Vymírání: Porovnání verzí

Země je stará přibližně 4,54 miliardy let,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dalrymple|jméno=G. Brent|titul=The age of the Earth in the twentieth century: a problem (mostly) solved|periodikum=Geological Society, London, Special Publications|datum=2001-01-01|ročník=190|číslo=1|strany=205–221|issn=0305-8719|doi=10.1144/GSL.SP.2001.190.01.14|jazyk=en|url=http://sp.lyellcollection.org/content/190/1/205|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> život nejméně 3,5 miliardy<ref>{{Citace periodika|příjmení=Schopf|jméno=J. William|příjmení2=Kudryavtsev|jméno2=Anatoliy B.|příjmení3=Czaja|jméno3=Andrew D.|titul=Evidence of Archean life: Stromatolites and microfossils|periodikum=Precambrian Research|datum=2007-10-05|ročník=158|číslo=3–4|strany=141–155|doi=10.1016/j.precamres.2007.04.009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301926807001209|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> nebo dokonce až 4,1 miliardy let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bell|jméno=Elizabeth A.|příjmení2=Boehnke|jméno2=Patrick|příjmení3=Harrison|jméno3=T. Mark|titul=Potentially biogenic carbon preserved in a 4.1 billion-year-old zircon|periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences|datum=2015-11-24|ročník=112|číslo=47|strany=14518–14521|issn=0027-8424|pmid=26483481|doi=10.1073/pnas.1517557112|poznámka={{PMID|26483481}}|jazyk=en|url=http://www.pnas.org/content/112/47/14518|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Asi 99–9999,9 procent všech druhů (kolem 5 miliard), které kdy žily na Zemi, jsou pravděpodobně vyhynulé.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kunin|jméno=W. E.|příjmení2=Gaston|jméno2=Kevin (eds.)|titul=The Biology of Rarity: Causes and consequences of rare—common differences|url=https://books.google.com/books?id=4LHnCAAAQBAJ|vydání=|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=1997|počet stran=291|strany=110-111|isbn=9789401158749|jazyk=en}}</ref> Odhady počtu v současnosti žijících druhů se různí a oscilují od 5 do 14 milionů (nejpravděpodobněji 7,4–10 mil.), z nichž bylo zatím popsáno 1,2 milionů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stearns|jméno=Beverly Peterson|příjmení2=|jméno2=|titul=Watching, from the Edge of Extinction|url=https://books.google.cz/books?id=0BHeC-tXIB4C&pg=PA1921&hl=cs|vydání=|vydavatel=Yale University Press|místo=|rok=2000|počet stran=288|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Mora|jméno=Camilo|příjmení2=Tittensor|jméno2=Derek P.|příjmení3=Adl|jméno3=Sina|titul=How Many Species Are There on Earth and in the Ocean?|periodikum=PLoS Biology|ročník=9|číslo=8|pmid=21886479|doi=10.1371/journal.pbio.1001127|url=http://dx.doi.org/10.1371/journal.pbio.1001127|datum přístupu=2016-04-10}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=G. Tyler|příjmení2=Spoolman|jméno2=Scott|titul=Environmental Science|url=https://books.google.com/books?id=NYEJAAAAQBAJ|vydavatel=Cengage Learning|počet stran=579|isbn=1133707874|jazyk=en}}</ref>

Během [[evoluce]] vznikaly a vznikají nové druhy. Tomuto procesu se říká [[speciace]]. Většina druhů ale následně i zaniká, neboť se není schopna přizpůsobit měnícím se životním podmínkám, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Typická délka existence jednoho druhu je odhadována na 1-131–13 milionů let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Newman|jméno=M. E. J.|titul=A Model of Mass Extinction|periodikum=Journal of Theoretical Biology|datum=1997-12-07|ročník=189|číslo=3|strany=235–252|doi=10.1006/jtbi.1997.0508|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022519397905087|datum přístupu=2016-07-17}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Lawton|jméno=John H.|příjmení2=May|jméno2=Robert McCredie|titul=Extinction Rates|url=https://books.google.cz/books?id=jDZMXF4bCccC&redir_esc=y|vydání=|vydavatel=Oxford University Press|místo=|rok=1995|počet stran=246|strany=|isbn=9780198548294|poznámka=Google-Books-ID: jDZMXF4bCccC|jazyk=en}}</ref> Existují ale i druhy, které bez zásadních změn přežily stovky milionů let.

V určitých geologických obdobích Země dochází i k tzv. [[Hromadná vymírání|hromadným či masovým vymíráním]]. Jedná se o události, kdy během relativně krátké doby (řádově desítky tisíctisíce až milionyněkolik málo milionů let) vymře nejméně 40–50 % všech druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Benton|jméno=Michael J.|titul=Mass Extinctions|url=https://www.newscientist.com/data/doc/article/dn19554/instant_expert_9_-_mass_extinctions.pdf|vydavatel=New Scientist Instant Expert 9|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Země už zažila několik masových vymírání, ovšem tato vymírání podporují následnou biodiverzitu organismů.<ref>http://phys.org/news/2015-11-reveals-extinction-key-terrestrial-vertebrate.html - New research reveals extinction is key to terrestrial vertebrate diversity</ref> Je pravděpodobné, že v současnosti dochází k dalšímu vymírání, jenžjež je způsobeno činností člověka.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Barnosky|jméno=Anthony D.|příjmení2=Matzke|jméno2=Nicholas|příjmení3=Tomiya|jméno3=Susumu|titul=Has the Earth’s sixth mass extinction already arrived?|periodikum=Nature|rok=2011|měsíc=březen|den=3|ročník=471|číslo=7336|strany=51–57|doi=10.1038/nature09678|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature09678}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Dirzo|jméno=Rodolfo|příjmení2=Young|jméno2=Hillary S.|příjmení3=Galetti|jméno3=Mauro|titul=Defaunation in the Anthropocene|periodikum=Science|datum=2014-07-25|ročník=345|číslo=6195|strany=401–406|issn=0036-8075|pmid=25061202|doi=10.1126/science.1251817|poznámka=PMID: 25061202|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/345/6195/401|datum přístupu=2016-09-24}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=WWF|jméno=|titul=Living Planet Report 2016. Risk and resilience in a new era.|url=http://www.wwf.org.uk/sites/default/files/2016-10/LPR_2016_full%20report_spread%20low%20res.pdf|vydavatel=WWF International|místo=Gland|datum vydání=2016|datum přístupu=2016-10-30}}</ref> Ovšem člověk také vytváří nové druhy, a to přímo i nepřímo.<ref>http://phys.org/news/2016-06-humans-artificially-evolution-species.html - Humans artificially drive evolution of new species</ref>

V [[Ekologie|ekologii]] se výraz vymření často používá lokálně. Což znamená, že daný druh přestane existovat na vymezeném území. Například [[Vlk obecný|vlci obecní]] byli vyhubeni v mnoha oblastech svého původního výskytu, ale celkově druhu zásadní nebezpečí nehrozí a je považován za [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Mech|jméno=L. D.|příjmení2=Boitani|jméno2=L.|titul=Canis lupus|periodikum=IUCN Red List of Threatened Species (IUCN SSC Wolf Specialist Group)|datum=2010|ročník=|číslo=|strany=|doi=10.2305/iucn.uk.2010-4.rlts.t3746a10049204.en|url=http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2010-4.RLTS.T3746A10049204.en|datum přístupu=2016-07-17}}</ref>

Dalším pojmem je „pseudoextinkce“ („pseudovymření“). Při něm dojde sice k zániku původního druhu či skupiny druhů, ale stále existují druhy dceřiné, vyvinuté z vymřelých.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Westermann|jméno=Gerd EG|titul=Modes of extinction, pseudo-extinction and distribution in Middle Jurassic ammonites: terminology|periodikum=Canadian Journal of Earth Sciences|datum=2001-02-01|ročník=38|číslo=2|strany=187–195|issn=0008-4077|doi=10.1139/e00-046|url=http://www.nrcresearchpress.com/doi/abs/10.1139/e00-046|datum přístupu=2016-04-14}}</ref> Příkladem můžou být [[ptáci]], kteří se vyvinuli z některých druhů [[Dinosauři|dinosaurů]].

Zvláštním novodobým fenoménem spojeným výhradně s lidskými aktivitami je tzv. „vyhynutí v divočině“ (''Extinct in the wild''). Lidé se snaží některé druhy ochránit před zánikem tím, že je chovají v zajetí a případně se pokoušejí o jejich znovunavrácení do volné přírody, což je většinou velmi obtížné.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Maas|jméno=Peter|titul=Extinct in the Wild|url=http://www.petermaas.nl/extinct/lists/wild.htm|vydavatel=www.petermaas.nl|datum přístupu=2016-04-14}}</ref>

Za živé fosílie jsou označovány druhy, které tzv. zapomněly vyhynout. Buď jsou evolučně tak dobře vybavené, že jim to umožňuje přežívat v téměř nezměněné podobě nestandardně dlouho, nebo žijí v tak izolovaných oblastech, že v nich byl zmírněn evoluční tlak. Vesměs vykazují nízkou taxonomickou a morfologickou variabilitu.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> dokáže svými loveckými aktivitami zcela zdecimovat populace některých taxonů. Již v době, kdy lidí bylo relativně málo, mohl mít jejich příchod do prostředí, kde fauna nebyla adaptována na jejich lovecké techniky, devastační efekt. Jedná se například o vyhynutí [[Austrálie|australské]] [[Australská megafauna|megafauny]] (před cca 40 000 lety), [[Amerika|americké]] [[Americká megafauna|megafauny]] (před cca 12 000 lety) a zmizení mnohých druhů na [[Madagaskar]]u, [[Havajské ostrovy|Havaji]] a [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] (cca 300–1500 n. l.). Ačkoliv příchod lidí s největší pravděpodobnostízřejmě nebyl jedinou příčinou extinkce, šlo o důležitý vliv, který mohl působit například v kombinaci se změnou klimatu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gibbons|jméno=Robin|titul=Examining the Extinction of the Pleistocene Megafauna|periodikum=Anthropological Sciences|datum=Spring 2004|ročník=|číslo=|strany=22-27|url=http://web.stanford.edu/group/journal/cgi-bin/wordpress/wp-content/uploads/2012/09/Gibbons_NatSci_2004.pdf}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wroe|jméno=Stephen|příjmení2=Field|jméno2=Judith|příjmení3=Fullagar|jméno3=Richard|titul=Megafaunal extinction in the late Quaternary and the global overkill hypothesis|periodikum=Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology|datum=2004-01-01|ročník=28|číslo=1|strany=291–331|issn=0311-5518|doi=10.1080/03115510408619286|url=http://dx.doi.org/10.1080/03115510408619286|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> S některými druhy predátorů lidé soupeří o kořist, což snižuje početnost populací a může přivést taxony k vyhynutí.