Hans Geiger: Porovnání verzí

Hans Geiger se narodil 30. září 1882 v Neustadt an der Weinstraße. Byl jeden z pěti dětí Wilhelma Ludwiga Geigera, a profesora filosofie na [[Erlagen|Erlagenské]] univerzitě. Studoval od [[1902]] fyziku a matematiku v Erlangen, kde v roce [[1906]] také promoval.</br> V roce [[1907]] nastoupil do Manchestru do ústavu vedeného [[Ernest Rutherford|Ernestem Rutherfordem]]. v roce [[1909]] provedl s Ernestem Marsdenem pod Rutherfordovým vedením experiment, kterým bylo objeveno atomové jádro. V roce [[1911]] Geiger a [[John Mitchell Nuttall]] objevili Geiger-Nuttallův zákon, který se týká vyzařování částic α z radioaktivních látek.</br>

V roce [[1912]] přešel do Fyzikálně-technické říšské univerzitě v [[Berlín|Berlíně]]-Charlottenburg. Během [[první světové války]] sloužil jako dělostřelecký důstojník.</br> V roce [[1925]] změnil působiště na universitu v [[KieleKiel]]u. Spolu se svým doktorandem [[Walther Müller|Walthrem Müllerem]] zde vyvinul v roce [[1928]] Geiger-Müllerův čítač k zjišťování radioaktivity. Tento objev uveřejnil v roce [[1929]].</br>

V roce 1929 přešel do [[Tübingen|Tübingenu]] a v roce [[1936]] konečně získal místo ředitele fyzikálního ústavu v Berlíně. Během 2. světové války se zúčastnil Německého programu vývoje atomové bomby.</br>

Geiger zemřel 24. září [[1945]] v Postupimi.

V roce 1929 byl oceněn Hughesovou Medailí. Byl členem [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).</]]</br>

V KielKielu je po Hansi Geigerovi pojmenováno gymnázium.</br>

[[de:Hans Geiger (Physiker)]]