Prčice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: odstranění nefunkčních odkazů na MVČR a DSO CSÚ za použití AWB |
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
| charakter = část města
| počet obyvatel = 532
| obyvatelé
| počet domů = 221
| psč = 257 92
| obec = [[Sedlec-Prčice]]
| okres = Příbram
| země =
| katastrální území = Prčice
| výměra = 5,89
| zeměpisná šířka = 49.5783333
| zeměpisná délka = 14.5402778
| nadmořská výška =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Prčice |lat_deg=49 |lat_min=34 |lat_sec=42 |lon_deg=14 |lon_min=32 |lon_sec=25|float=center | caption=}}
| web =
}}
'''Prčice''' je bývalý [[městys]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Dne 6. září 1957 byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem [[Sedlec (Sedlec-Prčice)|Sedlcem]] do jednoho města [[Sedlec-Prčice]],<ref>[http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/od-roku-1957-to-tahnou-spolu/ Od roku 1957 to táhnou spolu], web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden</ref> kde dnes tvoří severozápadní část souvislé městské zástavby. V roce 2011 zde trvale žilo 532 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 155 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref>
Řádek 33 ⟶ 32:
=== Židé v Prčici ===
[[
[[
Někdy před rokem [[1724]] vzniklo v Prčici židovské osídlení, z něhož se posléze vyvinula samostatná [[židovská obec]]. Velmi pravděpodobně zde byly jednotlivé židovské rodiny usazeny mezi křesťanským obyvatelstvem (což bylo v té době ve středních Čechách obvyklé) již v průběhu 17. století, tudíž nebylo zde [[ghetto]]. Nicméně exaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů (pochází z r. [[1724]]) je k roku [[1618]] uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k r. [[1702]] je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště. V soupisu Židů z roku 1724 je uvedeno, že v panské vinopalně v patře bývala od roku [[1689]] modlitebna a kromě toho tu jsou zmíněny tři rodiny: draslař Salomon Cantor se ženou a pěti dětmi (jeden ženatý syn Bernard se ženou Perl a jednou dcerou se živil jako palírník, druhý syn Jakob pomáhal otci s výrobou [[Uhličitan draselný|potaše]] a třetí syn, patnáctiletý Zacharias, pomáhal bratrovi Bernardovi ve vinoplaně a obchodoval s kůžemi a dalším zbožím), [[koželuh]] Feischel Moises se ženou Hanele a třemi dcerami (zaměstnával pomocníka v koželužně Lebenmana původem z Nadějkova) a obchodník lněným i jiným zbožím Josef Israel se ženou a čtyřmi dětmi.
Roku [[1880]] bydlelo v Prčici 31 Židů, roku [[1890]] 45 Židů, roku [[1900]] 52 Židů, v roce [[1910]] žilo v obci 43 [[Židé|Židů]], v r. [[1921]], jak uvádějí [[Hugo Gold]] a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku [[1930]] 23 obyvatel hlásících se k židovskému náboženství.
K žid. obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné židovské obce: [[Borotín (okres Tábor)|Borotín]], [[Divišovice (Sedlec-Prčice)|Divišovice]], [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|Jetřichovice]], [[Kvasejovice (Sedlec-Prčice)|Kvasejovice]], Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, [[Nadějkov]], [[Nosetín]], [[Petříkovice (Nadějkov)|Petříkovice]], [[Přestavlky (Sedlec-Prčice)|Přestavlky]], Ředice, [[Sedlec-Prčice|Sedlec]], [[Střezimíř|Střežmíř]], [[Stupčice]], Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice.
Z Prčice pocházeli [[dirigent]] Adolf Čech (vlastním jménem Adolf Taussig, 1842-1903 Praha) a jeho bratr, [[sólista]] [[Opera Národního divadla|Opery Národního divadla]] Karel Čech (vlastním jménem Karel Taussig, 1844-1913 Praha). Richard Neumann padl jako voják [[C. k. armáda|c.k. rakouské armády]] v [[První světová válka|1. sv. válce]] v [[Srbsko|Srbsku]].
V roce 1942 zdejší [[židovská obec]] zanikla, obyvatelé byli v rámci [[Holokaust|holocaustu]] nejdříve odkradeni, pak odtransportováni do ghetta v Terezíně (Transport "Bd" dne 4.9.1942), a posléze vyvražděni v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do [[Britský mandát Palestina|Palestiny]] na začátku války.
Řádek 48 ⟶ 47:
Bývalé ne nevýznamné židovské osídlení Prčice připomíná dnes [[židovský hřbitov]] z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem, kde se dochovalo cca 50 [[Klasicistní architektura|klasicistních]] a novodobých náhrobků. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven a byla zrekonstruována márnice a ohradní zeď.<ref>Podle informační tabule na márnici hřbitova.</ref>
Přímo na Vítkově náměstí v centru městyse se dodnes dochovala také původní, i když značně přestavěná budova židovské náboženské obce, školy a [[Synagoga|synagogy]], objekt čp. 68 (dům pod radnicí). Pozemek pro stavbu zakoupil pro židovskou náboženskou obec Moises Strauss od Johanna Pištěka, synagoga postavena v r. 1852-1854 v zadním traktu nové budovy jako náhrada za starší modlitebnu z 18. století v domě čp. 109. Slavnostně vysvěcena za účasti [[Votice|votického]] rabína Moisese Schiffmanna v předvečer [[
Synagoga sloužila prčickým i přespolním židům po téměř pět generací až do nacistické okupace v r. 1939. V modlitebním sále se nacházelo 58 mužských sedadel a na galerii 22 sedadel ženských, interiér byl vyzdoben dekorativní malbou, vyřezávanými dřevěnými prvky, východní stěna byla prosvětlena dvěma typickými půlkruhovými okny s vitrážemi a nad svatostánkem [[aron ha-kodeš]] byla rozeta. Do r. 1924 byl rabínem 41 let Hynek Kohn, po něm od 1924 Viktor Taussig.
Od 2. pol. 19. stol. do r. [[1910]] v tomtýž objektu fungovala i německá židovská škola, a do počátku 20. století zřejmě i židovská rituální lázeň [[mikve]], jejíž zbytky se pravděpodobně dodnes nachází ve sklepení objektu. V přední části domu, s okny do náměstí, byl byt šámese.
[[Židovská obec|Židovská náboženská obec]] v Prčici nebyla po 2. sv. válce obnovena a objekt bývalé synagogy přešel pod správu pražské židovské obce, která jej r. 1961 odprodala družstvu Opus, které zde po radikální přestavbě zřídilo výrobní provozovnu speciálních sedlářských výrobků. V roce 2007 zakoupil objekt soukromý majitel, který následně započal s jeho rekonstrukcí.
Na počátku nacistické okupace byly ritální předměty ze synagogy odvezeny do Prahy, kde jsou dodnes uchovány ve sbírkách [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea]]. Celkem se jedná o 129 předmětů a 80 archiválií, včetně tří dochovaných fotografií synagogy z r. 1942. Nejstarší předmět pochází z roku [[1722]].
| |||