Rumunsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Politika: drobné rozšíření v řadě kapitol
rozšíření úvodu podle anglické
Řádek 58:
| commonscat = Romania
}}
'''Rumunsko''' ({{Vjazyce|ro}} {{Cizojazyčně|ro|''România''}}) je stát ležící z větší části na [[Balkán|Balkánském poloostrově]] v jihovýchodní části [[Evropa|Evropy]]. Sousedí s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Moldavsko|Moldavskem]] na severovýchodě, s [[Maďarsko|Maďarskem]] na severozápadě, se [[Srbsko|Srbskem]] na západě a s [[Bulharsko|Bulharskem]] na jihu. Východní břehy země omývají vody [[Černé moře|Černého moře]]. Rumunsko je jednou ze zemí bývalého východního bloku. V současnosti je členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].
 
S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 12. největším a 7. nejlidnatějším členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jeho hlavním a největším městem je [[Bukurešť]], kde žije 1,8 milionu obyvatel, což z ní činí šesté největší město v EU. Rumunsko má 47. největší ekonomiku na světě podle nominálního [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]. Od roku 2000 zaznamenává značný ekonomický růst, od roku 2017 dokonce největší v EU (spolu s [[Irsko|Irskem]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency
| periodikum = www.cia.gov
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2003rank.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-11-08
}}</ref>
 
Moderní Rumunsko vzniklo v roce 1859, personální unií podunajských knížectví [[Moldavské knížectví|Moldavska]] a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]]. Nový stát, oficiálně nazývaný Rumunsko od roku 1866, získal v roce 1877 nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se součástí rumunského království stalo [[Sedmihradsko]], [[Banát]], [[Bukovina (země)|Bukovina]] a [[Besarábie]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo Rumunsko součástí fašistické [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] a spojencem [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. V roce 1944 se však připojilo k [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]]. Během války ztratilo některá území, z nichž po skončení války získalo zpět pouze severní Transylvánii. Po válce se Rumunsko rovněž stalo socialistickou republikou a členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], byť spolu s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] odolávalo plné hegemonii [[Moskva|Moskvy]]. Po revoluci v roce 1989 přešlo k demokracii a tržní ekonomice. Od roku 2004 je členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], od roku 2007 je [[Evropská unie|Evropské unie]], .
 
Drtivá většina obyvatel se hlásí k východní [[Pravoslaví|pravoslavné]] církvi a hovoří [[Rumunština|rumunštinou]].
 
== Dějiny ==
Řádek 227 ⟶ 239:
}}</ref> Podíl průmyslu na rumunském hospodářství činí 25,7 %.
 
Největší rumunskou firmou je petrochemická společnost [[Petrom]], součást rakouského koncernu [[OMV]]. Významná je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky [[Dacia (automobil)|Dacia]], která je součástí francouzského koncernu [[Renault]]. V minulosti se v Rumunsku vyráběla též [[Terénní vozidlo|terénní vozidla]], avšak automobilka [[ARO (automobilka)|ARO]], jež je vyráběla, již zanikla. Strojírenskému průmyslu pomáhá rumunské hutnictví – nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství nejsou zcela využity. K současným nejvíce se rozvíjejícím firmám patří antivirová společnost [[Bitdefender]] či soukromé letecké společnosti [[Blue Air]] a [[Carpatair]].
 
Rumunsko je poměrně vhodné pro zemědělství – ve [[Dolnodunajská nížina|Valašské nížině]] se pěstují plodiny jako [[pšenice]], [[slunečnice]], [[kukuřice]], [[Lilek brambor|brambory]], zelenina či ovoce. Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí, skotu, či koní.