Irák: Porovnání verzí

| rozlmisto = 59

| procent vody = 1,1

| obyvmisto = 35

| hustota = 66

| hustmisto = 133

=== Britská nadvláda a Irácké království ===

{{viz též|Irácké království}}

Na začátku [[první světová válka|první světové války]] se Osmanská říše přidala na stranu [[Německé císařství|Německého císařství]] a Spojené království proto zahájilo [[Mezopotámské tažení]] kvůli obraně svých zájmů v&nbsp;Iráku. Do roku 1918 se Britové zmocnili celého území a po válce jim oblast připadla jako [[mandátní území]] pod názvem [[Britský mandát Mezopotámie]]. V&nbsp;následujících letech začalo povstání proti britské vládě, které se rozšířilo téměř po celé zemi, a Spojené království proto nabídlo bývalému králi [[Velká Sýrie|Velké Sýrie]] [[Fajsal I.|Fajsalovi I.]], aby se stal králem Iráku. Po celostátním [[referendum|referendu]] se tak v&nbsp;roce 1921 stalo, Irák tím ale nedosáhl úplné nezávislosti.<ref name="sluglett7"/> Na naléhání iráckých nacionalistů nakonec Spojené království [[Anglo-irácká dohoda|souhlasilo]] s&nbsp;vyhlášením nezávislosti [[Irácké království|Iráckého království]], které proběhlo [[3. říjen|3. října]] [[1932]]. I&nbsp;nadále si ale Britové v&nbsp;Iráku zachovali část svého vlivu.<ref name="sluglett7"/> Po začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] se k&nbsp;moci v&nbsp;Iráku dostali [[panarabismus|panarabisté]], kteří začali vyjednávat se zeměmi [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]], a proto do země v&nbsp;roce 1941 [[anglo-irácká válka|vnikli Britové]] a začali zemi opět okupovat; odešli v&nbsp;roce 1947.<ref name="britannica"/> Irák se v&nbsp;roce 1955 stal součástí [[Bagdádský pakt|Bagdádského paktu]].<ref>Sluglett 2003, str. 51</ref>

 

{{viz též|Irácko-íránská válka|Válka v Zálivu}}

[[Soubor:Saddam Hussein 1988.jpg|náhled|vlevo|Saddám Husajn na fotografii z&nbsp;roku 1988 jakožto irácký prezident]]

Na začátku 70. let Irák zbohatl kvůli prudkému nárůstu příjmů z&nbsp;ropy,<ref group="pozn.">V&nbsp;roce 1972 činily příjmy z&nbsp;ropy 575 milionů dolarů, v&nbsp;roce 1974 pak 5700 milionů dolarů.</ref> což mu umožnilo podporovat finančně náročné programy např. ve školství, zdravotnictví a bytové výstavbě. Postupně se tak zvyšovala životní úroveň a režim měl širokou podporu veřejnosti. Na druhou stranu výrazně poklesla zemědělská produkce a s&nbsp;problémy se potýkal průmysl a služby.<ref name="sluglett198">Sluglett 2003, str. 198–200</ref> [[Saddám Husajn]], který se podílel na převratu v&nbsp;roce 1963 a od roku 1968 v&nbsp;zemi získával stále větší moc, se v&nbsp;roce [[1979]] stal prezidentem Iráku a velitelem armády. Svou vládu začal popravou 22&nbsp;svých odpůrců<ref>Sluglett 2003, str. 240–241</ref> a likvidováním konkurence se vyznačovalo celé období jeho vlády.<ref name="kongres"/>

 

| datum vydání =

| datum přístupu = 2017-07-08

 

== Geografie ==

{{viz též|Geografie Iráku}}

[[Soubor:Mountainside fields.jpg|náhled|vlevo|Hory v&nbsp;guvernorátu Ninive]]

Irák se nachází v&nbsp;[[Jihozápadní Asie|Jihozápadní Asii]] v&nbsp;oblasti označované jako [[Blízký východ]]. Je jedním z&nbsp;osmi států ležících na břehu [[Perský záliv|Perského zálivu]], jeho pobřeží dosahuje délky 58&nbsp;km. Celková rozloha činí 438&nbsp;317&nbsp;km², z&nbsp;toho 950&nbsp;km² je vodní plochy.<ref name="factbook"/> Na jihu sousedí s&nbsp;[[Kuvajt]]em a [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], na západě s&nbsp;[[Jordánsko|Jordánskem]], na severozápadě se [[Sýrie|Sýrií]], na severu s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]] a na východě s&nbsp;[[Írán]]em.<ref group="pozn.">Délky hranic: Írán 1 458 km, Jordánsko 181 km, Kuvajt 240 km, Saúdská Arábie 814 km, Sýrie 605 km, Turecko 352 km.</ref>

 

 

== Obyvatelstvo ==

{{legenda|#ffaaaa|Arabové ([[Ší'itský islám|ši'íté]])}}

{{legenda|#aaffcc|Arabové ([[Sunnitský islám|sunnité]])}}