Holokaust: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 80.188.27.34 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 4:
== Termín holokaust – problematické vymezení ==
V českých textech se lze setkat jak s variantou holo'''k'''aust, tak i s původní anglickou odvozeninou holo'''c'''aust. Obě varianty jsou v češtině rovnocenné.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Internetová jazyková příručka: holokaust
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=holokaust
| datum aktualizace = 2008-09-02
| datum přístupu = 2010-01-03
| vydavatel = [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český AV ČR]]
| jazyk = česky
}}</ref> Anglický termín ''holocaust'' (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) je odvozen z řeckého slova ''holokauston'' (zápalná oběť, přeneseně zničení ohněm nebo úplné zničení), česky ''[[celopal]]'' (označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí).<ref name="význam" /> Moderní anglický termín holocaust však už (po obsahové stránce) nemá s původním náboženským termínem prakticky nic společného. Až do konce 70. let 20. století bylo anglické slovo ''holocaust'' v anglofonním prostředí používáno pro označení prakticky jakékoli katastrofy.
Uvádí se, že patrně první, kdo použil slovo ''holocaust'' pro nacistické vyhlazování Židů, byl nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Elie Wiesel]] ([[1928]]–[[2016]]), a to ve svém románu ''Noc'' (''La Nuit'', [[1958]]) ve smyslu „zničení ohněm“.<ref>http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zemrel-slavny-spisovatel-ktery-prezil-holocaust-eliemu-wiese/r~65362000408f11e68afb002590604f2e/</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.zmizeli-sousede.cz/prace/cznovemesto.htm |datum přístupu=27-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060701055006/http://www.zmizeli-sousede.cz/prace/cznovemesto.htm#1 |datum archivace=01-07-2006 |nedostupné=ano }}</ref> Nicméně až do vzniku amerického televizního seriálu ''Holocaust'' (1978) zůstával tento termín prakticky neznámý.<ref name="význam" /> V posledních letech je situace taková, že například izraelský státní ústav [[Jad vašem]] a řada židovských historiků vztahují pojem ''holocaust'' především na vyvražďování Židů nebo jiných skupin označených jako rasově méněcenné (Romové) za druhé světové války. Obecný konsensus nad rozsahem pojmu ''holokaust'' však neexistuje.<ref>[http://www.abchistory.cz/co-znamena-slovo-holokaust-holocaust.htm Holocaust je mediální termín s nedostatečně vymezeným obsahem], abcHistory.cz, 14. 1. 2015</ref> Někteří [[Židé]] z těchto důvodů preferují pro genocidu svého národa za druhé světové války hebrejský výraz '''šoa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] השואה ''zničení'', ''záhuba'', ''zmar'').
S ohledem na nejasné vymezení tohoto pojmu se lze setkat i s řadou jeho dalších aplikací. Někdy je užíván k označení pro jakoukoliv [[genocida|genocidu]] či masakr, bez ohledu na lokalitu a konkrétní událost – například pro [[etnická čistka|etnické čistky]] ve [[Rwanda|Rwandě]] či [[Arménská genocida|genocidu Arménů]] v [[Turecko|Turecku]] po [[První světová válka|1. světové válce]].<ref>Tak např. [http://groong.usc.edu/fisk.html Remember the first holocaust], The Independent</ref> [[Fidel Castro]] označil za rasový holocaust vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie.<ref>[http://www.lidovky.cz/vyhosteni-romove-jsou-obeti-rasoveho-holokaustu-rekl-castro-pum-/ln_zahranici.asp?c=A100911_105946_ln_zahranici_tsh Vyhoštění Romové jsou obětí rasového holokaustu, řekl Castro]</ref> Vyvražďování Romů během druhé světové války zainteresovaní badatelé někdy nazývají slovem '''porajmos''', doslova ''pohlcení''.
== Oběti ==
Řádek 34 ⟶ 45:
|}
=== Židé ===
Hlavní obětí holokaustu byli [[Židé]]. Holokaust byl praktickou aplikací „[[konečné řešení židovské otázky|konečného řešení židovské otázky]]“ ''(Endlösung der Judenfrage)'', kterým mělo být úplné vyvraždění židovské populace. Obvykle udávaný počet židovských obětí je 6 miliónů, [[Raul Hilberg]] ve své knize ''The Destruction of European Jews'' uvádí číslo 5,2 miliónu. Vyvražděny byly zhruba dvě třetiny evropských Židů, většinu obětí tvořili Židé z Polska (3 milióny mrtvých). Údaje jsou neustále zpřesňovány a doplňovány, také díky informacím odtajněným a zpřístupněným až po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce 1991.
=== Nežidovské oběti ===
====
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-208, KZ Mauthausen, Sowjetische Kriegsgefangene.jpg|náhled|Vyhladovění sovětští zajatci v [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|Mauthausenu]]]]
[[Soubor:Czeslawa Kwoka - Brasse.jpg|náhled|Čtrnáctiletá polská dívka, která zemřela tři měsíce po příjezdu do [[Osvětim]]i]]
Jedním z Hitlerových plánů bylo vytvoření německého [[Lebensraum|životního prostoru]]. Tento plán počítal v řádu 20 až 30 let s odsunutím, vyvražděním a zotročením většiny východních a významné části západních [[Slované|Slovanů]], které němečtí nacisté považovali za [[Podčlověk|podlidi]]. Nacistický plán genocidy [[Generalplan Ost]], který se souhlasem Hitlera vypracoval říšský vedoucí SS [[Heinrich Himmler]], počítal po vítězné válce proti SSSR s vystěhováním na východ za [[Ural]] nebo s fyzickou likvidací velké části [[Poláci|Poláků]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]], [[Bělorusové|Bělorusů]] a [[Rusové|Rusů]] z evropské části Sovětského svazu.<ref>{{Cite book|last=Hagen|first=William W.|year=2012|title=German History in Modern Times: Four Lives of the Nation|location=Cambridge|publisher=[[Cambridge University Press]]|ref=harv|page=313}}</ref> Slované, kteří by zůstali v "německém životním prostoru", by podle nacistických plánů sloužili jako [[otroci]] německým pánům a u části tzv. "rasově vhodných" Slovanů mělo dojít k jejich [[Germanizace|poněmčení]].
Generalplan Ost byl zahájen v [[Polsko|Polsku]], kde bylo v rámci operace [[Operace Tannenberg|Tannenberg]] popraveno přes 20 tisíc příslušníků polské elity. Po ní následovala akce „[[Intelligenzaktion|Inteligence]]“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v Polsku, resp. v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy rolníků, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Postupně docházelo k vysídlování z oblastí určených k další germanizaci a násilnému zabírání zemědělské půdy, přičemž ze svých domovů bylo vyhnáno několik stovek tisíc [[Poláci|Poláků]]. Odhaduje se, že celkem 2 milióny etnických Poláků nežidovského původu zemřely v důsledku nacistické okupace a války.<ref>"[http://www.reflex.cz/clanek/historie/77422/polaci-dodnes-pocitaji-sve-obeti-druhe-svetove-valky.html Poláci dodnes počítají své oběti druhé světové války]". Reflex. 1. února 2017.</ref>
Občané [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byli jednak jako civilisté vystaveni německým [[válečný zločin|válečným zločinům]] ze strany [[Einsatzgruppen]], jejichž obětí bylo kolem 2 milionů, včetně 1,3 milionů sovětských Židů. Byli jako [[válečný zajatec|váleční zajatci]] popravováni, nasazováni na [[Nucená práce|nucené práce]] a vystaveni krutému zacházení. Je odhadováno, že tímto způsobem byly zavražděny až 3 miliony [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]].<ref name="snyder">"[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]". Respekt. 24. listopadu, 2013</ref> Odhaduje se, že na Němci okupovaném území Sovětského svazu zahynulo 13,7 milionů lidí (včetně sovětských Židů), 20 % všech tamních obyvatel.<ref>The Russian Academy of Science Rossiiskaia Akademiia nauk. Liudskie poteri SSSR v period vtoroi mirovoi voiny:sbornik statei. Sankt-Peterburg 1995 {{ISBN|5-86789-023-6}}</ref> Říšský ministr pro výživu [[Herbert Backe]] prováděl politiku vyhladovění východních, Německem okupovaných území ({{Cizojazyčně|de|''Der Hungerplan'' také ''Der Backe-Plan''}}). [[Hladový plán]] měl být předehrou k akci Generalplan Ost. Podle historika [[Timothy Snyder]]a v důsledku hladového plánu „4.2 miliónu sovětských občanů (převážně Rusů, Bělorusů a Ukrajinců) bylo v letech 1941–1944 vyhladověno německými okupanty.“<ref>Timothy Snyder: ''Bloodlands. Europe between Hitler and Stalin''. The Bodley Head, London 2010, p. 411; compare Gesine Gerhard: ''Food and Genocide. Nazi Agrarian Politics in the occupied territories of the Soviet Union.'' In: ''Contemporary European History'' Volume 18, Issue 1 (2009), p. 57-62</ref> Politika úmyslného vyhladovění se v letech 1941–1942 uplatňovala i vůči sovětským válečným zajatcům.<ref name="snyder"/>
Mezi státy s vysokým počtem civilních obětí patří i [[Jugoslávie]] s půl miliónem mrtvých, převážně [[Srbové|Srbů]],<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Croatia|vydavatel=Shoah Resource Center - Yad Vashem|url=http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/Microsoft%20Word%20-%205930.pdf|druh nosiče=PDF}}</ref> které povraždil pronacistický [[Ustašovci|Ustašovský]] režim, mnohé z nich v táborovém komlexu [[Koncentrační tábor Jasenovac|Jasenovac]], kde k metodám vraždění patřilo například upalování zaživa ve velkokapacitních pecích,<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210011/ Kolaborovali s nacisty: Dinko Šakič]". Česká televize.</ref> kam byli lidé naháněni po desítkách.<ref>"[http://www.navychod.cz/articles.php?id=15a7fcf2-8dad-11df-aa30-00304830bcc4 Holocaust v Nezávislém státu Chorvatsko]". Daniel Putík. Navýchod.cz. 6/2004.</ref>
==== Romové ====
{{Podrobně|Porajmos}}
[[File:Oznaczenia więźniów hitlerowskich obozów koncentracyjnych.png|náhled|Insignie vězňů v koncentračních a vyhlazovacích táborech:
{{legenda|red|politický vězeň}}
{{legenda|green|zločinec}}
{{legenda|black|„asociál“}}
{{legenda|brown|Rom}}
{{legenda|pink|homosexuál}}
{{legenda|purple|svědek Jehovův}}
{{legenda|blue|emigrant}}
{{legenda|#99cc00|vyžadující léčbu}}
{{legenda|yellow|Žid}}
'''SU''' – sovětský válečný zajatec<br />
černý terčík – trestní prapor/komando<br />
červený terčík – podezření na útěk
]]
Dalším terčem vyvražďování byli [[Romové]] a romští míšenci, s odhadovaným počtem 220 tisíc obětí. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc, což činí asi čtvrtinu až polovinu jejich předválečné populace.{{Doplňte zdroj}}
[[Soubor:Bundesarchiv R 165 Bild-244-48, Asperg, Deportation von Sinti und Roma.jpg|náhled|vlevo|Romové v německém [[Asperg]]u krátce před deportací, 22. května [[1940]]]]
Roku [[1935]] [[Norimberské zákony]] označily Romy a Židy za rasově méněcenné. Sňatky mezi příslušníky árijské a neárijské rasy byly zakázány.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štolová
| jméno = Eva
| odkaz na autora =
| titul = Vzdělávání Romů
| vydavatel = Grada Publishing, s.r.o.
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-247-0277-0
| kapitola = 1. Romové za 2. světové války
| strany = 9-10
| jazyk =
}}</ref> Dne 14. prosince 1937 vydal říšský vůdce [[Schutzstaffel|SS]] a šéf německé policie [[Heinrich Himmler]] výnos o preventivním potírání zločinnosti, který mezi asociály jmenoval cikány, cikánské míšence a cikánským způsobem kočující osoby, které řádně nepracovaly a prováděly trestnou činnost. V červenci 1938 začali být [[cikáni]] v Říši hromadně vězněni a deportování do koncentračních táborů. Dne 8. prosince 1938 vydal Himmler „Výnos o potírání cikánského zlořádu“, který nařídil podchycení všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob.{{Doplňte zdroj}}
V říjnu 1939 provedla říšská kriminální policie soupis všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob starších 6 let a zakázala jim volný pohyb. 10. července 1942 vydal obdobné nařízení o soupisu cikánů i velitel protektorátní neuniformované policie. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na cikánské sběrné tábory. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v [[Auschwitz|Auschwitz-Birkenau]].<ref>Ctibor Nečas: ''Holocaust českých Romů'', [http://old.hrad.cz/president/Havel/holocaust/kal_rom.html Kalendář událostí], stará verze stránek prezidenta České republiky</ref>
Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů byly usmrceny v plynových komorách. Na 1700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štolová
| jméno = Eva
| odkaz na autora =
| titul = Vzdělávání Romů
| vydavatel = Grada Publishing, s.r.o.
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-247-0277-0
| kapitola = 1. Romové za 2. světové války
| strany = 12-13
| jazyk =
}}</ref>
==== Postižení ====
{{Podrobně|Akce T4}}
Systematické vyvražďování [[Zdravotní postižení|postižených]] bylo zahájeno v roce [[1939]], k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce [[1941]] po protestech, které iniciovali představitelé [[římskokatolická církev|katolické církve]]. Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, byť mnohem pomaleji, a to až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech [[1939]]–[[1945]] povražděno asi 200–250 tisíc postižených.<ref name="ryan" />
====
Neexistují oficiální záznamy o tom, kolik [[homosexualita|homosexuálů]] zemřelo v koncentračních táborech. V letech 1933 až 1945 bylo 100 tisíc homosexuálů zatčeno, z toho 50 tisíc odsouzeno a uvězněno, z čehož odhadem 5 až 15 tisíc bylo posláno do koncentračních táborů.<ref name="ushmm-homosexuals">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = United States Holocaust Memorial Museum
| titul = Persecution of Homosexuals
| url = http://www.ushmm.org/learn/students/learning-materials-and-resources/homosexuals-victims-of-the-nazi-era/persecution-of-homosexuals
| datum přístupu = 2015-7-5
| jazyk = anglicky
}}</ref> Podle německého badatele [[Rüdiger Lautmann|Rüdigera Lautmanna]] přibližně 60 % z nich v táborech zemřelo.<ref name="ushmm-homosexuals"/> Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník, který v současnosti patří mezi [[symbol]]y homosexuálů bojujících za svoje práva. Tyto oběti nacismu se nedočkaly odškodnění.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Friedman
| jméno = Ina R
| titul = The Other Victims: First-Person Stories of Non-Jews Persecuted by the Nazis
| vydavatel = Houghton Mifflin Harcourt
| místo = New York
| rok = 1990
| isbn = 0-395-50212-8
| strany = 28
| počet stran = 214
| url = https://books.google.cz/books?id=MCilCqXR6s0C&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<!--
==== Svědkové Jehovovi ====
Řádek 48 ⟶ 139:
-->
=== Připomínání obětí holocaustu ===
Oběti holocaustu si mnoho států světa připomíná [[27. leden|27. ledna]], den osvobození vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. I v České republice se s tímto datem pojí různé vzpomínkové akce, zároveň jsou však české oběti holocaustu připomínány na výročí vyvraždění terezínského rodinného tábora v Auschwitz v noci z 8. na 9. března 1944, které je specificky významné pro Česko jako největší masová vražda československých občanů. Na výročí této události se například koná tryzna v pražském Památníku českých a moravských obětí šoa v Pinkasově synagoze.
==== Stolpersteine ====
| |||