McLaren: Porovnání verzí

| název = {{flagicon|GBR}} McLaren–Renault

| obrázek = McLaren Honda Logo.png

| celý název = McLaren F1 Team

| sídlo = [[McLaren Technology Centre]]<br>[[Woking]], [[Surrey]], [[Spojené království|Velká Británie]]

| technický ředitel = [[Tim Goss]]<br>[[Neil Oatley]]<br>[[Peter Prodromou]]

| zakladatel = [[Bruce McLaren]]

| jezdci = {{flagicon|BEL}} 2 [[Stoffel Vandoorne]]<br> {{flagicon|ESP}} 14 [[Fernando Alonso]]

| počet závodů = 826 (822 startů)

| tituly konstruktérů = 8 [[Formule 1 v roce 1974|1974]], [[Formule 1 v roce 1984|1984]], [[Formule 1 v roce 1985|1985]], [[Formule 1 v roce 1988|1988]], [[Formule 1 v roce 1989|1989]], [[Formule 1 v roce 1990|1990]], [[Formule 1 v roce 1991|1991]], [[Formule 1 v roce 1998|1998]])

| pole position = 155

| nejrychlejší kola = 155

| nejvíce titulů = {{flagicon|Francie}} A. Prost (3) <br> {{flagicon|Brazílie}} A. Senna (3)

}}

'''McLaren Racing Limited''', v současnosti závodící jako '''McLaren F1 Team''', je automobilová stáj [[formule 1]], založená v roce [[1963]] Novozélanďanem [[Bruce McLaren|Brucem McLarenem]] (1937–1970). První závod, kterého se tým zúčastnil, byla [[Grand Prix Monaka 1966|Velká cena Monaka v roce 1966]]. Firma sídlí v [[Spojené království|Anglii]] ve [[Woking]]u. Současný tým vznikl sloučením původního ''závodního týmu Bruce McLarena'' s firmou Rona Dennise ''Project 4'' v roce [[1981]]. V současnosti je součástí společnosti McLaren Racing, člena McLaren Group. Do roku 2014 byly motory dodávány dceřinou společností spoluvlastníka, [[Mercedes-Benz|Mercedesem]], od následujícího roku 2015 se však stáj rozhodla používat motory [[Honda]].

 

Od sezony 2017 jezdí v týmu McLaren [[Španělsko|Španěl]] [[Fernando Alonso]] a [[Belgie|Belgičan]] [[Stoffel Vandoorne]].

 

 

== Závodní historie 1960–1999 ==

=== 60. léta ===

Počátky slavného týmu byly poněkud kostrbaté, zakladatel [[Bruce McLaren]] zvolil k pohonu svého závodního stroje hlučný, ale slabý [[motor]] [[Ford Motor Company|Ford]], mezi jehož nevýhody patřila i přílišná velikost a [[objem]]. Na radu okolí ještě ten rok motor několikrát změnil, až později zvolil spolehlivý [[Scuderia Serenissima|Serenissima]], s nímž také dosáhl prvního bodu. V roce [[1967]] poháněl nový auto motor [[BRM]], který měl ovšem zásadní problémy se spolehlivostí, načež se Bruce rozhodl, že nejlepší bude důvěřovat sportovní divizi Fordu a sáhnout po agregátu firmy [[Cosworth]].

 

Rok [[1967]] se ovšem i tak zapsal do historie závodního týmu McLaren. Tým totiž dominantním způsobem vyhrál severoamerickou závodní sérii [[CanAm]] sports cars, když dvojice [[Bruce McLaren]] (2) – [[Denny Hulme]] (3) postupně vyhrála pět závodů z celkových šesti. Stáj tuto výhru obhájila i ve čtyřech následujících ročnících.

Pro rok [[1968]] se McLarenovi podařila pozoruhodná věc, když do druhého vozu zlanařil mistra světa z předchozí sezony [[Denny Hulme|Dennyho Hulma]], s nímž získal konečné druhé místo v poháru konstruktérů, což byla věc před zahájením sezóny naprosto nečekaná. Hulme se tehdy umístil na třetím místě a dokonce se mu podařilo vyhrát dva závody. První výhru pro stáj však zajistil sám zakladatel během [[Grand Prix Belgie 1968|Grand Prix Belgie]] na okruhu [[Circuit de Spa-Francorchamps|Spa-Francorchamps]]. Přestože se počítalo pouze s ročním Hulmovým angažmá, stala se mu stáj domovem až do roku [[1974]].

 

Šťastnější období nastalo v roce [[1972]], kdy se tým umístil na třetí příčce, což dokázal v následující sezóně obhájit.

 

Do sezóny [[Formule 1 v roce 1974|1974]] byl nasazen monopost [[McLaren M23]], tedy stejný jako v minulém roce. Jeho návrhářem se stal [[Gordon Coppuck]], který se inspiroval tím nejlepším z původních monopostů, ale zároveň okoukal i netradiční řešení kílu u vozu [[Lotus 72]]. Vůz byl navržen zejména s důrazem na aerodynamiku s ohledem na lehkou ovladatelnost a co nejvyšší maximální rychlost.

 

=== 80. léta ===

Současný tým vznikl fúzí v roce [[1980]] původního týmu a stáje Rona Dennise z formule 2, Projektem 4. Příchod tohoto angličana s velkými plány se již zpočátku měl stát oživením týmu, jehož cílem se tak opět mohly stát mety nejvyšší, jediným problémem byl nedostatek financí. Roku [[1981]] bylo splynutí obou subjektů do jednoho plnohodnotného celku, ''McLaren International'', dokončeno a Teddy Mayer opustil křeslo šéfa týmu. Na místo hlavního designéra nové generace revolučních monopostů byl dosazen návrhář [[John Barnard]] experimentující s uhlíkovým vláknem.

Téhož roku Ron Dennis vyplatil i ostatní vlastníky týmu a stanul tak v jeho čele. V roce [[1983]] přesvědčil Dennis podporovatele konkurenčního týmu [[WilliamsF1|Williams]], [[Mansour Ojjeh|Mansoura Ojjeha]], aby se stal jeho společníkem ve vedení týmu. Ojjeh investoval množství financí do vývoje turbo motorů od firmy [[Porsche]], které nesly jméno jeho společnosti [[Techniques d'Avant Garde]], zkráceně TAG.

 

=== 90. léta ===

Náhradou za Prosta se stal [[Gerhard Berger]], který byl v tu chvíli bez místa a i díky jemu získal McLaren v letech [[1990]] a [[1991]] všechny čtyři tituly. Jezdecký triumf v obou sezónách ale slavil Brazilec Senna. V sezóně [[Formule 1 v roce 1992|1992]] začala být ovšem nadvláda McLarenu nahlodávána znovu se probouzejícím Williamsem, který posílily motory od [[Renault]]u. McLaren skončil na celkovém druhém místě a musel si hledat náhradu za odcházející motory od Hondy. Nejlepší možnou volbou se stal navrátivší Ford. Berger se po třech letech u anglické stáje sbalil a vrátil se zpět k Ferrari. Dennis se rozhodl nečekaně obsadit na jeho místa nováčka, jenž měl s formulí 1 jen malé zkušenosti, [[Michael Andretti|Michaela Andrettiho]] pocházející ze slavné rodiny amerických závodníků.

Nový monopost se ukázal jako stabilní, avšak kvůli několika výpadkům a slabé týmové dvojce zůstal McLaren opět bez jediného titulu. Zatímco Senna se dokázal stabilně ucházet o bodovaná místa a neměl problémy ani se ziskem pódií, mladý Andretti zaostal za všemi očekáváními a krom jediného třetího místa – ve svém posledním závodě – měl problémy dostat se vůbec do cíle. Ještě během sezóny tak byl Američan nahrazen perspektivním Finem [[Mika Häkkinen|Mikou Häkkinenem]], který dostal možnost dokončit poslední tři závody jako týmová dvojka – získal jedno pódium a dva závody pro technické závady nedokončil. Celkově tým obhájil druhou pozici a stejné výsledné umístění si připsal i Senna, který byl poražen svým bývalým kolegou Prostem. Pokles na stříbrnou příčku se ovšem ukázal jen jako předzvěst dalšího dlouhodobého poklesu. Rok [[Formule 1 v roce 1994|1994]] je pro každého fanouška motorsportu znám především díky černému víkendu v [[Imola|Imole]]… Sir [[Frank Williams]] zlanařil Sennu k přechodu do své stáje, kde mu nabídl značně nestabilní monopost. [[Mika Häkkinen]] tak po krátké době stanul na pozici tahouna týmu a jeho jediným cílem se stalo soustředění na zisk titulu. Do druhého monopostu přibyl [[Martin Brundle]]. Ale vůz poháněný motorem [[Peugeot]] byl nevýrazný a zdálo se, že se blíží konec jedné legendy. V následujícím roce tedy začalo přemlouvání společnosti [[Mercedes-Benz|Mercedes]], aby se stala partnerem projektu McLaren a stala se tak jeho výhradním dodavatelem. Mercedes působil ve své reinkarnaci jako dodavatel motorů teprve rok, ale ve spojení se [[Sauber]]em se dokázal velmi rychle nasměrovat a jeho vývoj v motorsportu byl pozoruhodný. Dohoda nakonec byla podepsána a všeobecně se očekávalo, že McLaren Mercedes bude úspěšný tým. Nestalo se tak. [[McLaren MP4/10]] byl příliš těžký a špatně ovladatelný, s čímž si nedokázal poradit ani náhradník za Marina Brundla známý [[Nigel Mansell]]. Týmu se podařilo pouze obhájit čtvrtou příčku.

 

Sezóna [[Formule 1 v roce 1996|1996]] se do historie spíše než honem za prvními místy zapsala rozchodem se společnosti Marlboro, která zamířila k [[Scuderia Ferrari|rudým vozům]] do [[Maranello|Maranella]]. Pro následující rok se tak hlavním sponzorem stal [[West (cigarety)|West]] a tým mohl poprvé přijmout jak barvy sponzora, tak i svého dodavatele motorů, od kterého též přijal pojmenování "stříbrné šípy".

Návratem na výsluní se měl stát rok [[1997]], piloti McLarenu Mika Häkkinen a [[David Coulthard]] udělali společně s týmem, výrobcem motorů a společností [[Ilmor]] slušný pokrok. Coulthard vyhrál první závod a už už se tým začal radovat, že se opět dostane do boje o titul. Jenže monopost se ukázal jako velmi nespolehlivý a bylo tedy spíše třeba soustředit se na vývoj než první pozice. Přesto si tým připsal celkové tři výhry a skončil na čtvrtém místě, přičemž Coulthard poskočil díky diskvalifikaci němce Schumachera na celkovém třetím místě. Tento formulový ročník přinesl krom konečného zklamání z týmové formy i zbytečně vyvolaný skandál ohledně inovativního řešení brzdných kotoučů, kdy dokázal jezdec ovlivňovat pouze brzdění zadní částí auta, čímž získával výhodu v prudkých zatáčkách a eliminoval přetáčivost vozu. Na žádost Ferrari byl systém [[Mezinárodní automobilová federace|mezinárodní automobilovou federací]] definitivně zakázán až v [[Grand Prix Brazílie 1998]].

 

Nový McLaren se na začátku sezony zdál být velice slibným vozem. Ve svém druhém závodě za McLaren, v [[Grand Prix Malajsie 2007|grand prix Malajsie]], s ním Fernando Alonso vyhrál a Hamilton navíc v závodě dojel na druhém místě. Tým tak mohl slavit své 41. dvojité vítězství. Hamilton se stal jediným pilotem F1, který ve své první sezoně dokázal vystoupit na stupně vítězů ve čtyřech po sobě následujících závodech. Tento rekord navíc vylepšil, když v dalších pěti závodech také dojel na stupních vítězů. Po [[Grand Prix Španělska 2007|španělské grand prix]] se Hamilton stal nejmladším jezdcem historie, který vedl šampionát.

 

 

V [[Grand Prix Monaka 2007|Monaku]] vyhrál Alonso, před druhým Hamiltonem, a získal pro tým 150. vítězství. Díky těmto výsledkům byly ve vedení šampionátu oba piloti McLarenu, oba s 38 body (ale v této chvíli by šampionát vyhrál Alonso, díky dvěma vítězstvím), a také McLaren navýšil svůj náskok v poháru konstruktéru o více než 20 bodů před [[Scuderia Ferrari|Ferrari]].

Další závod se jel ve [[Francie|Francii]], na okruhu v [[Grand Prix Francie 2007|Magny-Cours]]. Alonsův vůz postihla ve třetí části kvalifikace porucha transmise a musel tak do závodu odstartovat z 10. místa. V závodě si dojel pro 7. místo, kdežto jeho týmový kolega získal třetí místo, za oběma Ferrari. Hamilton měl tak po tomto závodě v čele šampionátu pohodlný náskok před druhým Alonsem.

 

Dalším závodem na řadě byla [[Grand Prix Velké Británie 2007|grand prix na Silverstone]]. Hamilton na domácí treti čelil velkému tlaku médií i fanoušků. Startoval z pole position, ale v závodě skončil na třetím místě. Toto byl také poslední závod v řadě, při kterém Hamilton vystoupil na stupně vítězů. Alonso skončil druhý, po skvělé strategii zastávek v boxu zvítězil Kimi Räikkönen s Ferrari.

 

Před [[Grand Prix Turecka 2007|grand prix Turecka]] se vedení týmu sešlo s Alonsem a Hamiltonem – nejprve nezávisle na sobě, a poté se sešli oba jezdci přímo – aby události, které se staly na Hungaroringu, společně tzv. „hodili za hlavu“ a uklidnili napětí v týmu. Pole position získal Massa s Ferrari, Hamilton byl druhý, ale hned po startu se propadl na třetí místo, když jej ještě před první zatáčkou předjel Räikkönen. Těsně před druhou zastávkou se z Hamiltonova vozu oddělil běhoun pravé přední pneumatiky. Hamilton kvůli tomu ztratil mnoho času a možnost skončit v závodě na stupních vítězů. Alonso se nakonec dostal na třetí místo za obě Ferrari, díky dobře naplánovaných zastávkách v boxu.

 

 

Před [[Grand Prix Itálie 2007|italskou grand prix]] byly oba jezdci McLarenu a samozřejmě i celý tým pod velkým psychickým tlakem. V příštím týdnu se totiž mělo rozhodnout o potrestání týmu za špionáž. Ovšem jako by tato událost neměla na jezdce žádný vliv. Alonso vyhrál kvalifikaci, Hamilton v ní skončil druhý a v závodě skončili ve stejném pořadí a získali tak pro McLaren double na domácí půdě Ferrari.

Ve [[čtvrtek]] [[13. září]], před [[Grand Prix Belgie 2007|Grand Prix Belgie]], se v [[Paříž]]i uskutečnilo zasedání Světové rady motoristického sportu, která rozhodla o tom, že je McLaren vyloučen z letošního šampionátu konstruktérů a navíc dostane pokutu 100 milionů amerických dolarů.

 

 

O tři dny později se jel závod na nově zmodernizovaném okruhu ve [[Circuit de Spa-Francorchamps|Spa-Francorchamps]]. Kvalifikace i samotný závod dopadl z pohledu týmů přesně naopak, než o týden dříve v Itálii. Z prvního místa odstartoval do závodu Räikkönen, následován svým stájovým kolegou Massou. Do cíle dojeli ve stejném pořadí, Alonso skončil třetí a Hamilton čtvrtý.

 

McLaren disponuje druhou nejméně zkušenou závodní dvojicí (po [[Toro Rosso]]), ale za chybu to rozhodně nepovažuje. Oba piloti se totiž ukázali jako nesmírně vyrovnaní a již ve své debutové sezóně prokázali talent, když dokázali porazit své mnohem zkušenější týmové kolegy. Tou pravou zatěžkávací zkouškou nejen pro ně, ale též pro tým a monopost se však ukázal až první závod, ve kterém nechtěli těžit jen z výborné startovní rychlosti, ale jejich cílem bylo umístit se na špičce startovního roštu.

Již první volné tréninky v Austrálii mohly být ukazatelem formy týmu, jenže jak by řekl leckterý fanoušek, nesuď, dokud o nic nejde. Jediné co se z nich tak dalo vyvodit byl zajímavý postup [[BMW Sauber]]u oproti prvním testovacím dnům. První velkou zkouškou se tedy stala až kvalifikace, v níž získal své sedmé pole position Lewis Hamilton, když na poslední chvíli překonal skvěle rozjetého ovšem chybujícího Poláka [[Robert Kubica|Kubicu]]. Kovalainen si po famózním nástupu v první části, kde zajel jasně nejlepší čas,připsal konečně třetí místo a oba nejbližší soupeři zůstali uvězněni až za ním, když favorit a obhájce loňského prvenství Räikkönen doplatil na technickou závadu a byl neúprosně lapen sítem první části, odkud jej nenechali postoupit traťový maršálové. Pro závod tedy vše bylo připraveno dle plánu, teď totiž přijde Velká cena, závod který prověří spolehlivost komponent a soustředěnost pilotů. Jen ten se totiž opravdu počítá do konečného součtu…