Stěhování národů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Dějiny Evropy za použití HotCat |
neni dostatečně prokázané kdo kde sídlil římske legie pomalu překračovali Rýn a zjištovali že jsouz další a další kmeny jak to mužete takhle nabalit a podávat značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Geograficky si lze představit přímku protínající Evropu od ústí [[Rýn]]a až k ústí [[Dunaj]]e. Na sever od této linie sídlily ve 4. století germánské kmeny. Jmenovitě (řazeny od západu na východ) to byli [[Sasové]], [[Frankové]], [[Burgundi]], [[Langobardi]], [[Vandalové]], [[Vizigóti]] a [[Ostrogóti]]. Tuto linii si lze rovněž představit jako vrata od stodoly, jejímž stěžejním bodem je ústí Rýna. Vpád nomádských Hunů, příchozích ze [[Střední Asie|středoasijských]] stepí v roce [[375]], tato vrata vyrazil a vyhnal zde usídlené germánské kmeny na jih. Ty z nich, které sídlily nejdále na východě (Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti), se účastnily nejdelšího přesunu. Naproti tomu Frankové zcela na západě se přemístili z [[Dolní Porýní|Dolního Porýní]] pouze do blízké severní [[Galie]].
Motivy stěhování nejsou vlastně úplně zřejmé.Já se ptám proč nejsou zřejmé ? kdo psal tuto historii Počáteční pohyb jednotlivých kmenů (především Hunů) a následný tlak vedl k novému rozmístění kmenů po celé Evropě. Důležité je si všimnout, že kmeny nebo národy postrádaly trvalou jednotu a společný původ. Kmeny nebyly homogenním útvarem tvořeným ryze jedním společenstvím, ale spíše zahrnovaly více takových společenství, z nichž jedno bylo dominantní. Tím pádem velikost a složení kmene mohly být silně proměnlivé.
Pomalý úpadek [[Západořímská říše|západořímské říše]] a s tím související ztráta moci a správních struktur, stejně jako rostoucí začleňování Germánů jako spojenců ([[Federáti|federátů]]) a jako vojáků do [[Římské vojsko|římského vojska]], vytvářelo další předpoklad pro stěhování národů. Přičemž větší význam než samotná [[barbarizace]] římského vojska měla přítomnost germánských federátů na území říše, kteří se nechali císaři stále méně ovládat a nakonec vytvářeli fakticky nezávislé říše na půdě impéria. Proto se mluví spíše o transformaci - přeměně - římského světa, než o jeho regulérním dobytí Germány.
| |||