Extáze (stav): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
celkově zpochybňěno
narovnání linku
Řádek 8:
 
== Extáze v antické filosofii ==
Jisté náznaky „extatičnosti“ můžeme spatřit již u [[Platón]]a (427–347 př.&nbsp;n.&nbsp;l.), když mluví o „mánii“ (μανια, θεια μανια), obzvláště v&nbsp;souvislosti s&nbsp;uměním či věšteckou praxí. <br />Rozbor výrazu „ekstasis“ jako první systematicky učinil židovský filosof [[Filón Alexandrijský]] (cca 20–50 &nbsp;n.&nbsp;l.).<br />O extatickému prožitku v&nbsp;období novoplatónismu vypovídá především [[Plótínos|Plótinos]] (205–270 n.&nbsp;l.), údajně na základě vlastní zkušenosti.
 
== Extáze v křesťanství ==
[[Soubor:Marie-Madeleine en extase au pied de la croix.jpg|náhled|Extáze Máří Magdalény]]
Extáze v&nbsp;křesťanství není chápána jako důsledek nějaké techniky, ale spíše jako důsledek intimního vztahu dvou osob – člověka a Boha, kdy člověk je tak „zaujat“ druhým, že zapomíná na sebe, „vychází ze sebe“ (tj. význam slova „ekstasis“) ke druhému a spočívá v&nbsp;Milovaném, jenž toto učinil jako první (až k&nbsp;oběti kříže). Tak by se dalo říci, že extáze je důsledkem modlitby, chápeme-li dle sv.&nbsp;[[Terezie zod AvilyJežíše|Terezie z&nbsp;Avily]] modlitbu jako „důvěrný rozhovor s&nbsp;přítelem“, nebo spíše důsledkem pozvání člověka Bohem k&nbsp;intimnímu vztahu.
 
V&nbsp;tomto ohledu je otázkou, zdali lze v&nbsp;nekřesťanských náboženstvích hovořit u podobných mimořádných projevů o extázi nebo raději spíše o tranzu, který oproti extázi není „vyjitím k&nbsp;někomu“, ale spíše pouhým „vyprázdněním se ode všeho“. <br />O extázi coby důsledku modlitby a vztahu člověka s&nbsp;Bohem vypovídá ve svém díle např. sv.&nbsp;[[Bernard z Clairvaux|Bernard z&nbsp;Clairvaux]], sv.&nbsp;[[Terezie zod AvilyJežíše|Terezie z&nbsp;Avily]], sv.&nbsp;[[Jan od Kříže]], sv.&nbsp;[[František Saleský]], sv.&nbsp;[[Tomáš Akvinský]], sv.&nbsp;[[Bonaventura]], svatoviktorínská škola a mnozí další. <br />Pomineme-li svědectví prvních křesťanských poustevníků (''Apofthegmata'', ''Historia Lausiaca'' ad.), jedním z&nbsp;prvních křesťanských autorů, kteří mluví o extázi (''ekstαsis''), je křesťanský novoplatónik Pseudo-Dionýsios Areopagita (5.&nbsp;stol.), který dokonce vypovídá o „extázi“ Boha, jenž pozývá člověka k&nbsp;účasti na své „ekstasis“.
 
== Odkazy ==