Fidži: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
Řádek 6:
| článek o vlajce = Fidžijská vlajka
| znak = Coat of arms of Fiji.svg
| článek o znaku = Státní znak Fidži
| mapa umístění = Fiji on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg
| rozloha = 18 270
| rozlmisto = 156
| procent vody = zanedbatelné
| počet obyvatel = 827 900
| obyvmisto = 153
| obyvrokobyvatelé aktuální k = census [[2007]]
| hustota = 45
| hustmisto = 152
Řádek 60:
 
== Poloha a charakter území ==
[[Soubor:Fiji map.png|thumbnáhled|leftvlevo|Mapa]]
Fidži je osamocené souostroví 322 ostrovů vulkanického nebo korálového původu ležících v tropickém pásmu v [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. Leží asi 1000 km východně od Nové Kaledonie. Ostrovy jsou hornaté. Nejvyšší horou země je vyhaslá sopka [[Tomanivi]] vysoká 1323 m n. m.
 
Řádek 70:
 
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Suva, Fiji 06.jpg|thumbnáhled|Hlavní město Suva]]
[[Soubor:BureNavala2.jpg|thumbnáhled|Fidžijská vesnice na vysočině Nausori]]
 
V zemi převládají dvě velké národnostní skupiny. Podle sčítání z roku [[2007]] v zemi žije 473 983 domorodců (57 % populace), 311 591 (38 %) Indů a 42 326 (5 %) ostatních. Z hlediska náboženského zde mají převahu [[křesťané]] (52 %), [[hinduisté]] tvoří 38 % a [[muslimové]] 8 %. Střední délka života mužů je 66,7 let, u žen 71,8 let. Většina obyvatel země sídlí na největším ostrově Viti Levu.
Řádek 103:
== Hospodářství ==
 
[[Soubor:Fiji1.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Tržnice v Lautoce, Fidži]]
 
=== Zemědělství ===
Řádek 112:
Energetika je založená na ropě, v poslední době však roste podíl obnovitelných zdrojů, zejména se využívá hydroenergetického potenciálu země (v roce 2010 vyrobeno 835 169 tis. kWh elektrické energie, z toho téměř 50 % ve vodních elektrárnách, zbytek v dieselelektrárnách), většina hustě obydlených území je elektrifikována. Stát se snaží se zahraniční pomocí zvyšovat výkon obnovitelných zdrojů energie (zejména výstavbou dalších vodních elektráren) a dosáhnout energetické soběstačnosti.
 
[[Soubor:Kandavu Strand.jpg|thumbnáhled|Pláž na ostrově Kandavu]]
Export cukru a rostoucí turistický ruch, s 300 000 až 400 000 turisty ročně, jsou hlavními zdroji zahraničního obchodu. Zpracování cukru obnáší jednu třetinu průmyslových aktivit, ovládá ji státní Fidžijská cukerná společnost (FSC). Dlouhodobé problémy jsou nízké investice a problematická vlastnická práva k půdě. Politické nepokoje na Fidži způsobily krutý dopad na ekonomiku jenž znamenal propad o 2,8 % v roce 2000 a růst pouze 1 % v roce 2001. Turistický sektor se rychle zotavil, dosahujíc množství příchozích návštěvníků z doby před převratem znovu během roku 2002. Schopnost vlády ovládat rozpočet, který překročil čistý deficit 6 % v roce 2002, je závislá na návratu politické stability a důvěry investorů.
 
Řádek 122:
== Historie ==
 
[[Soubor:Urville-Viti-Lebouka2.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|[[Levuka]], 1842]]
 
Ostrovy byly osídleny před více než 3000 lety. První obyvatelé Fidži přišli z jihovýchodní [[Asie]] dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v [[17. století]].
 
Natrvalo se zde Evropané usadili až v [[19. století]]. Ostrovy přišly pod britskou správu jako [[kolonie]] v roce [[1874]]. V roce [[1970]] získaly nezávislost. V roce [[1987]] došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indofidžijské komunity.
V roce [[1990]] ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné [[Indofidžijci|emigraci Indů]]. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha Melanésanů.
 
Dodatky uzákoněné v roce [[1997]] upravily ústavu do spravedlivější podoby. Svobodné míruplné volby v roce [[1999]] skončily vládou vedenou Indofidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou  [[George Speight|Georgem Speightem]]. Demokracie byla obnovena koncem roku [[2000]] a [[Laisenia Qarase]], který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve [[Commonwealth|Společenství národů]] bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000 a dalšího puče v roce 2006. Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly a dlouhodobě patří mezi hlavním přispěvatele [[Mírové síly OSN|mírových sil OSN]].
Řádek 140:
 
== Demografie ==
[[Soubor:FIJI CLUB DANCE.png|thumbnáhled|Setkání Fidžijců s Evropany v 19. století]]
[[Soubor:Fiji (9476712582) (2).jpg|thumbnáhled|Fidžijci]]
[[Soubor:St Andrews Church Suva MatthiasSuessen-8433.jpg|thumbnáhled|Presbyteriánský kostel na Fidži]]
[[Soubor:Sri Siva Subramaniya Temple.jpg|thumbnáhled|[[Hinduismus|Hinduistický]] chrám na Fidži]]
Podle posledního sčítání lidu z&nbsp;roku 2007 žije na Fidži 827&nbsp;900&nbsp;obyvatel<ref>http://www.statsfiji.gov.fj/</ref>, což je o 52&nbsp;000&nbsp;obyvatel více než při sčítání minulém r.&nbsp;[[1996]].
 
Řádek 211:
 
== Zajímavosti ==
[[Soubor:A Cannibal Feast in Fiji, 1869 (1898).jpg|thumbnáhled|Rekonstrukce kanibalské hostiny]]
* Do [[19. století]] zde domorodí obyvatelé praktikovali [[kanibalismus]]. Náčelníci trestali „konzumací“ nepřátele zabité nebo zajaté v boji, ale také vzbouřence a někdy celé neposlušné vesnice.<ref name=stingl/> Náčelník Undre Undre si v 19. století za každého zabitého a snědeného člověka dával stranou kámen – po jeho smrti jich bylo napočítáno 872.<ref>"[http://www.lideazeme.cz/clanek/zeme-pratelskych-kanibalu Země přátelských kanibalů]". [[Lidé a země]]. 2. května 2013</ref>
* Před přijetím křesťanství v 19. století bývaly vdovy na Fidži rituálně usmrceny uškrcením. Na ostrově [[Viti Levu]] se nechávali rituálně uškrtit i stárnoucí lidé, protože domorodci věřili, že člověk bude v posmrtném světě stejně starý jako v okamžiku kdy zemřel.<ref name=stingl>[[Miloslav Stingl]], Smrt v ráji, 1988. s. 152-154</ref>