Verze z 25. 5. 2018, 11:56 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací citace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 11. 2018, 18:38 editovat zrušit editaci 95.82.166.250 (diskuse) Přepracoval jsem celý odstavec o fytogeografii u nás v Čr, který byl příliš stručný. Čerpal jsem z publikace Květena Čr 1. díl od Hejného a Slavíka. značka: možné problémové formulace Přejít na další porovnání →
Řádek 24: === Česká fytogeografie === Pro rozvoj botanického výzkumu u nás se zasloužilo především založení ústavu botaniky na Karlově univerzitě v r. 1770. Česká fytogeografie se začíná pomalu rozvíjet až v druhé polovině 20. století, i když významné dílo (Vývoj) od [[Josef Podpěra\|J. Podpěry]] bylo vydáno již v r. 1906. Z mladší generace je nutno uvést [[Radovan Hendrych\|Radovana Hendrycha]]. Následně spousta odborníků i laiků zpracovávala spisy o květeně různých částí našeho území. ~~{{Pahýl část}}~~ Až v roce 1819 předložili bratři Preslovi botanické veřejnosti dokončenou a vydanou českou květenu (Flora Čechica) s více než 1500 rostlinnými druhy, čímž se snažili sjednotit poznatky o květeně z jednotlivých krajů našeho území. Prvním průkopníkem, který se mimo druhů rostlin zabýval také jejich nalezišti, byl český florista Filip Maxmilián Opiz. Od 2. poloviny 19. století je významnou osobností botaniky Ladislav. J. Čelakovský, který svým výzkumem tzv. Květeny okolí Pražského, inspiroval mnoho dalších osobností a začaly tak vznikat první fytogeografické studie. Mezi významné patří např. práce Jana Palackého (syn Fr. Palackého) nebo Emanuela Purkyně (syn J. E. Purkyně) Ve 20. století pak vystupuje celá řada botaniků, kteří se zabývají květenou konkrétních oblastí, vzniká celá řada botanických spolků zaměřená na flóru daných oblastí. Spolky většinu svých poznatků vydávali v odborných časopisech. Mezi významnější osobnosti tehdejšího fytogeografického výzkumu patří např. Josef Podpěra, Anežka Hrabětová-Uhrová, Karel Domin a mnoho dalších. Během 2. sv. války byl výzkum v oblasti fytogeografie utlumen, zvrat nastal až po osvobození v r. 1945, kdy vznikala velká řada disertačních prací týkajících se fytogeografie určitých oblastí a také další fytogeografické studie např. od Radovana Hendrycha. Opět byly vydávány odborné články např. v časopise Preslia Ke konci 20. století vzniká rozsáhlá publikace Květena ČSSR, dnes přepracovaná jako květena ČR od Slavíka a Hejného. == Odkazy == === Literatura === * HENDRYCH, Radovan. ''Fytogeografie.'' Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1984. * HEJNÝ S., SLAVÍK B., (Eds.) (1997): ''KVĚTENA ČR, díl 1'' === Související články ===

Fytogeografie: Porovnání verzí