Madagaskar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fmt, upř. |
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11:
| rozlmisto = 46
| procent vody = 1
| počet obyvatel = 25 054 161<ref name="cia">{{cite web |author=Central Intelligence Agency |authorlink=CIA |publisher=[[The World Factbook]]|title=Madagascar |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ma.html |year=2009|accessdate=November 2, 2018}}</ref>
| obyvmisto = 52
|
| hustota = 44
| hustmisto = 175
Řádek 49:
| commonscat = Madagascar
}}
'''Madagaskar''', oficiálně '''Madagaskarská republika''' a zastarale '''Malgašsko''', je [[stát]] ležící na stejnojmenném [[ostrov]]ě v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] při jihovýchodním pobřeží [[kontinent]]ální [[Afrika|Afriky]], a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od africké pevniny se oddělil v průběhu [[mezozoikum|druhohor]] (asi před 90 miliony let) a stále se vzdaluje jihovýchodním směrem, téměř o 2 cm za rok. Od nejbližší pevniny ([[Mosambik]]) ho odděluje 400 km široký [[Mosambický průliv]] a jeho [[Květena|flóra]] a [[fauna]] je díky dlouhodobé izolaci z 90 % [[endemit|endemická]]. V širším okolí Madagaskaru se nachází řada ostrůvků pod správou [[Francie]] ([[Réunion]], [[Tromelin]], [[Mayotte]], [[Juan de Nova]], [[Bassas da India]] aj.) a dále na severozápadě [[ostrovní stát]] [[Komory]], severně [[Seychely]] a východně [[Mauricius]].
Řádek 55 ⟶ 54:
Madagaskar osídlili lidé před více než 10000 lety.<ref>https://phys.org/news/2018-09-ancient-bird-bones-redate-human.html - Ancient bird bones redate human activity in Madagascar by 6,000 years</ref> Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých [[kánoe|kánoích]] přes [[Indie|Indii]] a [[východní Afrika|východní Afriku]] z [[Indonésie]] asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé ([[Malgaši]]) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny [[Austronéské jazyky|austronéského]] původu, např. Merina, [[Sihanaka]] a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] [[malgaština]] je velmi příbuzný [[indonéština|indonéskému jazyku]] jazyku Maanjanců z [[Borneo|Kalimantanu]]. Zvyky a [[náboženství]] včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.
V [[11. století]] Arabové založili na ostrově první [[sultanát]]. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce [[1500]], v 17. století přišli [[Britové]] a [[Francouzi]]. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti a evropští, zejména evangeličtní [[misionář]]i vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na [[křesťanství]], která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.
[[Soubor:Tangena trial by ordeal Madagascar.jpg|náhled|vlevo|[[Ordál]] zvaný ''tangena'', při kterém za vlády královny Ranavalony I. umíralo až 3000 lidi ročně.<ref name="epocha"/>]]
[[Soubor:Mapa Madagaskaru.png|náhled|180px|Mapa Madagaskaru]]
V roce [[1772]] dorazil do [[Paříž]]e [[Slovensko|slovenský]] dobrodruh a [[cestovatel]], [[Móric Beňovský]], kde zapůsobil na krále [[Ludvík XV.|Ludvíka]]. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V roce [[1776]] Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za [[ampansacabe]]ho (krále) Madagaskaru. Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský [[Řád svatého Ludvíka]] a dostal doživotní rentu. Roku [[1783]] se obrátil na [[Království Velké Británie|Velkou Británii]], kde požádal vládu o povolení [[Expedice (výprava)|expedice]] na Madagaskar a V roce [[1784]] jmenoval J. H. Magellana pověřením pro Madagaskarský stát a oprávnil ho pro zastupování ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V roce [[1785]] dorazil na Madagaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě [[Foulpointe]] a začal budovat hlavní město Mauritanii na [[Cape East]] (nejvýchodnější bod ostrova). V roce [[1786]] rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23. května provedla překvapivý útok. Beňovský v boji zemřel v Mauritanii. <ref>[http://www.wdl.org/en/item/2547/ Memoirs and travels of Mauritius Augustus, count de Benyowsky ... (World Digital Library)]</ref>
Od [[14. století|14.]] existoval v oblasti vysočiny ve vnitrozemí ostrova stát [[Imerina]], který se během 18. století za krále Andrianampoinimeriny stal hegemonem. Centrem Imeriny bylo Antananarivo, které se později stalo hlavním městem celého ostrova. Ačkoli se králové Imeriny snažili vládnout absolutisticky, svůj vliv si uchovala i lidová shromáždění zavaná Kabary. Imerinská královna Ranavalona I., vládnoucí mezi lety 1830-1861, šíření a vyznávání křesťanství zakázala a dokonce trestala smrtí.<ref name="epocha">[https://epochaplus.cz/nelidsky-kruta-vladkyne-ranavalona-i-kam-se-na-ni-hrabe-caligula/ Nelidsky krutá vládkyně Ranavalona I.: Kam se na ní hrabe Caligula!]. [[Epocha (časopis)|Epocha]]. 24. července 2017.</ref> Její neteř Ranavalona II. však roku 1869 ke křesťanství konvertovala a podporovala protestantské misie na ostrově. Během [[19. století]] si [[království]] [[Imerina]] na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku [[1885]] byl vyhlášen francouzský protektorát.
V roce [[1895]] ostrov ovládli Francouzi a Madagaskar se stal [[Francouzská koloniální říše|francouzskou kolonií]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zde v roce 1942 odehrála [[bitva o Madagaskar]] ve které [[Spojené království|Britové]] porazili správu [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]], ustavili vládu [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]] a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskar zůstal kolonií až do [[26. červen|26. června]] [[1960]], kdy získal nezávislost. Roku [[1975]] byl změněn název za současný.
Řádek 161 ⟶ 160:
== Hospodářství ==
[[Soubor:Landscape Madagascar 04.jpg
Madagaskar je rozvojový zemědělský stát. Většina obyvatel je závislá na zemědělství, ačkoli pouhých 5 % půdy lze obdělávat. Má na svou velkou rozlohu poměrně malá naleziště nerostných surovin a nízkou výrobu elektrické energie. Dobývá se [[chrom]], [[zlato]], [[grafit]], [[sůl]], [[slída]], [[polodrahokam]]y a [[drahokam]]y. Těží se a vyváží [[dřevo]].
| |||