Karel Řičář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada přesměrování |
m náhrada přesměrování |
||
Řádek 13:
| choť =
| děti =
| příbuzní = [[Tomáš Holub (biskup)|Tomáš Holub]] (vnuk), [[Marek Řičář]] (vnuk)
| alma mater =
| podpis =
Řádek 50:
| datum přístupu = 2012-07-24}}</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce [[1968]] se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref> Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] v roce [[1990]].<ref>Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 1990</ref>
Jeho vnuky jsou 2. biskup [[Diecéze plzeňská|plzeňské diecéze]] [[Tomáš Holub (biskup)|Tomáš Holub]] a architekt [[Marek Řičář]] (později přijal jméno Josef Marek), stíhaný v rámci tzv. kauzy Budišov.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = sinagl.cz
| titul = Případ Josefa Marka, dříve ing. arch. Marka Řičáře je zřejmým justičním zločinem!
| |||