Rumunsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dějiny: úprava podivných vět značka: editace z Vizuálního editoru |
→Geografie: stylové úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 98:
V roce 1947 byl král nucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického [[východní blok|východního bloku]]. Zahájily se rozsáhlé projekty na [[industrializace|industrializaci]] chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. [[Francie]]). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj atomové energetiky, výstavba vodních kanálů, či přehrada Železná vrata na [[Dunaj]]i. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kam patřilo víceméně až do konce 80. let. Rumunsko bylo také jednou ze zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry nezávislou politiku. Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, jakými byla například [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] v roce 1968 nebo bojkot olympijských her v [[Los Angeles]] v roce [[1984]]. [[Diktatura|Diktátor]] [[Nicolae Ceaușescu]], který zemi po léta vládl tvrdou rukou, byl svržen v roce [[1989]], odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou.
Nově nabytá svoboda otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba dvoumilionovou [[Maďaři|maďarskou]] menšinou, tak integrace do Evropy a ekonomická situace. Rumunsko se propadlo velmi rychle do problémů ve všech těchto oblastech. Začaly národnostní nepokoje, měna se destabilizovala a mnohé země střední Evropy se k integrované části kontinentu přibližovaly mnohem rychleji než Rumunsko. Teprve
== Geografie ==
Řádek 105:
[[Soubor:Romania_general_map-en.png|náhled|Topografie Rumunska]]
[[Soubor:Two bikers leaving Gernik.jpg|náhled|Krajina v okolí české vesnice [[Gerník]] v [[Banát]]u]]
S rozlohou 238 391 km² je Rumunsko největší zemí v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], 3× větší než Česká republika.
Střed Rumunska je hornatý, dominují mu [[Karpaty]]. Nejvyšší hora, [[Moldoveanu]], dosahuje výšky 2544 m. n. m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: [[Panonská pánev]] na západě, [[Dolnodunajská nížina|Valašská nížina]] na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.
Na západě se také rozkládá pohoří [[Munții Apuseni]].
Řádek 125:
Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi [[Senát (Rumunsko)|Senát]] a [[Poslanecká sněmovna (Rumunsko)|Poslaneckou sněmovnu]], takzvanou ''Camera Deputaților''. Senát má 137 členů, Poslanecká sněmovna 334. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky.
[[Prezident]], nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo, a to jednou za pět let (do roku [[2004]] jednou za 4 roky). Prezident jmenuje [[Ministerští předsedové Rumunska|Ministerského předsedu]]. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje. Současným prezidentem Rumunska je [[Klaus Iohannis]].
Od roku 1991 se Rumunsko soudí s [[Čad]]em o podobu státní vlajky.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/3626821.stm "'Identical flag' causes flap in Romania"] (BBC News article).</ref>
Řádek 188:
{{Podrobně|Ekonomika Rumunska}}
[[Soubor:2013-03-05 Geneva Motor Show 8026.JPG|náhled|Automobil Dacia Logan (2013)]]
Rumunsko bylo jednou z chudších zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemím Evropy. Mezi zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]] je jeho [[Hrubý domácí produkt|HDP na obyvatele]] třetí nejnižší, po Bulharsku a [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușesca]], která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. Významná je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky [[Dacia (automobil)|Dacia]], která je součástí francouzského koncernu [[Renault]].
Asi 5 % rumunského HDP zajišťuje turistický ruch. V roce 2014 do země přijelo přes 1 900 000 zahraničních turistů. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především [[Karpaty]], ale vzhledem ke slabé úrovni služeb
=== Korupce ===
[[Soubor:Protest against corruption - Bucharest 2017 - Piata Universitatii - 5.jpg|náhled|Přes 500 000 lidí demonstrovalo 5. února 2017 proti vládnímu rozhodnutí o beztrestnosti některých korupčních činů.]]
Rumunsko bylo dlouhodobě kritizováno kvůli vysoké míře [[korupce]], vznikla proto speciální protikorupční prokuratura (DNA). V roce 2015 byl rumunský premiér [[Victor Ponta]] obviněn z korupce a praní špinavých peněz a po protestech odstoupil z funkce i s celou svou vládou.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1560738-rumunskeho-premiera-obvinili-z-korupce Rumunského premiéra obvinili z korupce]". Česká televize. 13. července 2017.</ref> Kvůli podezření z korupce v roce 2015 ve funkci skončili i ministr financí nebo předseda Úřadu pro bezúhonnost, který má
V lednu 2017 vydala rumunská vláda dekret o beztrestnosti některých trestných činů spojených s korupcí, který by poskytl
== Obyvatelstvo ==
Řádek 213:
* další 0,4 %
Komunita [[Češi|Čechů]] žijících v oblasti [[Banát]]u od první poloviny 19. století, tzv. [[Pémové]]
V Karpatech žijí maďarští [[Sikulové]], kteří byli v minulosti pověřeni ostrahou uherských hranic.<ref>"[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ]". Navýchod. 5/2002.</ref> Němci v Sedmihradsku, tzv. [[Sedmihradští Sasové]], se v oblasti usazovali již ve 12. století a ještě v roce 1930 žilo v Rumunsku 745 000 Němců. V [[Delta Dunaje|deltě Dunaje]] žijí ruští [[Lipované]], potomci [[Starověrci|starověrců]], a také Ukrajinci, kteří jsou potomci záporožských [[kozáci|kozáků]]. Část Ukrajinců v rumunských Karpatech se označuje za [[Rusíni|Rusíny]]. Na území [[Dobrudža|Dobrudže]] žijí ještě z dob Osmanské říše Turci, [[Tataři]] a [[Nogajci]]. V roce 1930, před [[Holokaust|holokaustem]], žilo v Rumunsku 728 000 [[Židé v Rumunsku|Židů]].
Podle oficiálních statistik z roku 2011 žije v zemi okolo 620 tisíc [[Romové|Romů]]. Neoficiální odhady počtu Romů se však pohybují mezi 1,2
=== Náboženství ===
{{Viz též|Reformovaná církev v Rumunsku}}
Podle sčítání lidu v roce 2011 se většina obyvatel hlásila ke křesťanství. 81 % patřilo k [[Rumunská pravoslavná církev|Rumunské pravoslavné církvi]], 6,2 % k [[Protestantismus|protestanství]], 4,3 % k [[Římskokatolická církev v Rumunsku|římskokatolické církvi]] a 0,8 % k [[Rumunská řeckokatolická církev|řeckokatolické]]. Přes 64 000 obyvatel, především Turků a Tatarů, se hlásilo k [[islám]]u a 3 500 bylo [[Židé v Rumunsku|židů]].
== Kultura ==
[[Soubor:Eugene Ionesco 01.jpg|náhled|150px|[[Eugène Ionesco]]]]
Nejvýznamnějším rumunským výtvarným umělcem je sochař [[Constantin Brâncuși]]. Značnou sílu projevila rumunská literatura, byť mnozí z autorů Rumunsko opustili a vyměnili nezřídka i jazyk. To je případ klasika absurdního dramatu [[Eugène Ionesco|Eugène Ionesca]]
Nejdůležitějším autorem rumunské klasické hudby je [[George Enescu]]. Byl kmotrem i učitelem [[Dinu Lipatti|Dina Lipattiho]], předčasně zesnulého talentovaného tvůrce. [[Ciprian Porumbescu]] je mj. autorem melodie dnešní albánské hymny. Jako dirigent se prosadil zejména [[Sergiu Celibidache]]. Z interpretů získala celosvětovou proslulost sopranistka [[Angela Gheorghiu]], pěvec [[Florin Cezar Ouatu]], pianistka [[Clara Haskilová]] či hráč na Panovu flétnu [[Gheorghe Zamfir]]. Klasikem vojenské pochodové hudby je [[Ion Ivanovici]]. V populární hudbě
Rumunsko zažívá na začátku 21. století veliký rozmach filmového umění a hovoří se dokonce o tzv. rumunské nové vlně. K jejím klíčovým představitelům patří režisér [[Cristian Mungiu]] (zejm. ''4 měsíce, 3 týdny a 2 dny''). Z režisérů starší generace byl významným [[Sergiu Nicolaescu]]. V Hollywoodu se prosadil režisér a scenárista [[Jean Negulesco]], z herců [[Maia Morgensternová]] či [[Sebastian Stan]]. Rumunskými rodáky byly také klasické hollywoodské hvězdy [[Edward G. Robinson]] a [[Johnny Weissmuller]].
Řádek 238:
V exaktních vědách se nejvíce prosadil nositel Nobelovy ceny za fyziologii, cytolog [[George Emil Palade]], pracující v USA. Také další nositel Nobelovy ceny, tentokrát za chemii, [[Stefan Hell]] se narodil v Rumunsku, nicméně prosadil se v Německu, v proslulém Institutu Maxe Plancka. Naopak v Bukurešti prožil celý život odborník na aerodynamiku, fyzik [[Henri Coandă]]. Také průkopník bakteriologie [[Victor Babeş]] byl Rumun, ač se narodil ve Vídni. Dnes se po něm v Temešváru jmenuje lékařská univerzita. [[Dumitru Prunariu]] se stal prvním a dosud jediným rumunským kosmonautem. Rumunským rodákem je i významný americký psycholog [[David Wechsler]] či německý raketový odborník [[Hermann Oberth]].
Dvě jména světové proslulosti dalo Rumunsko světu v oblasti humanitních a sociálních věd. Je to především religionista [[Mircea Eliade]], který se stal přímo ikonou svého oboru. Ve Francii, stejně jako Eliade, se prosadil i pesimistický filozof [[Emil Cioran]]. Intelektuální Paříž je přijala navzdory tomu, že se oba zapletli s fašismem (což se ovšem dlouho nevědělo). To tvůrce originálního filozofického systému [[Lucian Blaga]] zůstal v rodném Rumunsku a potýkal se s nepřízní komunistického režimu. I tak je jeho dílo dnes stále více doceňováno. Jakýmsi zakladatelem moderní rumunské učenosti byl všestranný učenec [[Dimitrie Cantemir]]. Významným literárním historikem [[Nicolae Iorga]], zavražděný fašistickou [[Železná garda|Železnou gardou]].
== Sport ==
|