Annie Girardotová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Narození v Paříži za použití HotCat |
m doplnění textu |
||
Řádek 28:
| další ceny =
}}
'''Annie Suzanne Girardotová''' (nepřechýleně ''Girardot'', [[25. říjen|25. října]] [[1931]] [[Paříž]] – [[28. únor]]a [[2011]] [[Paříž]]) byla [[Francouzi|francouzská]] [[Divadlo|divadelní]], [[film]]ová a [[Televize|televizní]] [[Herec|herečka]] a [[Zpěvák|zpěvačka]]. Původně zdravotní sestra, vystudovala herectví a byla členkou prestižního divadla [[Comédie-Française]]. Po několika úspěšných vystoupeních před kamerou se stala vyhledávanou představitelkou emancipovaných žen a v sedmdesátých letech 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která hrála ve filmu výhradně hlavní role. Třikrát získala ocenění [[César]]a, byla nositelkou Řádu umění a literatury udělovaného francouzským ministerstvem kultury a obdržela [[Řád čestné legie]].
== Život ==
Narodila se v [[10. pařížský obvod|desátém]] pařížském obvodu. [[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] prožila s matkou a bratrem v [[Normandie|Normandii]], otec zemřel, když jí byly čtyři roky. Už jako [[dítě]] chtěla hrát, ale stejně jako matka se nejdříve stala [[Zdravotní sestra|zdravotní sestrou]]. Při práci nejdříve navštěvovala [[drama]]tické kurzy, později vystudovala herectví na pařížské [[konzervatoř]]i [[Conservatoire national supérieur d'art dramatique]].
V letech 1954-1957 byla členkou prestižního divadla Comédie Française, kde účinkovala v díle francouzských klasiků. Mezitím se začala prosazovat ve filmu, vynikla ve [[Luchino Visconti|Viscontiho]] dramatu ''Rocco a jeho bratři'' (1960), poté dělila svou práci mezi [[Francie|Francii]] a [[Itálie|Itálii]]. V dekádě sedmdesátých let 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která ve filmech hrála výhradně hlavní role. Střídala dramatický a komediální žánr, její doménou se staly emancipované ženy, které různým způsobem bojují proti nástrahám života. Za kreaci lékařky postižené rakovinou (''Nejcennější co mám'', 1976) získala cenu Césara. V dramatickém a kriminálním žánru hrála ve filmech [[André Cayatte|Andrého Cayatta]] (''Prožít si své peklo'', 1976), komediální polohu uplatnila v mimořádně úspěšné dvojici s [[Philippe Noiret|Philippem Noiretem]] (''Něžné kuře'', 1978; ''Ukradli torzo Jupitera'', 1980). Točila také s [[Louis de Funès|Louisem de Funèsem]] (''Jeden hot a druhý čehý'', 1978). Poslední hlavní roli hrála v kriminálce ''Černá listina'' (1984), od té doby ztvárňovala jen vedlejší úlohy. Césara za vedlejší roli získala za své kreace ve filmech ''Bídníci 20. století'' (1995) a ''Pianistka'' (2001).
Kromě filmu pokračovala v práci na divadelních jevištích, za svou roli ve hře Marie Marguerite získala v roce 2002 prestižní Molièrovu cenu, která jí byla v témže roce udělena i za celoživotní práci pro divadlo. V té době sbírala ocenění za celoživotní práci pro film po celé [[Evropa|Evropě]], mimo jiné i v [[Česká republika|Česku]] nebo na [[Slovenská republika|Slovensku]]. Jako host se zúčastnila řady mezinárodních festivalů ([[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlín]]) a v roce 2000 obdržela [[Řád čestné legie]]. Od francouzského ministerstva kultury získala již v roce 1975 Řád umění a literatury.
V posledních letech života trpěla [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovou chorobou]], od roku 2007 žila v pečovatelském domě a v roce 2009 zcela ztratila paměť.
Od roku [[1962]] byla provdána za italského herce Renata Salvatoriho, se kterým měla dceru Giuliu; rozešli se v roce [[1980]], ale manželi zůstali až do jeho smrti roku [[1988]].
Řádek 128 ⟶ 131:
* {{Imdb osoba|0320760}}
* {{Allocine osoba|1145}}
* [[Miloš Fikejz|FIKEJZ, Miloš]]: Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století A-K; Praha, 2002 s. 508-511 ISBN 80-7207-487-3
{{Autoritní data}}
| |||