Opava: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 1 rokem
rok
(stačí uvádět jen ANO (jedná se o oficiální zkratku))
(rok)
Porážka [[Marie Terezie]] a rozdělení [[Slezsko|Slezska]] mezi [[Prusko]] a [[Rakousko]] vyneslo Opavu do pozice centra [[Rakouské Slezsko|rakouského Slezska]]. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. [[Opavský kongres|Opavského kongresu]] neboli také kongresu tzv. [[Svatá aliance|Svaté aliance]] v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař [[František I. Rakouský|František I.]], ruský car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] a pruský král [[Fridrich Vilém III.|Bedřich Vilém III.]]) a diplomaté.
 
[[Soubor:Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif|náhled|vlevo|Zemská sněmovna v Opavě k roku 1900]]
V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován [[Pivovar Opava|pivovar]], v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy Ferdinandovy]] v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde [[Slezský zemský sněm]], v jehož čele stál [[zemský hejtman]] a [[zemský výbor]]. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také [[zemský soud]].