Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí

| rozlmisto =

| procent vody = zanedbatelně

| hustota = 69

| hustmisto =

 

=== Středověk ===

Ve [[12. století]] se [[Bosna (historická země)|Bosna]] za vlády bána Kulina ''de facto'' osamostatnila a odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Benátky|Benátek]] o její ovládnutí. Po roce [[1353]] nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce [[1463]] byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]], následujícího léta některé části země obsadil uherský král [[Matyáš Korvín]] a vytvořil zde dvě bánoviny, stejně jako roku [[1482]] hornatější [[Hercegovina]] (Hum).

 

V [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vzniklém v r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.

=== Druhá světová válka (1941–1945) ===

 

=== Socialistická Jugoslávie (1945–1992) ===

=== Válka v Bosně (1992–1995) ===

{{Viz též|Válka v Bosně}}

V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu [[1991]] se sešli v Karadjordjevu ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [[Slobodan Milošević]] a [[Franjo Tuđman]], aby si dohodli rozdělení země mezi [[Srbsko]] a [[Chorvatsko]]. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.

 

== Geografie ==

{{Podrobně|Geografie Bosny a Hercegoviny}}

Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě [[Evropa|Evropy]], v západní části Balkánu. Hraničí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] na severu, severozápadě a na jihu; se [[Srbsko|Srbskem]] potom na východě a s [[Černá Hora|Černou Horou]] na jihovýchodě.

 

Integrace do EU je jedním z hlavních politických cílů Bosny a Hercegoviny; proces stabilizace a přidružení zahájila v roce 2007. Zemím zapojených do procesu stabilizace a přidružení byla nabídnuta možnost se stát členskými státy EU, poté co splní nezbytné podmínky. Bosna a Hercegovina je tedy potenciální kandidátskou zemí pro vstup do EU.<ref>{{cite web |url=http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidate-countries/bosnia_and_herzegovina/eu_bosnia_and_herzegovina_relations_en.htm |title=European Commission&nbsp;– Enlargement&nbsp;– Bosnia and Herzegovina&nbsp;– Relations with the EU |work=Europa (web portal) |accessdate=3 January 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090126024355/http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidate-countries/bosnia_and_herzegovina/eu_bosnia_and_herzegovina_relations_en.htm |archive-date=26-01-2009 |dead-url=yes }}</ref>

 

{{Pahýl část}}

 

=== Administrativní dělení ===

 

{{Podrobně|Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny}}

 

=== Dědictví války: minová pole ===

Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a&nbsp;také [[turistika|turistiky]] ale zůstává kolem 2&nbsp;000 objevených (a&nbsp;zhruba dvojnásobku neobjevených) [[minové pole|minových polí]] rozesetých hlavně v&nbsp;oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na [[Federace Bosny a Hercegoviny|FBaH]] a&nbsp;[[Republika srbská|RS]]); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho [[pozemní mina|min]] je však také rozeseto i&nbsp;po celém zbytku území státu. Viz bosenské stránky o&nbsp;problematice minových polí.<ref>[http://www.mine.ba/ Mapy minových polí] (vlevo nahoře odkaz: MINEFIELD MAP) – neplatný odkaz !</ref>.