Rusko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.91.219.118 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Rottweiler značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
| rozlmisto = 1
| procent vody = 0,5
| počet obyvatel = {{růst}} 146 544 710<ref>http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2016.xls</ref>
| obyvmisto = 9
|
| hustota = 8,56
| hustmisto = 223
Řádek 64:
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Prostřednictvím [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], strategické západní [[exkláva|exklávy]], dále sousedí s [[Litva|Litvou]] a [[Polsko|Polskem]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] se nacházejí na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a k Rusku patřící poloostrov [[Čukotka]] není daleko od [[Aljaška|Aljašky]] ([[Spojené státy americké]], USA). Území Ruska je rozděleno do 9 [[Časová pásma v Rusku|časových pásem]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení =|jméno =|odkaz na autora =|titul =Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011|url =http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání =2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel =Правительство Российской Федерации|místo =[[Moskva]]|jazyk =ru|url archivu =https://web.archive.org/web/20120107130206/http://government.ru/gov/results/16355/|datum archivace =2012-01-07|nedostupné =ano}}</ref> a 84 [[Administrativní dělení Ruska|samosprávných celků]], z toho 22 [[Republiky Ruské federace|republik]].
Ruská federace je hlavním následnickým státem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR),<ref>Termín государство-продолжатель Союза ССР byl uzákoněn 15. července 1995. Viz zákon [http://constitution.garant.ru/DOC_10003790.htm N 101-ФЗ «О международных договорах Российской Федерации»]</ref> který se [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] roku [[1991]]. Převzala místo SSSR jako stálý člen [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[Veto|veta]]. Je vůdčím členem [[Společenství nezávislých států]]. Je členem [[G20]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] (SCO), [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a dalších mezinárodních organizací.
Kvůli jeho největší rozloze, největšímu množství přírodních zdrojů, předpokladům hospodářské soběstačnosti a především vzhledem k jeho vojenské síle ([[Jaderné zbraně|jaderné]] a konvenční zbraně, [[Balistická raketa|balistické rakety]]) je Rusko považováno za jednu ze světových [[velmoc]]í.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Hays | jméno1 = Jeffrey | titul = NATURAL RESOURCES IN RUSSIA | url = http://factsanddetails.com/russia/Economics_Business_Agriculture/sub9_7e/entry-5176.html | vydavatel = Facts and Details}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sankce Rusku pomohly, je soběstačné a vyváží více obilovin než bombardérů. Zisk má i česká PPF | periodikum = Hospodářské noviny | datum_vydání = 2017-04-25 | url = https://archiv.ihned.cz/c1-65707100-ruske-zemedelstvi-roste-zisk-ma-i-ppf}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2014-08-12 | url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Washington | jméno1 = Associated Press in | titul = 'Great power competition': Nato announces Atlantic command to counter Russia | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2018-05-05 | url = https://www.theguardian.com/world/2018/may/05/great-power-competition-nato-announces-atlantic-command-to-counter-russia}}</ref>
Ruská ekonomika má šestý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] světa dle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Report for Selected Countries and Subjects 2018,
| titul = World GDP per Capita Ranking 2016 {{!}} Data and Charts {{!}} Forecast - knoema.com
| periodikum = Knoema
Řádek 95:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však USA téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším profitem ze zbrojního průmyslu plynoucího na jednoho obyvatele státu.
Velký vliv má v Rusku [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] (50 % obyvatelstva), přestože zemi ovlivnilo období [[ateismus|ateistického]] Sovětského svazu. Další [[Náboženství|náboženská vyznání]] jsou [[islám]] (10 % obyvatelstva), [[judaismus]] a [[buddhismus]].
Řádek 128:
=== Sjednocení Rusi pod Moskvou ===
{{viz též|Moskevské velkoknížectví|Zlatá Horda}}
[[Soubor:Autor nieznany (malarz z kręgu Lukasa Cranacha Starszego), Bitwa pod Orszą.jpg|
Koncem [[13. století]] začalo nabývat na významu [[Moskevské velkoknížectví]]. [[Moskva]], založená [[1147]], se stala roku [[1325]] sídlem hlavy [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné ruské církve]]. Země však byla nadále poddaná Zlaté hordě, které musela odvádět daně. Byly to těžké časy s častými mongolsko-tatarskými nájezdy, strádáním na zemědělství a rozšíření různých epidemií. Epidemie však nezasáhla Rusko tak silně jako západní Evropu a populaci se podařilo brzy obnovit.
Řádek 231:
== Politický systém ==
{{Viz též|Politický systém Ruska|Politické strany v Rusku}}
[[Soubor:Kremlin Moscow.jpg|náhled
Ruská federace je zastupitelská [[demokracie]] a [[poloprezidentská republika]]. [[Federální shromáždění (Rusko)|Federální shromáždění]] je [[bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament]]. [[Rada federace]] je [[horní komora|horní komorou]] a [[Státní duma]] je [[dolní komora]], která je volena na dobu pěti let. V současnosti jsou ve Státní dumě zastoupeny strany [[Jednotné Rusko]] (54 %), [[Komunistická strana Ruské federace]] (13 %), [[Liberálně-demokratická strana Ruska|Liberální demokratická strana Ruska]] (13 %) a [[Spravedlivé Rusko]] (6 %). V zemi je organizovaná [[Opozice v Ruské federaci|mimoparlametní opozice]], v čele s komunisty.
Řádek 758:
Počátky umělé ruské hudby sahají do 18. století a od doby panování [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] byly pod vlivem západní hudby. Nejvýznamnějším skladatelem této doby byl [[Dmitrij Bortňanskij]] – Ukrajinec, v jehož tvorbě jsou zastoupeny jak komorní hudba, tak [[A cappella|a capellové]] sborové zpěvy považované za typické pro ruskou pravoslavnou duchovní hudbu. Inspirace ruskou lidovou hudbou se poprvé ve větší míře objevuje v operách a orchestrálních skladbách [[Michail Ivanovič Glinka|Michaila Ivanoviče Glinky]] a [[Alexandr Sergejevič Dargomyžskij|Alexandra Sergejeviče Dargomyšského]], čímž byla předurčena cesta vývoje ruské národní skladatelské školy. Později se zformovalo volné sdružení pěti mladých skladatelů, nazvané [[Mocná hrstka]], do které patřili [[Alexandr Porfirjevič Borodin|Alexandr Borodin]] (opera ''[[Igor (Kyjevská Rus)|Kníže Igor]]'' se známými Poloveckými tanci), [[César Antonovič Kjui|César Kjuj]], [[Milij Alexejevič Balakirev]], [[Modest Petrovič Musorgskij]] (jeho stěžejní díla jsou opera [[Boris Godunov (opera)|Boris Godunov]] a pásmo skladeb “''Kartinky''” [[Obrázky z výstavy]]) a [[Nikolaj Andrejevič Rimský-Korsakov]]. Tito skladatelé si vytyčili za cíl použití prvků osobité ruské lidové hudby v symfoniích, operách a komorní hudbě.
[[Soubor:
Zřejmě nejznámějším ruským skladatelem období [[Romantismus (hudba)|romantismu]] byl [[Petr Iljič Čajkovskij]]. Jeho rozsáhlé hudební dílo obsahuje sedm [[symfonie|symfonií]] (včetně Patetické symfonie h-moll, op. 74 a nečíslované Symfonie Manfred h moll, op. 58) a proslulé jsou jeho [[Houslový koncert|koncerty pro housle]] (D-dur) a klavír (b-moll). Ke stálému repertoáru světových divadel patří jeho opery, především [[Evžen Oněgin (opera)|Evžen Oněgin]] a [[Piková dáma (opera)|Piková dáma]]. Velmi populární jsou jeho klasická [[balet]]ní díla ''[[Labutí jezero]]'', ''[[Šípková Růženka (balet)|Šípková Růženka]]'' a ''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]''. Významná je také jeho duchovní sborová tvorba. Romantickým skladatelem byl i [[Alexander Glazunov]].
| |||