Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 83 bajtů ,  před 11 měsíci
m
Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
| rozlmisto =
| procent vody = 0,7
| počet obyvatel = 82 021 564 <ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html</ref>
| obyvmisto = 17
| obyvrokobyvatelé aktuální k = [[2017]]
| hustota = 41
| hustmisto = 128
{{viz též|Geografie Íránu}}
[[Soubor:Damavand3.jpg|vlevo|náhled|Hora [[Damávand]] – nejvyšší bod v Íránu]]
[[Soubor:Iran topo en.jpg|vpravo|náhled|Topografická mapa Íránu]]
Írán je [[Seznam států světa podle rozlohy|šestnáctou největší zemí světa]] po [[Súdán]]u a před [[Libye|Libyí]]. Sdílí hranice s&nbsp;[[Ázerbájdžán]]em (432&nbsp;km) a [[Arménie|Arménií]] (35&nbsp;km) na severozápadě, s&nbsp;[[Turkmenistán]]em (992&nbsp;km) na severovýchodě, s&nbsp;[[Pákistán]]em (909&nbsp;km) a [[Afghánistán]]em (936&nbsp;km) na východě a s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]] (499&nbsp;km) a [[Irák]]em (1458&nbsp;km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje [[Kaspické moře]] na severu a [[Perský záliv|Perský]] a [[Ománský záliv]] na jihu.
 
 
=== Podnebí ===
[[Soubor:Persian Leopard sitting.jpg|vpravo|náhled|Levhart perský]]
Pro Írán je typické [[Subtropický podnebný pás|subtropické podnebí]] s&nbsp;výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí [[Tropický podnebný pás|tropického]] charakteru. Průměrná teplota činí v&nbsp;lednu 2–19 [[Stupeň Celsia|°C]], v&nbsp;červenci 25–32 [[Stupeň Celsia|°C]]. [[Srážky]] od západu k&nbsp;východu ubývají, nejvíce jich spadne v&nbsp;oblastech u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] (ročně až 2.000&nbsp;mm). Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí, zatímco v&nbsp;pouštích při jižním pobřeží dochází v&nbsp;noci ojediněle k&nbsp;tvorbě [[Mlha|mlhy]]. Na horách v&nbsp;severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v&nbsp;zimě [[Sníh|sněží]].
 
V roce 2015 odsoudili íránští představitelé [[Vojenská intervence v Jemenu|saúdskou vojenskou intervenci]] v [[Jemen]]u jako "agresi" a porušení mezinárodní práva a požadovali okamžité zastavení vojenských operací.<ref>"[http://www.reuters.com/article/2015/05/13/yemen-security-iran-un-idUSL1N0Y41JR20150513 Iran complains to UN of foiled Yemen aid as ship standoff looms]". Reuters. 13. května 2015.</ref>
 
Po útoku davu íránských demonstrantů na areál saúdského velvyslanectví v Teheránu, kteří tak reagovali na popravu šíitského duchovního [[Nimr Bákir al-Nimr|Šajcha Nimra]] v Saúdské Arábii, který byl kritikem saúdského režimu a požadoval pro menšinové [[Ší'itský islám|šíitské věřící]] stejná práva jako pro většinové [[Sunnitský islám|sunnity]], přerušila [[Saúdská Arábie]] diplomatické styky s Íránem.<ref>[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/390741-saudska-arabie-prerusila-diplomaticke-styky-s-iranem.html Saúdská Arábie přerušila diplomatické styky s Íránem ]. Novinky. 3. ledna 2016.</ref>
 
Se Spojenými státy má Írán špatné vztahy od revoluce v roce 1979. Ke zhoršení vztahů přispěla i americká podpora iráckého prezidenta [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] během [[Irácko-íránská válka|irácko-íránské války]] v 80.&nbsp;letech<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/usa-pomahaly-saddamovi-s-nasazenim-chemickych-zbrani_280991.html USA pomáhaly Saddámovi s nasazením chemických zbraní ]. Týden. 30. srpna 2013.</ref> a sestřelení íránského civilního letadla [[Let Iran Air 655|Iran Air 655]].<ref>"[http://www.slate.com/articles/news_and_politics/war_stories/2014/07/the_vincennes_downing_of_iran_air_flight_655_the_united_states_tried_to.html America’s Flight 17]". ''Slate''. 23. července 2014.</ref> Po americkém leteckém útoku v iráckém [[Mosul]]u 17. března 2017, při kterém zahynulo přes 200 civilistů, Írán obvinili Spojené státy ze spáchání [[válečný zločin|válečného zločinu]] a požadoval, aby se útokem zabýval [[Mezinárodní soudní dvůr]] v Haagu.<ref>"[http://www.presstv.com/Detail/2017/03/26/515669/Iran-Shamkhani-Mosul-airstrikes-US-crimes-- Iran urges 'war crime' hearing into US killings in Mosul]". Press TV. 26 March 2017.</ref>
 
=== Ozbrojené síly ===
[[Soubor:Iranian kilo class submarine.jpg|náhled|vpravo|Jedna z&nbsp;[[Ponorka|ponorek]] [[Třída Kilo|třídy Kilo]], nakoupených v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]]]
Íránská armáda se stále ještě nachází ve fázi budování, jejímž smyslem je vyrovnat ztráty z&nbsp;dob [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] v&nbsp;osmdesátých letech. Podle odhadů [[Spojené státy americké|amerických]] expertů zničil [[Irák]] během osmi let válčení 20 až 40 % íránských vojenských kapacit, technických i lidských. V&nbsp;oblasti početního stavu úderných jednotek je proces obnovy již dávno ukončen a totéž se patrně týká pozemních obranných systémů, kde jde spíše o otázku jejich modernizace než o jejich množství. Naopak v&nbsp;případě [[Íránské vojenské letectvo|íránského vojenského letectva]], jehož ztráty za války byly značné, a ještě více [[Válečné loďstvo|námořnictva]] je situace opačná – na tomto poli je Írán vzhledem ke svému regionálnímu významu dosud vyzbrojen nedostatečně. Jednou z&nbsp;příčin je [[embargo]] řady států na vývoz špičkové vojenské techniky do země, což vládu nutí nakupovat [[Zbraň|zbraně]] jinde, především v&nbsp;[[Rusko|Rusku]], [[Čínská lidová republika|Číně]] a [[Severní Korea|Severní Koreji]].
 
Dne [[17. únor]]a [[2008]] byla na ostrově [[Kiš]] v&nbsp;provincii [[Hormozgán]] otevřena [[Íránská ropná burza]] (IOB), na níž se místo obvyklých [[petrodolar]]ů začíná obchodovat v&nbsp;[[Petroeuro|petroeurech]] – trend, související se stabilním postavením [[Euro|eura]] jako mezinárodního platidla, ale i s&nbsp;krizí ve vztazích s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] v&nbsp;poslední době.
 
[[Soubor:Iran oil map.png|vpravo|náhled|270px|Rozložení ložisek ropy v&nbsp;Íránu]]
{| class="wikitable"
|+Nejvýznamnější íránská ropná pole na pevnině
 
== Demografie ==
[[Soubor:Ethnicities_and_religions_in_Iran.png|vpravo|náhled|Etnicko-náboženská mapa Íránu]]
Íránci se v&nbsp;průměru dožívají 70,56 let, u žen je toto číslo 72,07, u mužů 69,12. Průměrný věk činí v&nbsp;současnosti 25 let u žen a 24 let u mužů (celkový průměr 25,8 let).<ref>http://worldpopulationreview.com/countries/iran-population/</ref> V&nbsp;roce [[2007]] vzrostl počet obyvatelstva o zhruba 0,66 %.
 
|}
Od [[středověk]]u je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz|Háfize]] či [[Sa'dí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s&nbsp;perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie|indického]] původu – [[Peršané]] jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. V&nbsp;[[malířství]] je proslulá [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. Sakrální [[architektura]] vychází z&nbsp;[[Arabové|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]].
 
=== Mytologie ===
{{Pahýl část}}
 
=== Umění ===
{{Pahýl část}}
 
[[FileSoubor:Torre del silencio, Yazd, Irán, 2016-09-21, DD 65.jpg|náhled|[[Věže mlčení|Věž mlčení]] u Jazdu, používaná [[Zoroastrismus|zoroastriány]] k pohřbívání mrtvých]]
[[FileSoubor:Abyaneh, Irán, 2016-09-19, DD 13-15 PAN.jpg|thumbnáhled|Vesnice v centrálním Íránu]]
=== Filozofie ===
{{Pahýl část}}
 
=== Literatura ===
{{viz též|Perská literatura}}
280 201

editací