Rumunsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti
kuchyně
Řádek 68:
}}</ref>
 
Moderní Rumunsko vzniklo v roce 1859, personální unií podunajských knížectví [[Moldavské knížectví|Moldavska]] a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]]. Nový stát, oficiálně nazývaný Rumunsko od roku 1866, získal v roce 1877 nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se součástí rumunského království stalo [[Sedmihradsko]], [[Banát]], [[Bukovina (země)|Bukovina]] a [[Besarábie]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo Rumunsko součástí fašistické [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] a spojencem [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. V roce 1944 se však připojilo ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]]. Během války ztratilo některá území, z nichž po skončení války získalo zpět pouze severní [[Sedmihradsko|Transylvánii]]. Po válce se Rumunsko rovněž stalo republikou a zemí [[Východní blok|východního bloku]]. Bylo členem [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] i [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], byť spolu s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] odolávalo plné hegemonii [[Moskva|Moskvy]]. Po revoluci v roce 1989 přešlo k demokracii a tržní ekonomice. Od roku 2004 je členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], od roku 2007 [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
Přes 80% obyvatel se hlásí k východní [[Pravoslaví|pravoslavné]] církvi<ref>[https://www.worldatlas.com/articles/religion-in-romania.html Worldatlas: Religion in Romania (anglicky)]</ref> a 91% hovoří [[Rumunština|rumunštinou]].<ref>[http://www.nationmaster.com/country-info/stats/Language/Languages NationMaster: Countries compared by languages (anglicky)]</ref>
Řádek 75:
{{Podrobně|Dějiny Rumunska}}
[[Soubor:Vlad Tepes 002.jpg|náhled|vlevo|180px|Kníže [[Vlad III. Dracula|Vlad Dracula]] řečený též ''Napichovač'']]
Původní obyvatelé [[Dákové]] byli podrobeni v roce [[106]] [[Římané|Římany]]. Území, zvané Římany [[Dácie]], si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti. Římané však ovlivnili místní obyvatele jazykově a lidová verze [[Latina|latiny]] se tak stala základem [[Rumunština|rumunštiny]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 100:
Valašsko a Moldávie získaly roku [[1829]] autonomii v rámci Osmanské říše, v&nbsp;roce [[1859]] se sjednotily v [[Rumunské knížectví]] a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které bylo [[Berlínská smlouva (1878)|plně uznáno]] roku 1878 po porážce Osmanů v [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké válce]], ve které Rumuni bojovali na straně Ruska.
 
Od roku [[1881]] bylo Rumunsko [[Rumunské království|královstvím]]. Roku [[1916]] vstoupilo Rumunsko do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Trojdohoda|Dohody]]. Po první světové válce se Rumunsko rozšířilo o území patřící [[Uhersko|Uhersku]] a carskému Rusku – [[Sedmihradsko]], [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a [[Besarábie|Besarábii]], čímž vzniklo tzv. [[Velké Rumunsko]]. Roku 1919 Rumunsko vojensky zakročilo proti [[Maďarská republika rad|Maďarské republice rad]] a rumunská vojska obsadila Budapešť. Rumunsko bylo roku 1920 signatářem [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]], která připravila Maďarsko o velkou část území. V meziválečném období bylo Rumunské království součástí [[Malá dohoda|Malé dohody]].<ref name="pacner139">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
Řádek 127:
}}</ref> Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], bylo ale získáno zpět Maďary okupované severní Sedmihradsko.
 
V roce 1947 byl král nucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo republikou a součástí komunistického [[východní blok|východního bloku]]. Zahájily se rozsáhlé projekty na [[industrializace|industrializaci]] chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. [[Francie]]). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj atomové energetiky, výstavba vodních kanálů, či přehrada [[Železná vrata]] na [[Dunaj]]i. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kam patřilo víceméně až do konce 80. let. Rumunsko bylo také jednou ze zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry nezávislou politiku. Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, jakými byla například [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] v roce 1968 nebo bojkot olympijských her v [[Los Angeles]] v roce [[1984]]. [[Diktatura|Diktátor]] [[Nicolae Ceaușescu]], který zemi po léta vládl tvrdou rukou, byl svržen v roce [[1989]], odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou.
 
Nově nabytá svoboda otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba dvoumilionovou [[Maďaři|maďarskou]] menšinou, tak integrace do Evropy a ekonomická situace. Rumunsko se propadlo velmi rychle do problémů ve všech těchto oblastech. Začaly národnostní nepokoje, měna se destabilizovala a mnohé země střední Evropy se k integrované části kontinentu přibližovaly mnohem rychleji než Rumunsko. Teprve po roce 2000 se podařilo rozvoj odblokovat. Roku [[2004]] vstoupila země do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a roku [[2007]] společně s [[Bulharsko|Bulharskem]] do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Přesto patří k nejchudším zemím "osmadvacítky", a je proto významným příjemcem mnohých dotací.
Řádek 337:
=== Kuchyně ===
{{Podrobně|Rumunská kuchyně}}
 
Tradičním rumunským jídlem je ''sarmale'', což jsou [[Vepřové maso|vepřové]] rolky se [[Zelí|zelím]]. Jako příloha je k nim často podávána další rumunská specialita - ''mamaliga'', tedy hustá [[Kukuřice|kukuřičná]] kaše, kterou lze přirovnat k [[Polenta|polentě]]. Místní kulinářskou specialitou je rovněž polévka zvaná ''ciorba'', její zvláštností jsou kvašené [[otruby]], jimiž je zahuštěna, nezřídka se do ní přidávají i kousky klobás. Rumunská verze [[čevabčiči]] se jmenuje ''mititei'', tyto karbanátky jsou povětšinou připraveny z [[Hovězí maso|hovězího]] krku. Další hovězí pochoutkou, dědictvím tureckého vlivu, je ''[[musaka]]'', podávaná obvykle s lilkem, cibulí a rajčaty. Zapékaný lilek je základem i jídla, jemuž se říká ''impletata''. Vepřové se uplatňuje v zapékaném jídle zvaném ''ghiveci''. Mnoho z jídel je podáváno s ovčími sýry, k jejich nejoblíbenějším druhům patří ''Branza de burduf'' a ''Urda''. V oblastech kolem Černého moře se více jedí ryby.
 
[[Velikonoce|Velikonoční]] specialitou jsou [[Skopové maso|jehněčí]] vnitřnosti ''drob de miel''. Nejoblíbenějším salámem je ''salam de Sibiu.''
 
Ke sladkým specialitám patří ''cozonac'' (kynuté pečivo s [[Rozinka|rozinkami]], [[Kandované ovoce|kandovaným ovocem]] a ořechy), jež je připravováno o svátcích, či ''clatita'', rumunská verze [[Palačinka|palačinek]]. Sladkou verzi má často koláč zvaný ''placinta'', ale nezřídka se připravuje i na slano, zejména se [[Špenát setý|špenátem]].
 
Rumuni pěstují víno (např. odrůda Murfatlar), ale rádi pijí i pivo, zdaleka nejoblíbenější domácí značkou je Ursus. Z pálenek je typickou švestková [[brandy]] Tuica, jež je velmi silná, obsahuje 70 procent alkoholu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rumunská kuchyně
| periodikum = Vareni.cz
| vydavatel =
| url = https://clanky.vareni.cz/rumunska-kuchyne/
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-09
| url archivu =
}}</ref>
 
== Věda ==