Wikipedie

Spojené státy americké: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 87.197.171.26 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zbrnajsem
značka: rychlé vrácení zpět
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
Řádek 12:
| rozlmisto = 3
| procent vody = 4,9
| počet obyvatel = 326 625 791
| obyvmisto = 3
| obyvrokobyvatelé aktuální k = 2017
| hustota = 35
| hustmisto = 180
Řádek 83:
 
=== Koloniální období ===
V dalších stoletích se [[Severní Amerika]] stala cílem [[kolonizace|kolonizačních]] snah [[Španělsko|Španělska]] ([[Mexiko]], [[Florida]], území západně od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]), [[Nizozemsko|Nizozemska]] (část východního pobřeží), [[Francie]] ([[Kanada]], povodí [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]) a v malé míře i [[Švédsko|Švédska]] ([[Nové Švédsko]]).
 
Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace [[Atlantský oceán|atlantského]] pobřeží. Od roku [[1664]] se [[Anglie]] a později [[Království Velké Británie]] postupně zmocnily [[Nizozemsko|nizozemských]] a části [[Francie|francouzských]] osad v Severní Americe a do roku [[1773]] vytvořila na pobřeží [[Třináct kolonií|13 kolonií]] ([[Massachusetts]], [[New Jersey]], [[New York (stát)|New York]], [[Rhode Island]], [[Connecticut]], [[New Hampshire]], [[Pensylvánie|Pennsylvania]], [[Delaware]], [[Virginie|Virginia]], [[Maryland]], [[Severní Karolína|North Carolina]], [[Jižní Karolína|South Carolina]], [[Georgie|Georgia]]), základ budoucích USA.
Řádek 98:
 
=== Posilování velmocenského postavení ===
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již kolem roku [[1890]] staly hospodářsky nejsilnější zemí světa. Byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do [[První světová válka|první světové války]] zde vzniklo 15 dalších unijních států: [[Kansas]] ([[1861]]), [[Západní Virginie]] ([[1863]]), [[Nevada]] ([[1864]]), [[Nebraska]] ([[1867]]), [[Colorado]] ([[1876]]), [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Montana]], [[Washington (stát)|Washington]] ([[1889]]), [[Idaho]], [[Wyoming]] ([[1890]]), [[Utah]] ([[1896]]), [[Oklahoma]] ([[1907]]), [[Arizona]] a [[Nové Mexiko]] ([[1912]]). Roku [[1867]] odkoupila americká vláda od [[Ruské impérium|Ruského impéria]] rozsáhlé území [[Aljaška|Aljašky]] a od 80. let [[19. století]] pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do [[Karibské moře|Karibiku]] a do [[Tichý oceán|Tichomoří]]: [[protektorát]] nad [[Portoriko|Portorikem]] a [[Kuba|Kubou]], ostrov [[Guam]], [[Filipíny]], anexe [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] roku [[1898]], rozdělení ostrovů [[Samoa]] s [[Německá říše|Německou říší]] roku [[1899]] a [[Panamské průplavové pásmo|Průplavové pásmo]] v [[Panama|Panamě]].
 
Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou [[kontinent]]ech [[Amerika|Ameriky]], se však USA ve světové politice až do [[První světová válka|první světové války]] angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry [[Izolacionismus|izolacionistická]] (viz článek [[Monroeova doktrína]]). Americká účast ve velkých celosvětových válečných konfliktech na straně [[Dohoda|Dohody]] v první světové válce resp. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] druhé světové války však velmi výrazně přispěla k jejich vítězství nad [[Německo|Německem]] a jeho spojenci v obou válkách.
 
=== Spojené státy po roce 1945 - světová supervelmoc ===
Řádek 330:
=== Imigrace ===
[[Soubor:SalemMassCustomHouseNaturalization3ty13543.jpg|náhled|Slib věrnosti nových amerických [[Občanství|občanů]] v Salemu, Massachusetts v roce 2007]]
Od počátku kolonizace v 17.&nbsp;století až do 20.&nbsp;století mezi imigranty převládali Evropané, především [[Angličané]], ale také [[Irové]], kteří prchali před [[Velký irský hladomor|hladomorem v Irsku]], a [[Němci]], kteří se začali ve větších počtech stěhovat po potlačení [[revoluce v roce 1848]]. Velká část imigrantů v 19.&nbsp;století prošla imigračním střediskem na [[Ellis Island]]u v New Yorku. Ve druhé polovině 19.&nbsp;století se do Spojených států stěhovalo mnoho [[Češi|Čechů]], kteří se usazovali především v Texasu a ve státech [[Středozápad Spojených států amerických|středozápadu]] (např. v [[Nebraska|Nebrasce]] tvoří [[Čechoameričané]] okolo 5 % obyvatel), ale také ve velkých městech jako [[Chicago]], kde byl starostou český rodák [[Antonín Čermák]].<ref>[https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/225133-cesky-starosta-chicaga-chytil-kulku-pro-americkeho-prezidenta-je-tomu-uz-78-let.html Český starosta Chicaga chytil kulku pro amerického prezidenta, je tomu už 78 let]. Novinky. 15. února 2011,</ref>
 
Imigrační zákon z roku 1921 (Emergency Quota Act), který byl ještě zpřísněn v roce 1924, omezil přistěhovalectví do USA kvótami, což nejvíce postihlo emigranty z [[Jižní Evropa|jižní]] a [[Východní Evropa|východní Evropy]], kteří tvořili na počátku 20.&nbsp;století přes polovinu nově příchozích.<ref>{{cite web |url=https://www.nps.gov/elis/learn/historyculture/places_immigration.htm |title=Immigration 1891-1924 |publisher=National Park Service}}</ref> Ve 30.&nbsp;letech tento zákon bránil příchodu Židů, kteří prchali před nacistickým Německem.<ref>[https://www.huffingtonpost.com/alan-singer/immigrant-ban-1921-1924-1_b_14491076.html Immigrant Ban, 1921, 1924, 1939 Through 1943 — A Family History]. ''[[The Huffington Post]]'' 31. ledna 2018.</ref> Zákon byl změněn až v roce 1952.<ref>{{cite news| url=https://history.state.gov/milestones/1921-1936/immigration-act | work=U.S Department of State Office of the Historian | title=The Immigration Act of 1924 (The Johnson-Reed Act) }}</ref> V 50. a 60.&nbsp;letech se do Spojených států stěhovalo ročně 200–300&nbsp;tisíc lidí.<ref>{{cite web |url=https://www.dhs.gov/immigration-statistics/yearbook/2016/table1 |title=Table 1. Persons obtaining lawful permanent resident status: fiscal years 1820 to 2016 |publisher=U.S. Department of Homeland Security}}</ref>
Řádek 359:
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z&nbsp;nich jsou [[judaismus]](židé), [[islám]], [[buddhismus]] a [[hinduismus]]. Zejména počet vyznavačů islámu a buddhismu rychle roste.
 
[[Soubor:1 Manhattan, New York City.jpg|náhled|vpravo|[[New York]]]]
[[Soubor:Los Angeles Skyline telephoto (2).jpg|náhled|vpravo|[[Los Angeles]]]]
[[Soubor:Chicago-00.jpg|náhled|vpravo|[[Chicago]]]]
[[Soubor:Aerial views of the Houston, Texas, 28005u.jpg|náhled|vpravo|[[Houston]]]]
 
* [[Křesťanství|'''křesťané''']] 76,7 %
Řádek 411:
 
== Vláda a politika ==
[[Soubor:Liberty-statue-from-below.jpg|náhled|vpravo|[[Socha svobody]] v [[New York]]u je symbolem jak USA, tak ideálů svobody, demokracie a příležitosti.<ref>{{cite web| title = Statue of Liberty| work=World Heritage| publisher=UNESCO| url = http://whc.unesco.org/en/list/307| accessdate = October 20, 2011}}</ref>]]
[[Soubor:Whtehousenorth.jpg|náhled|Severní strana [[Bílý dům|Bílého domu]]]]
Spojené státy jsou nejstarší [[federace|federací]] světa. Jde o [[Prezidentská republika|prezidentskou republiku]] a zastupitelskou [[demokracie|demokracii]], fungující prostřednictvím [[kongresový systém|kongresového systému]] definovaného [[Ústava Spojených států amerických|ústavou]] nahrazující původní ústavu, tzv. ''[[Články Konfederace a trvalé unie|Články Konfederace]]'' („Articles of Confederation“) platné mezi roky [[1781]] a [[1788]]. Území tak spadá pod troje orgány – na federální, státní a místní úrovni, ačkoliv mnohé oblasti jsou spravovány více místními správami, například i okresními nebo metropolitními orgány. Všechny tyto správní orgány jsou voliči voleny v&nbsp;tajných volbách nebo jmenovány voliči volenými zástupci.
Řádek 429:
=== Politický systém ===
{{Podrobně|Politický systém USA}}
[[Soubor:USCapitol.jpg|náhled|vpravo|Budova [[Kapitol Spojených států amerických|Kapitolu]]]]
[[Soubor:Obama_meets_with_Congressional_Leadership_July_2011.jpg|náhled|vpravo|Prezident [[Barack Obama]] při setkání s představiteli kongresu, 2011]]
Spojené státy americké jsou zastupitelskou [[demokracie|demokracií]] a [[prezidentská republika|prezidentskou republikou]]. Politický systém je většinový. K&nbsp;americké politické kultuře patří velká soupeřivost mezi dvěma největšími stranami a vysoký podíl veřejnosti v&nbsp;politice.
 
Řádek 452:
Spojené státy jsou zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]] (se stálým zastoupením v&nbsp;[[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]]) a členem mnoha dalších mezinárodních organizací. Současnými spojenci jsou [[Austrálie]], [[Japonsko]], [[Izrael]] a státy [[Severoatlantická aliance|NATO]], z&nbsp;nichž má [[Spojené království|Velká Británie]] s&nbsp;USA ještě další nadstandardní vztahy. Navíc mají úzké diplomatické, ekonomické a kulturní vztahy se státy s&nbsp;nimiž sousedí, tedy s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a [[Mexiko|Mexikem]].
 
Jako celek prošla zahraniční politika USA především ve [[20. století]] rozmanitým vývojem. [[Monroeova doktrína]] z roku 1823 definovala celou západní polokouli za sféru vlivu Spojených států. Po vítězné [[Španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] v roce 1898 Spojené státy anektovaly [[Havajská republika|Havaj]], [[Portoriko]] a [[Filipíny]]. Při tzv. [[Banánové války|banánových válkách]] v první polovině 20.&nbsp;století Spojené státy intervenovaly v několika zemích Karibiku a Střední Ameriky. Na počátku století byla snaha o [[izolacionismus]] a neangažování se mimo západní polokouli. Tento trend byl na čas přerušen během [[první světová válka|1. světové války]], do které se USA zapojily v&nbsp;roce [[1917]] po potopení [[Spojené království|britské lodě]] [[RMS Lusitania|Lusitania]] s&nbsp;Američany na palubě. Po konci války se odmítly zapojit do [[Společnost národů|Společnosti národů]] (předchůdkyně [[Organizace spojených národů|OSN]]) a pokračovaly ve své politice z&nbsp;předválečného období. Ta byla definitivně opuštěna po [[Japonsko|japonském]] útoku na [[Pearl Harbor]] a vstupem USA do [[druhá světová válka|2. světové války]].
 
Po konci největšího konfliktu v&nbsp;dějinách pomáhaly USA obnovit [[západní Evropa|západní Evropu]] ([[Marshallův plán]]) a snažily se zabránit celosvětovému rozmachu [[komunismus|komunismu]] ([[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Korejská válka]], [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]]). V&nbsp;rámci tohoto boje podporovaly USA také různé nedemokratické vlády ([[Augusto Pinochet|Pinochet]], [[Suharto]], [[Juan Perón|Perón]], [[Saddám Husajn|Husajn]], [[Jean-Claude Duvalier|Duvalier]], podpora [[operace Kondor]]) či se nepřímo podílely na svržení vlád, jež odporovaly jejich zájmům ([[Muhammad Mosaddek|Mosaddek]] v [[Írán]]u, [[Jacobo Árbenz Guzmán|Árbenz]] v [[Guatemala|Guatemale]]), nebo se o jejich svržení snažily (podpora [[contras]] v [[Nikaragua|Nikaragui]]).<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/sandiniste-chteji-z-usa-vymacknout-17-miliard-dolaru_207653.html?showTab=nejctenejsi-3 Sandinisté chtějí z USA vymáčknout 17 miliard dolarů]. Týden. 25. července 2011.</ref>
Řádek 470:
 
==== Americko-čínské vztahy ====
Stav vztahů mezi USA a [[Čínská lidová republika|Čínou]] je jedním ze základních [[parametr]]ů mezinárodní politiky. Tyto vztahy se zlepšily v době prezidentství [[Richard Nixon|Richarda Nixona]], který provedl zásadní obrat tím, že uznal vládu v [[Peking]]u jako legitimní vládu Číny.
 
[[Soubor:President Barack Obama offers a toast to President Xi Jinping of China during a State Banquet at the Great Hall of People in Beijing, China, Nov. 12, 2014.jpg|náhled|Americký prezident [[Barack Obama]] a čínský prezident [[Si Ťin-pching]] na banketu v [[Peking]]u 12. listopadu 2014]]
V roce 2016 byla Čína jako vlastník amerických státních dluhopisů v hodnotě 1,244 bilionu USD největším [[Státní dluh Spojených států amerických|zahraničním věřitelem]] Spojených států.<ref>"[http://www.investicniweb.cz/2016-5-18-15-nejvetsich-zahranicnich-veritelu-usa/ 15 největších zahraničních věřitelů USA]". Investicniweb.cz. 18. května 2016.</ref>
 
V době vlády prezidentů [[George W. Bush|George W. Bushe]]e a [[Barack Obama|Baracka Obamy]] se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v&nbsp;celosvětovém měřítku, hlavně však v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Napětí mezi Čínou a Spojenými státy vystupňovala řada incidentů, například [[hacker]]ské útoky nebo budování [[Umělé ostrovy|umělých ostrovů]] v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]].<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/usa-podezriva-cinu-z-odcizeni-miliony-otisku-prstu-fhm-/zahranicni.aspx?c=A150923_193546_zahranicni_ale Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA]". ''iDNES.cz.'' 23. září 2015.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Bránit Číně v přístupu na umělé ostrovy povede k rozsáhlé válce!"
| periodikum = Týden.cz
Řádek 481:
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/branit-cine-v-pristupu-na-umele-ostrovy-povede-k-rozsahle-valce_413508.html}}</ref> Ambice Číny jsou umocněny její rostoucí ekonomickou sílou, která se projevuje mj. v&nbsp;obrovských každoročních přebytcích Číny v&nbsp;jejím obchodu s&nbsp;USA. Podle názoru amerických analytiků provádí Čína [[Protekcionismus|protekcionistickou]] obchodní politiku pomocí uměle udržovaného nízkého směnného kurzu čínské měny a zároveň mnohem nížších mezd pracovníků v&nbsp;čínském průmyslu, čímž může nabízet své zboží v&nbsp;USA za velmi nízké ceny a&nbsp;vytlačovat tak domácí výrobce. V&nbsp;roce 2017 dosáhl čínský přebytek v&nbsp;obchodu s&nbsp;USA 375&nbsp;miliard [[Americký dolar|USD]].<ref name="vyjednávání" >Trumps Truppe lässt China zappeln (Trumpův tým nechává Čínu v nejistotě).[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 4.&nbsp;května 2018, s.&nbsp;15 (německy).</ref>
 
[[Soubor:Kim and Trump shaking hands at the red carpet during the DPRK–USA Singapore Summit.jpg|thumbnáhled|Setkání [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] a [[Kim Čong-un|Kim Čong-una]]a v létě 2018]]
 
Po nástupu [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] do funkce amerického prezidenta v&nbsp;lednu 2017 se tato situace přeměnila v&nbsp;konflikt, přičemž USA již zavedly zvýšené celní sazby na dovoz oceli a hliníku z Číny. Pokud nedojde ke kompromisu, hrozí nebezpečí stupňující se obchodní války mezi oběma velmocemi.<ref name="obchodní konflikt" >Amerika und China bieten sich die Stirn (Amerika a&nbsp;Čína se staví proti sobě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 5.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Ohlášené eventuální odvetné kroky Číny, kterými by zavedla vysoká cla na 128&nbsp;druhů zboží dováženého z&nbsp;USA, neudělaly ve Washingtonu velký dojem. Podle pozorovatelů nejde prezidentu Trumpovi primárně o&nbsp;přístup na čínské trhy, nýbrž o&nbsp;zlepšení [[platební bilance]] USA a&nbsp;o&nbsp;to, aby byl celkově zbrzděn mocenský vzestup Číny.<ref name="brzda" >Trump will Chinas Aufstieg bremsen (Trump chce zbrzdit vzestup Číny). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 3.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Amerika hrozí tím, že by zavedla trestná cla na další čínské dovozy ve výši 150&nbsp;miliard [[Americký dolar|USD]] ročně, a Čína neví, jak by takové obchodní válce zabránila. Ta by podle čínských odborníků zasáhla jejich zemi silněji než USA. V&nbsp;současné době se vedou intenzivní jednání mezi oběma státy. Do Pekingu přiletěla 2.&nbsp;května 2018 americká delegace, ke které patřili ministr financí [[Steven Mnuchin]], ministr obchodu [[Wilbur Ross]] a pověřenec pro obchodní záležitosti [[Robert Lighthizer]]. Informované kruhy ve Washingtonu byly toho názoru, že cílem této delegace nebylo ihned ukončit spor s&nbsp;Čínou o&nbsp;obchodní záležitosti.<ref name="vyjednávání" />
Řádek 651:
[[Soubor:Inside TD Ameritrade Park Omaha.jpg|náhled|Američané sledují [[baseball]]ové utkání na stadionu v Omaze]]
 
Společnost v USA charakterizuje [[americký způsob života]] (''American way of life''). Široké vrstvy obyvatelstva jsou nábožensky založené. Společenské tradice se historicky odvozují od [[Puritáni|puritánství]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Puritánské kořeny amerického mýtu
| periodikum = blisty.cz
Řádek 657:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-04-01
}}</ref> To ukazuje například prudérní [[filmový rating MPAA]] či citlivost na [[sexismus]]. Vlastní pohled na sebe charakterizuje [[americká výjimečnost]]. V&nbsp;zemi je rozšířena představa tzv. [[Americký sen|amerického snu]].
 
Velkou roli hraje v ústavě USA zakotvené právo na vlastnění ručních palných zbraní. V&nbsp;některých státech, například v&nbsp;[[Texas]]u, je dovoleno nosit ruční zbraně viditelně u&nbsp;sebe, v&nbsp;městě
Řádek 673:
| datum přístupu = 2018-07-19
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Study: US is an oligarchy, not a democracy
| periodikum = BBC News
Řádek 756:
[[Soubor:Harborfreeway2.jpg|náhled|Dálnice v Los Angeles v Kalifornii]]
{{Podrobně|Doprava ve Spojených státech amerických}}
 
=== Energetika ===
{{Pahýl část}}
 
== Kultura ==
Řádek 821 ⟶ 818:
 
Mezi periodickými časopisy vynikají týdeníky ''[[Time]]'' a ''[[Newsweek]]''. Pro Evropu, Latinskou Ameriku, Afriku a Blízký východ vychází ''Time Europe''.<ref> Time Europe Media Planner, http://www.time.com/time/europe/mediakit/circulation</ref> ''Time Asia'' má sídlo v&nbsp;[[Hongkong]]u. Časopis ''[[Newsweek]]'' vychází od roku 2012 pouze na&nbsp;internetu. Existuje celá řada vědeckých a populárně-vědeckých časopisů, například ''[[National Geographic Magazine]]''.
 
=== Kuchyně ===
{{Pahýl část}}
 
== Státní svátky v roce 2018 ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_americké“