Vegetariánství: Porovnání verzí

V indické kultuře byla (bezmasá) strava úzce spojena s myšlenkou [[nenásilí]] ke zvířatům (nazývané v Indii ''[[ahinsá]]'') a byla podporována náboženskými skupinami a filozofy.<ref name="rv"> ''Religious Vegetarianism From Hesiod to the Dalai Lama',' ed. Kerry S. Walters a Lisa Portmess, Albany 2001, str. 13-46.</ref> Starověké indické dílo Tirukkural výslovně a jednoznačně klade důraz na vegetariánství a nezabíjení.<ref name="GUPopeTrans_Tirukkural">{{cite book | url=http://www.projectmadurai.org/pm_etexts/pdf/pm0153.pdf | title=Thirukkural English Translation and Commentary | publisher=W.H. Allen, & Co | author= GU Pope | authorlink=Thirukkural English Translation | year=1886 | pages=160}}</ref> Dvacátá šestá kapitola Tirukkuralu se od dvojverší 251 až po 260 zabývá výhradně vegetariánstvím.<ref name="GUPopeTrans_Tirukkural"/>Význam Mezilékařský Řeky,nebo jako [[StarověkýRituální Egyptčistota|starověkýmiočistný Egypťanyrituál]] a dalšími mělo smyslvegetariánství lékařskéhomezi nebo[[Řekové|Řeky]], [[RituálníStarověký čistotaEgypt|očistnéhostarověkými rituáluEgypťany]] a dalšími.

V návaznosti na pokřesťanštění Římské říše v pozdní antice vegetariánství z Evropy prakticky zmizelo,a podobně i z jiných kontinentů prakticky zmizelo, s výjimkou Indie.<ref>{{cite journal | author = Passmore John| year = 1975 | title = The Treatment of Animals | url = | journal = Journal of the History of Ideas| volume = 36 | pages = 196–201 | doi = 10.2307/2708924 | issue = 2 }}</ref> Ve [[Středověk|středověké]] Evropě několik [[Mnich|mnišských řádů]] omezovalo nebo zakazovalo konzumaci masa z [[Askeze|asketických]] důvodů, ale žádný z nich nevylučoval konzumaci ryb.<ref>Lutterbach, Hubertus. "Der Fleischverzicht im Christentum," ''Saeculum'' 50 / II (1999), str. 202.</ref> (Středověká definice "ryb" zahrnovala taková zvířata jako tuleně, [[Sviňuchovití|sviňuchy]], delfíny, vilejše[[Berneška bělolící|bernešky]], [[Papuchalk|papuchalky]] či [[Bobr|bobry]].)<ref>Mortimer, Ian. "The Time Traveler's Guide to Medieval England", (2008), str. 184.</ref> Vegetariánství se znovu objevilo během [[renesance]]<ref>Spencer p. 180-200.</ref> a stávástalo se stále rozšířenějším v 19. a ve 20. století. V roce 1847 byla ve Spojeném království založena první vegetariánská společnost;<ref>Spencer p. 252-253, 261-262.</ref> Německo, Nizozemsko a další země následovaly. Svazek národních společností ''Mezinárodní vegetariánská unie'', svazek národních společností, byla založena v roce 1908. V západním světě popularita vegetariánství v průběhu 20. století rostla v důsledku výživových, etických a později i ekologických a ekonomických otázek popularita vegetariánství v průběhu 20. století.

* Buddhistické vegetariánství. Různé buddhistické tradice mají odlišné učení o stravě, které se mohouve srovnání s ostatními také mohou lišit nařízeními pro mnichy a jeptišky. Mnoho lidí interpretuje přikázání "nezabiješ", tím, že požadujepožadují abstinenci od masa, ale ne všichni. Na Tchaj-wanu vegetariánství vylučuje nejen všechny produkty živočišného původu, ale také zeleninu z rodu [[česnek]] (zelenina, která má charakteristickou vůni cibule a česneku): cibuli, česnek, jarní cibulku, pórek, pažitku nebo šalotku.

* [[Laktoovovegetariánství]] (nebo lakto-ovo vegetariánství) dovoluje zvířecí/mléčné výrobky jako jsou vejce, mléko a med.

* Sattvická strava (také známá jako jogíckájogínská strava) je založená rostlinné stravě a může rovněž zahrnovat mléčné výrobky (ne vejce) a med, ale vylučuje vše z rodu [[česnek]] (cibule, česnek, pažitka), [[Čočka (rostlina)|červenou čočku]], [[Durian|duriánové ovoce]], houby, modré sýry, fermentované potraviny nebo omáčky, a alkoholické nápoje. Často také vylučuje kávu, [[Čaj|černý či zelený čaj]], [[Kakao|čokoládu]], [[muškátový oříšek]] nebo jakýkoli jiný typ povzbuzujícího prostředku, jako je například nadměrné ostré koření.

Někteří vegetariáni se také vyhýbají produktům, které by mohly používat zvířecí přísady, které nejsou na vyznačeny na štítcích nebo které používají živočišné produkty ve svém zpracovatelském průmyslu; například cukrcukru, který je bělený [[Živočišné uhlí|živočišným uhlím]], sýrysýrům, které používají zvířecí syřidla (enzymy ze zvířat žaludeční sliznice), želatinuželatině (odvozenouzískané z od [[kolagen|kolagenu]] ze zvířecízvířecích kůžekůží, kostikostí a [[pojivová tkáň|pojivovépojivových tkánětkání]]), některýněkterému [[cukrová třtina|třtinovýtřtinovému]] cukrcukru (ale ne z [[cukrová řepa|cukrové řepy]]) a jablečnýjablečnému džusdžusu/alkoholu čištěnčištěnému želatinou nebo drcenými měkkýši a [[Jeseterovití|jeseterem]], zatímco ostatní vegetariáni si toho nejsou vědomi, nebo jim nevadí takovýtakové přísady nevadí.<ref name="navs-online.org" /><ref name="Forrest" /><ref name="vegsoc.org2" /><ref name="vrg.org" />

JednotlivciNěkdo se někdysám sami označujíoznačuje za "vegetariányvegetariána", i když praktikujípraktikujr [[Částečně bezmasá strava|polovegetariánství]],<ref name="Barr" /><ref name="newsweek.com"> Yabroff, Jennie. [Http://www.newsweek.com/id/228720 "No More Sacred Cows"], "" Newsweek "", 31. prosince 2009.</ref><ref>Gale, Catharine R. et al. [Http://www.edu-lib.us/bmj.com/cgi/content/abstract/bmj.39030.675069.55v1?hrss=1

[[Merriam-Webster]] Online Dictionary '', 2010. Citováno 05.1.2010 </ref>, zatímco jiné definice vylučují ryby a všechno zvířecí maso.<ref name = "Vegsoc.org, ryby" /> V ostatních případech jednotlivciněkteří mohoujedinci sebe označovatoznačují jako "polovegetariánypolovegetariáni" (semivegetariánysemivegetariáni).<ref name="newsweek.com" /><ref name="americandialect.org" /> V jiných případech, jednotlivcise jedinci mohou se označujeoznačovat za "flexitarian".<ref name="newsweek.com"/><ref name="americandialect.org">{{Citace elektronické monografie|titul=2003 Words of the Year |vydavatel=[[American Dialect Society]]|datum vydání=January 13, 2007|datum přístupu=September 27, 2012|url=http://www.americandialect.org/index.php/amerdial/2003_words_of_the_year/ }}</ref>

TytoTakto dietyse mohou následovatstravovat i ti, kteří snížili spotřebu zvířecího masa jako způsob přechodu ke kompletní vegetariánské stravě nebo kvůli zdraví, etice, z ekologických nebo jiných důvodů. Pod [[Částečně bezmasá strava|polovegetariánskou stravu]] patří:

</ref> Špatně chystanáŠpatná vegetariánská strava může vést k hyperhomocysteinémii a poruchám [[Krevní destička|krevních destiček]]; toto riziko může být kompenzováno dostatečnou konzumací vitaminu B12 a polynenasycených mastných kyselin.<ref name="noncom"/>

Západní vegetariánská strava je typická vysokým obsahem [[Karotenoidy|karotenoidů]], ale relativně nízkým obsahem [[Omega-3 nenasycené mastné kyseliny|omega-3 mastných kyselin]] a [[Vitamín B12|vitaminu B₁₂]]. Vegani mohou mít zvláště nízký příjem vitamínu B a [[vápník]]u, pokud nemají ve stravě dostatek položek jako jsou druhyje brukev zelná, [[Listoválistová zelenina|listové zeleniny]], [[tempeh]]u a [[tofu]] (sójovéhosójové).{{doplňte zdroj}} Vysoké hladiny vlákniny, [[Kyselina listová|kyseliny listové]], vitaminů C a E, a hořčíku, a nízká spotřeba nasycených tuků jsou považovány za prospěšné aspekty vegetariánské stravy.<ref name="Key2006">{{cite journal |vauthors=Key TJ, Appleby PN, Rosell MS | title = Health effects of vegetarian and vegan diets | journal = Proceedings of the Nutrition Society | volume = 65 | issue = 1 | pages = 35–41 | year = 2006 | pmid = 16441942 | doi = 10.1079/PNS2005481 }}</ref> <ref name="Davey">{{cite journal |vauthors=Davey GK, Spencer EA, Appleby PN, Allen NE, Knox KH, Key TJ | title = EPIC-Oxford: lifestyle characteristics and nutrient intakes in a cohort of 33 883 meat-eaters and 31 546 non meat-eaters in the UK | journal = Public Health Nutrition | volume = 6 | issue = 3 | pages = 259–69 | year = 2003 | pmid = 12740075 | doi = 10.1079/PHN2002430 }}</ref> Dobře plánovaná vegetariánská strava bude poskytovat všechny živiny v potravě na stejné úrovni jako mají jedlíci masa ve všech fázích života.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating |titul=Vegetarian and vegan eating &#124; Better Health Channel |vydavatel=Betterhealth.vic.gov.au |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402113541/http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>periodika

Příjem bílkovin ve vegetariánské stravě je nižší než při konzumaci masa, ale může pro většinu lidí může splnit limit denní potřeby.<ref>{{Cite book| last = Peter Emery| first = Tom Sanders| title = Molecular Basis of Human Nutrition| publisher = Taylor & Francis Ltd|year=2002| page = 32| isbn = 978-0-7484-0753-8}}</ref> Studie na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]], jakož i další klinické studie provedené ve Spojených státech Amerických, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a v různých evropských zemích

potvrdily, že vegetariánská strava poskytuje dostatečný příjem bílkovin, pokud je k dispozici a jí se celá paleta nejrůznějších rostlinných zdrojů.<ref>{{Cite book| last = Brenda Davis| first = Vesanto Melina| title = The New Becoming Vegetarian| publisher = Book Publishing Company|year=2003| pages = 57–58| isbn = 978-1-57067-144-9}}</ref> Velkými zdroji bílkovin pro vegetariány jsou dýňová semínka, arašídové máslo, konopné semeno, mandle, pistácie, lněnélněná semínkosemínka, tofu, ovesné vločky, sojové boby a vlašské ořechy. Bílkoviny jsou složeny z [[Aminokyselina|aminokyselin]] a obecný problém s bílkovinami získaných z rostlinných zdrojů je jejich adekvátní příjem z [[Esenciální aminokyselina|esenciálních aminokyselin]], které nemohou být syntetizovány v lidském těle. Zatímco mléčné a vaječné výrobky poskytují komplexní zdroje bílkovin pro [[laktoovovegetariánství|ovo-lakto vegetariány]], jen několik zdrojů rostlin má významné množství všech osmi druhů esenciálních

přístupu = 2013-10-03}} </ref> [[Spirulina|spiruliny]],<ref name = "SND-Spirulina"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2765/2 | titul = Spirulina | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2013-10-03}} </ref> [[pistácie|pistácií]],<ref name = "SND-pistácie"> {{Citace elektronické monografie | url = http: //nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3135/2 | titul = Pistachio | vydavatel = NutritionData.com | . Datum přístupu = 2013-10-03}} </ref> a [[merlík chilský|merlíku chilského]]<ref name = "SND-quinoa"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/10352/2 | titul = Quinoa, cooked | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}}</ref>

Vegetariánská strava typicky obsahuje podobné množství železa jako nevegetariánská, ale má nižší biologickou dostupnost než železo ze zdrojů masa a jeho vstřebávání může někdy být brzděno dalšími potravinovými složkami.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=782 |titul=Vegetarian Society - Factsheet - Iron |vydavatel=Vegsoc.org |datum vydání=2014-09-22 |datum přístupu=2015-03-31}}</ref> Podle Vegetariánské výzkumné skupiny je konzumace potravin, které obsahují vitamin C, jako jsou například citrusové plodů nebo šťávy, rajčata nebo brokolice, dobrý způsob, jak zvýšit množství železa vstřebávaného při jídle.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vrg.org/nutshell/nutshell.htm#iron |titul=Vegetarianism in a Nutshell |vydavatel=Vrg.org |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31}}</ref> Vegetariánská strava bohatá na železo zahrnuje černé fazole, [[kešu]], konopná semena, [[fazol]]e, [[Brokolice|brokolici]], [[Čočka (rostlina)|čočku]], ovesné vločky, [[Rozinka|rozinky]], [[špenát]], [[hlávkové zelí]], salát, hrách černé oči, [[Sója|sóju]], mnohořada snídaňových obilovin, slunečnicová semena, [[Cizrna beraní|cizrnu]], rajčatovou šťávu, [[tempeh]], [[Melasa|melasu]], [[Mateřídouška|tymián]] a celozrnný chléb.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://goveg.com/essential_nutrients.asp#iron |titul=// Health Issues // Optimal Vegan Nutrition |vydavatel=Goveg.com |datum přístupu=2009-08-09}}</ref> Související veganská strava může mít často vyšší obsah železa než vegetariánská strava, protože mléčné výrobky mají nízký obsah železa.<ref name="Davey"/> Ukládání železa má často tendenci být nižší u vegetariánů než nevegetariánů a několik malých studií hlásí velmi vysokou míru nedostatku železa (až u 40 %, <ref>{{cite journal |vauthors=Waldmann A, Koschizke JW, Leitzmann C, Hahn A | title = Dietary Iron Intake and Iron Status of German Female Vegans: Results of the German Vegan Study | journal = Ann Nutr Metab | volume = 48 | issue = 2 | pages = 103–108 | year = 2004 | pmid = 14988640 | doi = 10.1159/000077045 }}</ref> a u 58 % <ref>{{cite journal |vauthors=Krajcovicová-Kudlácková M, Simoncic R, Béderová A, Grancicová E, Magálová T | title = Influence of vegetarian and mixed nutrition on selected haematological and biochemical parameters in children | journal = Nahrung | volume = 41 | issue = 5 | pages = 311–14 | year = 1997 | pmid = 9399258 | doi = 10.1002/food.19970410513 }}</ref> z příslušné vegetariánské či veganské skupiny). Nicméně Americká dietetická asociace uvádí, že nedostatek železa není častější u vegetariánů než nevegetariánů (dospělí muži mají jen zřídka nedostatek železa); nedostatkem železa způsobená [[chudokrevnost]] je vzácná bez ohledu na stravu.<ref>{{cite journal |vauthors=Craig WJ, Mangels AR | title = Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets | journal = Journal of the American Dietetic Association | volume = 109 | issue = 7 | pages = 1266–82 | year = 2009 | pmid = 19562864 | doi = 10.1016/j.jada.2009.05.027 }}</ref>

Podle Národního institutu pro zdraví ze Spojených států amerických není [[Vitamín B12|vitamin B₁₂]] obecně přítomen v rostlinách a přirozeně se vyskytuje v potravinách živočišného původu.<ref name="ODS_B12">{{Citace elektronické monografie|url=http://ods.od.nih.gov/factsheets/vitaminb12.asp |titul=Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin B₁₂ |datum přístupu=November 13, 2009 |vydavatel=National Institutes of Health: Office of Dietary Supplements }}</ref> Lakto-ovo vegetariáni mohou získat vitamín B₁₂ z mléčných výrobků a vajec a vegani jej mohou získat z obohacených potravin (včetně některých sójových výrobků a některých snídaňových obilovin) a potravinových doplňků.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mext.go.jp/b_menu/shingi/gijyutu/gijyutu3/toushin/05031802/002/009.pdf |druh nosiče=PDF |titul=Food and description |vydavatel=Mext.go.jp |datum přístupu=2015-03-31}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|autor=（科学技術・学術政策局政策課資源室） |url=http://www.mext.go.jp/b_menu/shingi/gijyutu/gijyutu3/toushin/05031802.htm |titul=五訂増補日本食品標準成分表：文部科学省 |vydavatel=Mext.go.jp |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://ci.nii.ac.jp/naid/110004688287/en/ |titul=CiNii Articles - Vegans (pure vegetarians) and vitamin B_12 deficiency |vydavatel=Ci.nii.ac.jp |datum vydání=2003-12-20 |datum přístupu=2015-03-31}}</ref><ref name="Vegan Society B12 factsheet">{{Citace elektronické monografie| titul=What Every Vegan Should Know About Vitamin B12|url=http://www.vegansociety.com/lifestyle/nutrition/b12.aspx|vydavatel=Vegan Society|datum vydání=October 31, 2001|datum přístupu=October 27, 2010}}</ref><ref name="donaldson">{{cite journal | author = Donaldson MS | title = Metabolic vitamin B12 status on a mostly raw vegan diet with follow-up using tablets, nutritional yeast, or probiotic supplements | journal = Annals of Nutrition & Metabolism | volume = 44 | issue = 5-6 | pages = 229–34 | year = 2000 | pmid = 11146329 | doi = 10.1159/000046689 }}</ref> Vitamin B₁₂ může také být získán z obohacených výtažků z [[Kvasinky|kvasnicových]] produktů.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nhs.uk/Conditions/Diet/Pages/Vitaminsandminerals.aspx |titul=Vitamins and minerals - NHS Choices |vydavatel=Nhs.uk |datum vydání=2015-02-18 |datum přístupu=2015-03-31}}</ref>

Doporučený denní příjem vitamínu B₁₂ ve Spojených státech na den je 0,4 mikrogramů (0-6 měsíců), zvýšený na 1,8 μg (9-13 let), 2,4 μg (14let14 let a starší) a 2,8 μg (pro kojící ženy).<ref name="ODS_B12"/> I když denní požadavek těla na vitamin B₁₂ je velmi malý, tak nedostatek vitaminu je velmi vážný a vede k anémii a nevratnému poškození nervů.<ref name="moz">{{Cite news| last= Mozafar| first= A.|year= 1997| title= Is there vitamin B₁₂ in plants or not? A plant nutritionist's view| periodical= Vegetarian Nutrition: an International Journal| issue= 1/2| pages= 50–52}}</ref>

PokudPři jesprávně dietanaplánované správněstravě naplánována,mají vegetariáni a vegani podobný příjem [[vápník]]u vegetariány a vegany může být podobný jako u nevegetariánůnevegetariáni.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics">{{Citace elektronické monografie|titul=Meeting Calcium Recommendations on a Vegan Diet|url=http://vegetariannutrition.net/docs/Calcium-Vegetarian-Nutrition.pdf|vydavatel=Academy of Nutrition and Dietetics|datum přístupu=2014-04-29}}</ref> Laktoovo vegetariáni, kteří jedí mléčné výrobky, mohou získat vápník z mléčných zdrojů, jako je mléko, jogurt a sýry.<ref name="Calcium Fact Sheet">{{Citace elektronické monografie|titul=Calcium Fact Sheet|url=http://ods.od.nih.gov/factsheets/Calcium-HealthProfessional|datum přístupu=2014-04-29}}</ref>

Nemléčná mléka, které jsou obohacená vápníkem, jako jsouje sojové a mandlové mléko, mohou přispět významným množstvím vápníku v potravě.<ref name="Mangels">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Mangels|jméno=Reed|titul=Calcium in the Vegan Diet|url=http://www.vrg.org/nutrition/calcium.php|datum přístupu=2014-04-29}}</ref> Bylo také zjištěno, že vápník obsažený v [[Brokolice|brokolici]], [[Čínské zelí|čínském zelí]] a v kapustě je v těle dobře absorbován.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> <ref name="Calcium Fact Sheet"/> <ref name="Overview of Calcium">{{cite journal|author=National Institutes of Health|title=Overview of Calcium|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56060/?report=reader|accessdate=29 April 2014}}</ref> I když je obsah vápníku v jedné porci je nižší v těchto druzích zeleniny než ve sklenici mléka, vstřebávání vápníku do těla je vyšší.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> <ref name="Overview of Calcium"/> Mezi ostatní potraviny, které obsahují vápník, patří tofu, melasa, [[vodnice]], hořčice, sojové boby, tempeh, mandle, [[ibiškovec jedlý]] (okra), sušené fíky, a [[Tahina|tahini]].<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> <ref name="Mangels"/> I když vápník lze nalézt ve [[špenát]]u, mangoldu, fazolích a listech červené řepy, tak ty obecně nejsou považovány za dobrý zdroj vápníku, protože se tam váže na kyselinu šťavelovou a je špatně vstřebáván do těla.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> [[Kyselina fytová]], která se nachází v ořeších, semenech a fazolích, může také ovlivnit úroveň vstřebávání vápníku.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> Podívejte se na informace ''National Institutes of Health Office of Dietary Supplements'' na potřebu vápníku pro různé věkové kategorie, <ref name="Calcium Fact Sheet"/>,dále na informace Vegetariánské výzkumné skupiny<ref name="Mangels"/> a Vegetariánského výživového soupis vápníku od Akademie výživy a diety <ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> pro další specifika o tom, jak získat dostatečný příjem vápníku při vegetariánské nebo veganské stravě.

PotřebyPotřebu vitaminu D můželze být dosaženodosáhnout prostřednictvím vlastníhotvorby generováníve lidskýmvlastním tělemtěle při dostatečném a rozumném vystavení ultrafialovému záření ze slunečního světla.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Vitamin D is Synthesized From Cholesterol and Found in Cholesterol-Rich Foods|url=http://www.cholesterol-and-health.com/Vitamin-D.html|vydavatel=Cholesterol and Health}}</ref> <ref>{{cite journal |vauthors=Crissey SD, Ange KD, Jacobsen KL, Slifka KA, Bowen PE, Stacewicz-Sapuntzakis M, Langman CB, Sadler W, Kahn S, Ward A | title = Serum concentrations of lipids, vitamin D metabolites, retinol, retinyl esters, tocopherols and selected carotenoids in twelve captive wild felid species at four zoos | journal = The Journal of Nutrition | volume = 133 | issue = 1 | pages = 160–6 | year = 2003 | pmid = 12514284 }}</ref> Výrobky obsahující mléko, [[Sojové mléko|sójové mléko]] a obilné zrna mohou být ochuceny tak, že slouží jako zdroj vitamínu D.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://dietary-supplements.info.nih.gov/factsheets/vitamind.asp|titul=Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin D|vydavatel=National Institutes of Health|datum přístupu=2007-09-10 |url archivu = http://www.webcitation.org/5Rl5u0LB5 |datum archivace = September 10, 2007}}</ref> Pro ty, kteří nejsou vystaveni adekvátní expozici slunečnímu záření nebo zdrojům potravy, může být nezbytný dodatečný přísun vitamin D.