Lunární modul: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Program Apollo: prvni bezposádkový let LM byl Apollo 5 značka: editace z Vizuálního editoru |
→Program Apollo: To není pravda. Tah motoru vzestupného stupne nebylo mozne regulovat. viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Ascent_Propulsion_System značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14:
Startovací stupeň, odlétající z povrchu Měsíce, tvořila přetlaková kabina a přístrojový úsek. Pilotní kabina měla základní tvar válce napříč směru letu. Na tuto konstrukci byla pak zvenčí připojena další zařízení, takže tvar není na první pohled příliš zřetelný. Ve vlastní pilotní kabině se nacházely palubní přístroje, palubní [[počítač]], [[klimatizace]], systém zásobování [[Elektřina|elektrickou energií]], ve dně válcový kryt startovacího motoru a po vnějších stranách nádrže pohonných hmot. Ve stropě byl průlez se spojovacím zařízením pro spojení s velitelskou lodí. Druhý, čtvercový průlez, sloužící k výstupu na měsíční povrch, byl na čele přetlakové kabiny. Na něj navazovaly schůdky na přistávacím stupni. Přetlaková kabina měla 3 okna, dvě po stranách hlavní paluby, třetí (střetávací) nad hlavou velitele. Komunikační systém tvořily dva vysílače a dva přijímače.Objem kabiny byl asi 6,7 m<sup>3.</sup> V přístrojovém úseku byly nádrže s [[Helium|héliem]] pro tlakování pohonného systému a nádrže s kyslíkem a [[Voda|vodou]]. Voda sloužila k pití, ale také k chlazení a v případě nouze i na uhašení požáru. V přistávacím modulu se nenacházela žádná křesla pro posádku, astronauti při všech manévrech stáli.Pro odpočinek bylo možné roztáhnout dvě síťová lůžka. Kabina poskytovala jen nezbytný prostor pro mise.Astronauté se oblékali do skafandrů až na výstup na povrch a jeden z nich to komentoval slovy: "Je to, jako kdyby se dvě dívky oblékaly do tanečních v telefonní budce." Při návratu byl v kabině uložen také nasbíraný materiál, nejvíce z mise Apollo 17 a to 110,52 kg.
Přistávací stupeň (spodní část) modulu tvořila příhradová osmiboká konstrukce.V jednotlivých částech příhradové konstrukce pak byla umístěna jeho výbava: Dvě nádrže paliva, dvě nádrže okysličovadla, nádrž vody, nádrž helia, nádrž kyslíku a vědecká výbava. A také lunární vozidlo [[Lunar Rover]] (Apollo 15, 16 a 17).Na čtyřech bocích měla upevněné čtyři rozkládací nohy opatřené "talíři" proti zaboření, tlumiči a pruty s dotykovými čidly. Jakmile se pruty dotkly povrchu, byl vypnut přistávací motor. Jedna noha byla opatřena schůdky pro sestup astronautů na povrch. V centrální části konstrukce přistávacího stupně byl jednokomorový motor se samozápalnou směsí ('''DPS''' - ''Descent Propulsion System''). Směs se skládala z 50 % [[Asymetrický dimethylhydrazin|asymetrického dimethylhydrazinu]] a 50 % [[Monomethylhydrazin|monomethylhydrazinu]]. Maximální tah motoru byl 4 380 kp. Ačkoliv nebyl v projektu požadován jeho restart, byl v havarijní situaci na Apollu 13 restartován.Startovací motor ve dnu orbitálního stupně ('''APS''' - ''Ascent Propulsion System'') dokázal ve [[Vakuum|vakuu]] vyvinout maximální tah 1 590 kp
Elektrickou energii lunárnímu modulu na rozdíl od velitelského a servisního dodávaly [[Zinek|zinko]]-[[Stříbro|stříbrné]] palivové články, protože jsou lehčí a spolehlivější než vodíkovo-kyslíkové. Čtyři články byly v přistávacím, dva ve startovacím stupni.
| |||