Messerschmitt Me 309: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněn text značka: editace z Vizuálního editoru |
upraven text značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - letadlo
| název = Me 309
| typ = [[Stíhací letoun]]
| výrobce = [[Messerschmitt]]
| obrázek =
| popisek = Model Me 309 V1 (GE+CU)
| konstruktér =
| první let = 18. července 1942
| zavedeno =
| vyřazeno = 1943
| výroba =
| vyrobeno kusů = 4
| charakter = projekt ukončen
| cena za kus =
| cena za program =
| varianty =
| další vývoj =
| hlavní uživatel = [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]
| více uživatelů =
}}
'''Messerschmitt Me 309''' byl [[nacistické Německo|německý]] jednomístný stíhací [[dolnoplošník]] s příďovým zatahovacím [[podvozek letadla|podvozkem]] z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Po čtyřech [[prototyp|prototypech]] byl program mimo jiné kvůli nedostatečným výkonům zastaven.
== Vznik ==
Koncept Me 309 vznikal zhruba od poloviny roku 1940. Ideově vycházel z Bf 109 a měl být rychlejší, silněji vyzbrojený a s delším doletem než jeho předchůdce. Nový letoun měl používat
Současně probíhaly testy jednotlivých celků stroje na několika [[drak letadla|dracích]] Bf
V této době opadl po úspěšných zkouškách upraveného Bf 109 G (s výkonnější pohonnou jednotkou) zájem vrchního velení Luftwaffe o Me 309. Stavba prvního prototypu však přesto pokračovala, dokončen byl v červnu 1942.
== Vývoj ==
[[První let]] prototypu '''Me 309 V1''' (Werk-Nr.001, GE+CU) se konal 18. července 1942, [[pilot|pilotem]] byl Karl Baur. Použitým motorem byl [[řadový motor|řadový]] kapalinou chlazený [[válec (motor)|dvanáctiválec]] [[Daimler-Benz DB 603]] A-1 se vzletovým výkonem 1750 k. Krátce po vzletu příliš stoupla teplota chladící kapaliny a nedostatečný tlak v hydraulice zatahování podvozku neumožnil jeho rychlé zatažení. Úvodní let tak trval pouze 7 minut. Tyto závady byly odstraněny do 7. září 1942. Navíc byl zkušební letoun vybaven reverzní [[vrtule|vrtulí]], bylo upraveno vyvážení křidélek a zesílena příďová podvozková noha. Dne 8. září 1942
Druhý prototyp '''Me 309 V2''' (GE+CV) uskutečníl první let 28. listopadu 1942. Při přistání se opět zlomila příďová podvozková noha. Poškození druhého vyrobeného stroje bylo natolik rozsáhlé, že byl letoun sešrotován. V tomto exempláři byl zabudován motor DB 605 B o vzletovém výkonu 1084 [[Watt|kW]], který v březnu 1943 obdržel také první prototyp. V této době se na V1 zkoušely čtyři svislé ocasní plochy různého tvaru.
Řádek 35:
'''Me 309 V3''' (GE+CW) zalétaný v březnu 1943 se používal k testům maximální rychlosti. Ještě v červenci 1943 byl dokončen čtvrtý a poslední prototyp '''Me 309 V4''' (RH+LH), který byl určen k testům palubní výzbroje. Hlavňovou výzbroj tvořila dvojice trupových [[kulomet|kulometů]] [[MG 131]] [[ráže]] 13 mm, dvojice [[letecký kanón|kanónů]] [[MG 151]] ráže 20 mm. Dva další kulomety MG 131 byly zabudovány v kořenech křídla a dva kanóny [[MK 108]] ráže 30 mm v křídle vně podvozkových šachet. Po úvodních zkouškách v [[Augsburg|Augsburgu]] byl Me 309 V4 zničen během spojeneckého [[nálet|náletu]]. V průběhu dalších testů byl V3 vybaven přetlakovou kabinou a [[vystřelovací sedadlo|vystřelovací sedačkou]].
Navíc zavedená letadla jako Bf 109 a Fw 190 se ukázala být značně schopná v možnostech dalšího vývoje. Nový model Bf 109 G s motorem DB 605 zcela dostačoval a nebyl důvod pro změnu výroby pro Me 309. Navíc se strategická situace Třetí říše vstupem ameriky do války zhoršila a bylo nutné vyrábět více letadel. Výzkumné kapacity se omezily a podporovaly se hlavně opravdu výjimečné projekty, jako právě Me 262 a nebo Do 335. Proto bylo v polovině roku 1943 po stavbě pouze čtyř prototypů vlastní vývoj Me 309 ukončen, ale letadla nepřestala létat. Sloužila k testování při vývoji Me 262.
▲Vývoj Me 309 představoval pro Messerschmitta pojistku pro případ neúspěchu programu [[proudový motor|proudové]] stíhačky [[Messerschmitt Me 262|Me 262]]. Na začátku vývoje Me 309 ještě nebylo možné odhadnout, zdali a kdy budou proudové motory vhodné pro [[sériová výroba|sériovou výrobu]] a zdali se je podaří vyrábět v potřebných počtech. V této době nebylo totiž jasné, jestli se podaří překonstruovat proudové motory za použití slitin, které byly k dispozici. Německo pociťovalo totiž citelný nedostatek vzácných kovů, které jsou důležitými přísadami při výrobě tepelně odolných vysokopevnostních ocelí a neželezných slitin. Když vyšlo najevo, že se podaří proudové motory vyrábět i bez těchto strategických prvků, ztratil i Messerschmitt zájem o Me 309.
Bylo rozpracováno více verzí, lehká stíhací, těžká stíhací, bitevní,noční stíhací a dokonce rychlostní.
Speciální provedení Me 309 mělo pod pravým křídlem nést [[letecká puma|bombu]] SC-1000 a pod levým křídlem kontejner (nádrž) o objemu 260 l. Je otázkou, jak by toto asymetrické uspořádání fungovalo v praxi.
Odmítnutí Me 309 vedlo profesora Messerschmitta k vývoji Me 209, který ovšem vycházel co nejvíce ze zavedeného Bf 109.
== Hlavní technické údaje ==▼
== Předpokládané vlastnosti ==
Nejspíše by šlo o jedno z nejrychlejších pístových letadel vůbec, které by mělo řadu tehdy opravdu pokročilých prvků. Otázka je, kolik by se z nich nakonec dostalo do sériové výroby.
Letadlo by bylo silně vyzbrojené, výkoné, s dobrým doletem a určením spíše pro operace do nižších a středních výšek a k použití taktiky Hit and run, tedy udeř a uteč.
▲== .Hlavní technické údaje ==
[[Soubor:Messerschmitt Me 309 top-view silhouette.png|náhled|Půdorys Me 309]]
Údaje platí pro Me 309 V4<ref>{{Citace monografie
Řádek 69 ⟶ 78:
* Dolet: 1100 km
Předpokládaný sériový Me 309
* Motor: Daimler Benz DB 603 G o výkonu 1750 PS
* Rozpětí: 11,04 m
* Délka: 9.46 m
| |||