mesiáš), přiváděl do úzkých damašské židy'', Sk 17,3; Sk 26,23 nebo Flp 2,11 (''každý jazyk aby vyznával: Pán Ježíš je Kristus [= Mesiáš]'' - možno přeložit několika způsoby). Ježíš je tak považován za očekávaného [[david]]ovského krále, za Božího pomazaného, ze konečného velekněze ([[List Židům]]), kterého předpovídali starozákonní [[prorok|proroci]], naplněním všech nadějí.
 
Od tohoto titulu je odvozeno i slovo ''[[křesťan]]'', tj. „kristovec“, ten, kdo vyznává Ježíše jako Krista, Mesiáše a svůj život podřizuje Jeho učení a příkladu.
 
Velmi rychle se však z titulu stala součást vlastního jména, a tak je už ve většině Nového zákona titul Kristus používán jako Ježíšovo vlastní jméno. V tomto smyslu je známe i my dnes. Na skutečný původ tohoto jména nás může upomenout např. arabská verze, znějící ''iású' al-masíh'', a označení křesťana jako ''al-masíhí'', „mesiášovec“.