Verze z 28. 7. 2018, 19:25 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 882 editací výměna obrázku ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2018, 02:03 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 255 editací m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| název = Liblice \| obrázek = Český Brod-Liblice, Bylanská, pohled k vysílači (03).jpg \| popisek = Bylanská ulice s vysílačem Liblice B v pozadí \| charakter = vesnice \| počet obyvatel = \| obyvatelé ~~datum~~aktuální k = \| počet domů = 242 \| domy datum = \| psč = 282 01 \| obec = [[Český Brod]] \| okres = Kolín \| země = \| katastrální území = Liblice u Českého Brodu \| výměra = 5,57 \| zeměpisná šířka = 50.0744444 \| zeměpisná délka = 14.8838889 \| nadmořská výška = \| poznámka = \| mapa = \| web = \| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Liblice\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=4 \|lat_sec=28 \|lon_deg=14 \|lon_min=53 \|lon_sec=2\|float=center \| caption=}} \| commonscat = Liblice (Český Brod) Řádek 32: Vznik vsi se udává mezi lety 1283–1289, nejstarší známá písemná zmínka je vztahována k roku 1289. Ves Liblice mívala tvrz a dvůr. Až do roku 1421 bývala spolu s Českým Brodem statkem pražských biskupů a arcibiskupů, v polovině 15. století se dostala světským majitelům. Petr Šturm z Hyršfeldu roku 1579 prodal Liblice městu Český Brod, které téhož roku koupilo od Jaroslava Smiřického i nápravnický dvůr Liblický, a to pro potřeby českobrodského špitálu. Roku 1623 v pobělohorských konfiskacích byly Brodu všechny statky vzaty a vesměs levně prodány Karlovi z Liechtensteinu, přičemž Liblice se staly součástí černokosteleckého panství.<ref name="historie">[http://www.liblice.estranky.cz/clanky/dejiny-z-ruznych-pohledu.html Dějiny z různých pohledů], Liblice</ref> Třicetiletá válka oblast silně zasáhla. Český Brod postihl v roce 1628 ničivý požár a v roce 1639 město vydrancovalo a vypálilo švédské vojsko. Na konci třicetileté války v polovině 17. století hospodařil v Liblicích jediný sedlák Jiří Zárybnický na 72 stryších půdy (přibližně 21 ha), vlastnil dva potahy, 2 krávy a 3 jalovice. Ostatní selské grunty, Nezavdalovský, Klemperovský, Zikmundovský, a chalupnické grunty Buchoslavovský, Čapkovský a Doskočilovský byly rozboené a pusté, celkem bylo pustých 229 strychů (přibližně 69 ha) půdy. V roce 1677 byly již opuštěné grunty opět osazeny. Liblický mlýn kvůli dostatku mlýnů v okolí už nebyl obnoven.<ref name="historie" /> V té době spadala ves pod přistoupimskou rychtu i faru.<ref name="historie" /> Pod hrází Nouzova (dříve Nouzovce) stával mlýn Nouzovec, který byl v roce 1677 nově vystavěn a zařízen na mletí mouky a drcení krup nebo jahel. V polovině 17. století byly Liblice obklopeny soustavou rybníků, kterým se říkalo Lacina, Starý rybník, Okřínek, Nouzovec, Chodotín, V pastviších, Rákosnatý a Netřeba. Na sever od vsi byla zřízena bažantnice.<ref name="historie" /> Ještě v roce 1788 je zaznamenáno jen sedm popisných čísel, což odpovídalo počtu statků ve vsi. Vedle nich tu stál dvůr, mlýn Nouzovec a usedlost Chodotín, později zvaná Tůmov podle Josefa Tůmy z Kostelce, který se tu usadil v roce 1804.<ref name="historie" /> Liechtensteinové zřídili v Liblicích roku 1838 cukrovar, historicky druhý v Čechách, který byl v činností až do roku 1892, kdy Liechtensteinové koupili českobrodský pivovar a objekty v Liblicích přeměnili na hospodářské budovy a byty pro zaměstnance cukrovaru. Roku 1910 prodali českobrodský pivovar i s bývalým liblickým cukrovarem společnosti Pečecké rafinerie cukru.<ref name="historie" /> K roku 1843 bylo v Liblicích zaznamenáno 13 domů a 123 obyvatel.<ref name="historie" /> Řádek 39: == Vysílače == Státní poštovní správa RČS zřídila u jihozápadního okraje vsi celostátní rozhlasovou stanici o výkonu 120 kW, tehdy největší v republice. Zkušební vysílání bylo zahájeno roku 1928, od 27. října 1931 byla uvedena do trvalého provozu. Zavěšené antény nesly dva anténní stožáry věžového typu, vysoké 150 m, které dodaly Železárny ve Vítkovicích.<ref name="historie" /> Tento vysílač byl později označován [[Vysílač Liblice A\|Liblice A]]. Jejich prostřednictvím byl vysílán časový signál [[Vysílač OMA\|OMA]]. České osazenstvo zachránilo 8. května 1945 liblickou vysílačku před zničením. V její blízkosti došlo toho dne odpoledne k přestřelce, při které bylo zastřeleno 17 Čechů a v Úvalech 3 rukojmí. 11. srpna 2004 byly tyto věže odstřeleny a středisko zlikvidováno.<ref name="historie" /> Od roku 1936 byl v činností třetí, samostatný anténní stožár, vysoký 273 metrů, typu čtyřbokého jehlanu dvojitého, při státní silnici u Kleček, pro výkon 300 kW. Tento stožár byl 17. října 1974 odstřelením stržen a poblíž byly vybudovány dva 355 m vysoké hranolové anténní stožáry, pro vysílací výkon 1500 kW, z nich bylo vysílání ve středovlnném pásmu trvale zahájeno 28. prosince 1976.<ref name="historie" /> Dnešní areál středovlnných vysílačů [[Vysílač Liblice B\|Liblice B]] se nachází v neosídleném prostoru mezi vesnicemi Liblice, Přistoupim a [[Bylany (Chrášťany)\|Bylany]], severní věž stojí na území Liblic a jižní věž na území obce [[Přistoupim]], obě věže jsou považovány za nejvyšší stavbu na území České republiky.

Liblice (Český Brod): Porovnání verzí