Amnion: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: infobox přejmenován; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - anatomie
| název = Amnion
| latinsky =
|GraySubject název Gray = 12
|GrayPage strana Gray = 56
| obrázek = Gray30.png
| popisek = Lidský plod obklopený amnionem
| velikost obrázku = 250px
|width = 250
| velikost obrázku2 = 250px
|obrázek2 =
|popisek2 obrázek2 =
|mapka popisek2 =
|mapPoz mapa =
| pozice v mapě =
|mapkaPopisek =
| popisek mapy =
|prekurzor =
|soustava prekurzor =
|tepna soustava =
|žíla tepna =
|nerv žíla =
|lymfa nerv =
|MeshName lymfa = Amnion
| název MeSH = Amnion
|MeshNumber číslo MeSH = A10.615.284.277
}}
'''Amnion''' (neboli „vnitřní vak“) je vnitřní [[zárodečný obal]], uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se [[zárodek]] vyvíjí.<ref>TEPLOW, David B. Progress in molecular biology and translational science. New York: Plenum Press, c2012. ISBN 0-12-385884-4.</ref> Amnion je váček, uvnitř kterého je tzv. '''amniová dutina''' (cavum amnii). Amnion pochází z primárního ektodermu, také známého jako epiblast nebo ektodermových buněk bilaminárního zárodečného disku přítomného ve druhém týdnu gestace.<ref>FAVARON, PO, RC CARVALHO, J BORGHESI, ARA ANUNCIAÇÃO a MA MIGLINO. The Amniotic Membrane: Development and Potential Applications - A Review. Reproduction in Domestic Animals [online]. 2015, 50(6), 881-892 [cit. 2018-07-30]. DOI: 10.1111/rda.12633. ISSN 09366768. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/rda.12633</ref> Vyskytuje se u skupiny živočichů [[amniota]] ([[plazi]], [[ptáci]], [[savci]]) spolu s dalšími zárodečnými obaly.
 
== Člověk ==
Řádek 28 ⟶ 29:
Postupně (ve 4. týdnu) amnion obklopí téměř celé embryo a stěna amnionu se zanořuje do embrya pouze v oblasti budoucího [[pupečník]]u. Uvnitř amniové dutiny se nachází [[plodová voda|amniová tekutina]], známá jako [[plodová voda]], která má největší objem až 1 litr v 38. týdnu těhotenství. Plod polyká tuto vodu, ta se dostává jeho cévním systémem do pupečníku a odtud do matky. Amniová tekutina vzniká jak činností těla matky, tak hlavně později i činností plodu.<ref name="jelinek" />
 
== Histologie a vlastnosti ==
Amniová membrána (amnion) je tkáň složena z 5 vrstev: nejvnitřnější je vrstva epiteliálních buněk, následuje tlustá bazální membrána, kompaktní vrstva, vrstva fibroblastu a jako poslední je houbovitá vrstva, která dosedá na okolní, zevně položený chorion.<ref>COLOCHO, Guillermo. Human Amniotic Membrane as a Physiologic Wound Dressing. Archives of Surgery [online]. 1974, 109(3), 370- [cit. 2018-07-30]. DOI: 10.1001/archsurg.1974.01360030022006. ISSN 0004-0010.</ref>. Zprostředkovává řadu funkcí včetně syntézy růstových faktorů a cytokinů. Je odpovědná za regulaci ph, transportu vody a zajišťuje propustnou bariéru pro amniové makromolekuly.
 
Řádek 64 ⟶ 65:
 
== Terapeutický potenciál ==
Štěpy amniové membrány mají terapeutický potenciál při hojení ran. Včasné užití amnio membrány se ukázalo jako prospěšné při léčbě vředů, popálenin a dermálních poranění. od druhé poloviny 20. století byly alotransplantáty amnio/chorionové tkáně použity také pro chronické neuropatické rány, povrchové rány rohovky, stejně jako pterygium a konjunktivochalázu, zubní aplikace a pro ortopedické, obecné a neurochirurgické aplikace.<ref>ISLAM, Rashedul, Md. SHAIFUR RA, S.M. ASADUZZAMA a M. SHAHEDUR R. Properties and Therapeutic Potential of Human Amniotic Membrane. Asian Journal of Dermatology [online]. 2015, 7(1), 1-12 [cit. 2018-07-30]</ref>
 
Amniová membrána je neimunogenní, redukuje inflamaci, bolest a zjizvení a poskytuje matrici pro buněčnou kolonizaci stejně jako přirozenou biologickou bariéru.
Řádek 93 ⟶ 94:
== Léčebné využití ==
=== Historie ===
První pokusy užití amniové membrány na poranění se datují již do starověkého Egypta. V moderní historii je první užití amniové membrány datováno do roku 1910 a to v oblasti popálenin. V této době se amniové membrána používala tzv. metodou ze sálu na sál, tedy rovnou z toho porodního po drobném oplachu na sál operační k potřebnému pacientovi. V posledních 50 letech byly alotransplantáty amnio/chorionové tkáně úspěšně použity také pro chronické neuropatické rány, povrchové rány rohovky, stejně jako pterygium a konjunktivochalázu, zubní aplikace a pro ortopedické, obecné a neurochirurgické aplikace.<ref>JAY, R.M., J.P. HUISH a J.H. WRAY. Amniotic membrane in clinical medicine. Extracellular Matrix-derived Implants in Clinical Medicine[online]. Elsevier, 2016, 2016, s. 151-176 [cit. 2018-07-30].</ref>
 
=== Oftalmologie ===
Dlouhou dobu se amniová membrána jako avaskularizovaná tkáň používala především v oftalmologii, kdy se s výhodou aplikovala na povrchové poranění rohovky.
 
=== Chronické rány ===