Švýcarsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Politický systém: mezinár. organizace, nobelovy ceny míru, firmy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 83:
Švýcarsko je členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Evropské sdružení volného obchodu|EFTA]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a [[World Trade Organization|WTO]] a součástí [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Jednání o vstupu do [[Evropská unie|EU]] občané v referendu odmítli a tak, krom Lichtenštejnska, je to jediná země mimo EU v prostoru [[Střední Evropa|Střední Evropy]].
Švýcarsko, vzhledem ke své tradici neutrality, je tradičně sídlem řady mezinárodních institucí - [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky]], [[Lékaři bez hranic]], [[Evropská vysílací unie]], [[YMCA]], [[Světová obchodní organizace]], [[Světové ekonomické fórum]], [[UEFA]], [[FIFA]], [[Mezinárodní olympijský výbor]] a mnohé další.
== Historie ==
Řádek 158 ⟶ 160:
Švýcarská ústava<ref>https://www.admin.ch/opc/de/classified-compilation/19995395/index.html#a8</ref> nezná pojem hlavní město federace. Většina federálních institucí a zastupitelské úřady sídlí v [[Bern]]u, sídly nejvyššího federálního soudu jsou [[Lausanne]] a [[Lucern|Luzern]].
=== Aktivismus ===
Švýcarsko vzhledem ke své tradici občanské svrchovanosti generovalo vždy osobnosti, jež chtěli ovlivnit dění nejen ve Švýcarsku, ale i v celém světě, čemuž nahrávala i švýcarská neutralita. [[Henri Dunant]] založil kupříkladu [[Mezinárodní červený kříž]] a inicioval [[Ženevské úmluvy]]. Za to také v roce 1901, jakožto vůbec první, obdržel [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. Hned při druhém udělování této ceny uspěli znovu Švýcaři - míroví aktivisté a zakladateé Stálého mezinárodního výboru míru [[Élie Ducommun]] a [[Charles Albert Gobat]]. <center><gallery caption="Ústavní listiny ve Švýcarsku">
Soubor:Swiss Constitution Cover.JPG|Federální ústava Švýcarska
Soubor:Bundesverfassung Schweiz, auf blauen Untergrund, Seite 1.jpg|Federální ústava<br />Švýcarska
Řádek 215 ⟶ 218:
=== Průmysl ===
[[Soubor:Vintage_Omega_Speedmaster_145.012-67.jpg|náhled|Hodinky ''Omega Speedmaster''. Polovina světové produkce hodinek pochází ze Švýcarska.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.swissworld.org/en/economy/key_sectors/watches/ |titul=Watches |vydavatel=Swissworld.org |datum přístupu=28 February 2012}}</ref>]]
Švýcarsko v průběhu rozvoje změnilo z převážně [[zemědělství|zemědělsky]] orientovaného státu (kantonů) ve stát s rozvinutým [[průmysl]]em různého [[charakter]]u: [[hodiny|hodinářství]], přesné a jemné [[strojírenství]], přístrojová technika, [[chemický průmysl]], [[Potravina|potravinářský]] průmysl, [[farmacie|farmaceutický]] průmysl, lékařské přístroje a vybavení aj. Ke známým firmám patří [[Rolex]], [[ABB]], [[Nestlé]], [[Logitech]], [[Novartis]], [[Hoffmann-La Roche]], [[Victorinox]], [[Lindt & Sprüngli]], [[Omega (společnost)|Omega]], [[TAG Heuer]], [[Patek Philippe]], [[Tissot]] či [[Adecco]].
=== Věda a výzkum ===
Řádek 307 ⟶ 310:
Švýcarská kultura vznikla na rozhraní okolních kulturních oblastí, kterými byla ovlivněna. Časem se však vyvinula jako samostatná kultura. Někdy je těžké mluvit o švýcarské kultuře jako o homogenní, protože se sama dělí podle jazykových oblastí. Pro zemi je typické zejména vzájemné ovlivňování s [[Francie|Francií]], [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]]. Mnoho švýcarských umělců je pokládano v těchto zemích za jejich vlastní. Vznik kulturních památek v zemi měla zpočátku na svědomí církev, později měšťané a patriciát neboť země nebyla na rozdíl od zbytku Evropy ovládaná feudály. Podporováno bylo hlavně stavitelství ([[románský sloh|románské]] katedrály v [[Bern]]u, Sionu Chur, Ženevě, gotická katedrála v [[Lausanne]], renesanční kostely v kantonu Ticino či radnice v Lucernu, Solothurnu a Brigu, barokní kláštery v Einsiedelu a St. Gallenu), cizí stavitelé, přitahováni i větší svobodou země vybudovali krásná centra měst jako Bern, Freiburg, Lucern či St. Gallen.
Co se týče literatury, je Švýcarsko rozděleno podle jazykových oblastí na čtyři části: německou, francouzskou, italskou a rétorománskou. Její vznik se datuje do období 15.–[[16. století]]. Jedním z nejvýznamnějších moderních dramatiků je [[Friedrich Dürrenmatt]]. Hermetismem bylo velmi ovlivněno dílo spisovatele [[Herman Hesse|Hermana Hesseho]]. Nositelem Nobelovy ceny za literaturu je [[Carl Spitteler]]. Významnými autory byli rovněž [[Max Frisch]], [[Robert Walser]], [[Gottfried Keller]], [[Blaise Cendrars]], [[Charles-Ferdinand Ramuz]], [[Conrad Ferdinand Meyer]], [[Jeremias Gotthelf]], dnes kupříkladu [[Agota Kristofová]]. Známou autorkou literatury pro děti byla [[Johanna Spyri]] (''[[Heidi, děvčátko z hor]]'').
[[Alberto Giacometti]] je možná nejslavnějším avantgardním sochařem. Jedním z nejvýznamnějších představitelů výtvarné avantgardy 20. století je [[Paul Klee]]. Rodačkou ze Švýcarska je i neoklasicistická malířka [[Angelica Kauffmanová]]. Mezi expresionisty si vydobyl důležité místo malíř [[Johannes Itten]]. Prací na filmu ''Vetřelec'' se proslavil surrealistický malíř [[H. R. Giger]]. Svými dřevoryty proslul [[Félix Vallotton]], svým kinetickým uměním [[Jean Tinguely]]. K vlastnímu stylu zvanému paralelismus, blízkému secesi, se propracoval v 19. století malíř [[Ferdinand Hodler]]. Díky svým výjevům ze švýcarského venkova 19. století si drží post národního malíře [[Albert Anker]]. Významným symbolistickým malířem byl [[Arnold Böcklin]], romantickým [[Henry Fuseli]].
Řádek 324 ⟶ 327:
Matematik a fyzik [[Daniel Bernoulli]] položil základy hydrodynamiky. Byl též zakladatelem slavného matematického rodu, jehož dalším představitelem byl [[Jacob Bernoulli]], který rozvíjel například teorii pravděpodobnosti, či jeho bratr [[Johann Bernoulli]], učitel [[Leonhard Euler|Leonharda Eulera]], pravděpodobně nejslavnějšího švýcarského matematika vůbec. Eulerovým spolupracovníkem byl další člen slavné rodiny [[Nicolaus II. Bernoulli]]. K matematikům tohoto okruhu patřil i [[Gabriel Cramer]], autor tzv. Cramerova pravidla pro řešení soustav lineárních rovnic metodou determinantů.
Švýcarský původ měl i britský kvantový fyzik [[Paul Dirac]]. Fyzik [[Fritz Zwicky]] (jehož matka byla Češka, jeho otec Švýcar v norských diplomatických službách, přičemž Fritz se narodil během jeho diplomatické mise v bulharské Varně) přišel s průlomovým konceptem tzv. temné hmoty. [[Auguste Piccard]] se proslavil výstupem do [[stratosféra|stratosféry]] za pomoci balónu. Jeho syn [[Jacques Piccard]] byl známým oceánografem a vynálezcem batyskafu a jeho syn [[Bertrand Piccard]] zas proslul jako balónový letec a průkopník solárního letectví. [[Horace-Bénédict de Saussure]] vynalezl sluneční pec. [[Jakob Steiner]] je autorem tzv. Steinerovy věty o momentu setrvačnosti v mechanice otáčivého pohybu. [[Johann Heinrich Lambert]] mj. dokázal, že číslo Pí je iracionální, vynalezl vlhkoměr, studoval světlo, komety, mlhoviny či zásadně ovlivnil kartografii. Vzorec pro výpočet vlnové délky viditelných spektrálních čar atomu vodíku, od něhož se odvíjí moderní pojetí atomu vůbec, je dílem [[Johann Jakob Balmer|Johanna Jakoba Balmera]]. Hodinář [[Joost Bürgi]] pracoval i na pražském dvoře Rudolfa II. V informatice se prosadil [[Niklaus Wirth]], autor programovacího jazyka Pascal. Významným astronomem byl [[Paul Guldin]]. Nobelovu cenu za fyziku získali [[Charles Edouard Guillaume]], [[Felix Bloch]], [[Heinrich Rohrer]] a [[Karl Alexander Müller]], za chemii [[Paul Karrer]], [[Alfred Werner]], [[Kurt Wüthrich]], [[Richard R. Ernst]] a [[Jacques Dubochet]], za fyziologii [[Emil Theodor Kocher]], [[Paul Hermann Müller]], [[Werner Arber]], [[Walter Rudolf Hess]], [[Rolf Martin Zinkernagel]] a [[Edmond Henri Fischer]].
Zakladatelem moderního lékařství byl [[Paracelsus]]. Všestranný renesanční učenec [[Conrad Gessner]] založil mj. moderní zoologii. Bakteriolog [[Alexandre Yersin]] objevil původce dýmějového moru. [[Friedrich Miescher]] objevil [[DNA]], ačkoli neznal její strukturu a přesnou roli v dědičnosti. [[Albert Hofmann]] se proslavil objevem halucinogenu LSD. Geolog [[Louis Agassiz]] zavedl koncept tzv. doby ledové.
| |||