Messerschmitt Me 309: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Was85 (diskuse | příspěvky)
Doplněn text
upraven text
Řádek 1:
{{Infobox - letadlo
| název = Me 309
| typ = [[Stíhací letoun]]
| výrobce = [[Messerschmitt]]
| obrázek = Me_309.jpg
| popisek = Model Me 309 V1 (GE+CU)
| konstruktér =
| první let = 18. července 1942
| zavedeno =
| vyřazeno = 1943
| výroba =
| vyrobeno kusů = 4
| charakter = projekt ukončen
| cena za kus =
| cena za program =
| varianty =
| další vývoj =
| hlavní uživatel = [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]
| více uživatelů =
}}
'''Messerschmitt Me 309''' byl [[nacistické Německo|německý]] jednomístný stíhací [[dolnoplošník]] s příďovým zatahovacím [[podvozek letadla|podvozkem]] z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Po čtyřech [[prototyp|prototypech]] byl program mimo jiné kvůli nedostatečným výkonům zastaven.
 
== Vznik ==
Koncept Me 309 vznikal zhruba od poloviny roku 1940. Ideově vycházel z Bf 109 a měl být rychlejší, silněji vyzbrojený a s delším doletem než jeho předchůdce. Nový letoun měl používat a využívat nejmodernější dostupné technologie a postupy v letectví. Byl vybaven přetlakovou [[kokpit|kabinou]], zatahovacím chladičem, příďovým podvozkem, reverzní vrtulí a vystřelovacím sedadlem. Některé zdroje píšou že byl zkušebně vybaven i laminárním křídlem, podobně jako třeba P-51 Mustang. Měly být použity [[letecký motor|motory]] s projektovaným [[výkon|výkonem]] 1700 až 1800 [[k]]ks Daimler Benz [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]] a [[Junkers Jumo 213|Jumo 213]]. K tomu měl Me 309 disponovat těžkou výzbrojí několika hlavňových zbraní bez nutnosti upevňování v aerodynamicky nevýhodných pouzdrech pod [[křídlo letadla|křídlem]]. [[Reichsluftfahrtministerium|Říšské ministerstvo letectví]] (RLM) v roce 1941 zařadilo Me 309 do objednávkového seznamu, projekční práce byly dokončeny koncem tohoto roku.
 
Současně probíhaly testy jednotlivých celků stroje na několika [[drak letadla|dracích]] Bf 109 F109F. Bf 109 V24 (Werk-Nr.5604, VK+AB) byl zkoušen v [[aerodynamický tunel|aerodynamickém tunelu]] v [[Göttingen|Göttingenu]] s chladičem určeným pro Me 309, prototyp Bf 109 V31 (Werk-Nr.5642, SG+EK) sloužil k testům chladiče i nového řešení hlavního podvozku. Bf 109 V23 (Werk-Nr.5716, ND+IE) byl vybaven příďovým podvozkem, Bf 109 V30 (Werk-Nr.5716, ND+IE) a také Bf 109 V30a (Werk-Nr.5717, ND+IF) [[klimatizační soustava letadla|klimatizací]] a přetlakovou kabinou.
 
V této době opadl po úspěšných zkouškách upraveného Bf 109 G (s výkonnější pohonnou jednotkou) zájem vrchního velení Luftwaffe o Me 309. Stavba prvního prototypu však přesto pokračovala, dokončen byl v červnu 1942.
 
== Vývoj ==
[[První let]] prototypu '''Me 309 V1''' (Werk-Nr.001, GE+CU) se konal 18. července 1942, [[pilot|pilotem]] byl Karl Baur. Použitým motorem byl [[řadový motor|řadový]] kapalinou chlazený [[válec (motor)|dvanáctiválec]] [[Daimler-Benz DB 603]] A-1 se vzletovým výkonem 1750 k. Krátce po vzletu příliš stoupla teplota chladící kapaliny a nedostatečný tlak v hydraulice zatahování podvozku neumožnil jeho rychlé zatažení. Úvodní let tak trval pouze 7 minut. Tyto závady byly odstraněny do 7. září 1942. Navíc byl zkušební letoun vybaven reverzní [[vrtule|vrtulí]], bylo upraveno vyvážení křidélek a zesílena příďová podvozková noha. Dne 8. září 1942 K.Karl Baur provedl druhý zkušební let, který do přiblížení na přistání na [[letiště|letišti]] Lechfeld probíhal bez větších problémů. Po vysunutí podvozku pilot změnil úhel nastavení vrtule, což způsobilo náhlé zbrzdění Me 309 V1. Stroj následně udeřil zadní částí o zem, přičemž došlo k poškození dolní části [[svislá ocasní plocha|SOP]]. Následně se zadní část [[trup letadla|trupu]] odrazila od povrchu [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]] a stroj narazil příďovým kolem do betonu tak prudce, že se zlomila podvozková noha. Po opravě a optimalizaci seřízení stavěcího mechanizmu vrtule byl první prototyp přemístěn do výzkumného střediska v [[Leipheim|Leipheimu]], kde probíhaly především testy vzletu a přistání. Zkoušky odhalily tendenci letounu vychylovat se ze směru vzletu nebo přistání, což bylo způsobeno celkovou směrovou [[stabilita letadla|nestabilitou]] v malých výškách. Rovněž přistávací rychlost byla mnohem vyšší, než bylo předpokládáno. Proto byl V1 v listopadu 1942 vybaven větší SOP, která měla být instalována až u třetího prototypu. Takto upravený stroj si 11. listopadu prohlédl generální inspektor stíhacího letectva Oberst [[Adolf Galland]], který konstatoval že by mohl být Me 309 nakonec celkem dobrý stíhací letoun,ale že je vyvíjen taky nový, daleko lepší stroj. [[Zkušební pilot]] střediska v Rechlinu Ing. Beauvais Me 309 V1 znovu zalétal 20. listopadu 1942. O dva dny později uskutečnil Beauvais s Me 309 V1 zkušební subojsouboj s Bf 109 G. LeteckýUkázalo suboj ukázal,se že byl Me 309 V1 rychlejší než Bf 109 G a měl větší [[dostup]], Bf 109 G ale lépe manévroval.
 
Druhý prototyp '''Me 309 V2''' (GE+CV) uskutečníl první let 28. listopadu 1942. Při přistání se opět zlomila příďová podvozková noha. Poškození druhého vyrobeného stroje bylo natolik rozsáhlé, že byl letoun sešrotován. V tomto exempláři byl zabudován motor DB 605 B o vzletovém výkonu 1084 [[Watt|kW]], který v březnu 1943 obdržel také první prototyp. V této době se na V1 zkoušely čtyři svislé ocasní plochy různého tvaru.
Řádek 35:
'''Me 309 V3''' (GE+CW) zalétaný v březnu 1943 se používal k testům maximální rychlosti. Ještě v červenci 1943 byl dokončen čtvrtý a poslední prototyp '''Me 309 V4''' (RH+LH), který byl určen k testům palubní výzbroje. Hlavňovou výzbroj tvořila dvojice trupových [[kulomet|kulometů]] [[MG 131]] [[ráže]] 13 mm, dvojice [[letecký kanón|kanónů]] [[MG 151]] ráže 20 mm. Dva další kulomety MG 131 byly zabudovány v kořenech křídla a dva kanóny [[MK 108]] ráže 30 mm v křídle vně podvozkových šachet. Po úvodních zkouškách v [[Augsburg|Augsburgu]] byl Me 309 V4 zničen během spojeneckého [[nálet|náletu]]. V průběhu dalších testů byl V3 vybaven přetlakovou kabinou a [[vystřelovací sedadlo|vystřelovací sedačkou]].
 
VývojMesserschmitt Me 309 byl zcela nové koncepce a byl by alespoň zpočátku náročný na výrobu, k tomu by jeho vývoj vyžadoval delší čas. Pro piloty by v této době (1942) představoval pro Messerschmittavzhledem pojistkuk propříďovému případpodvozku neúspěchuvětší programunáročnost [[proudovýpilotáže. motor|proudové]]Ve stejné době pracovala firma stíhačky [[Messerschmitt Metaké na vzhledově podobném proudovém Messerschmittu 262|Me 262]], který představoval revoluční změnu v letecké válce, ve srovnání s ním se jakýkoliv vrtulový letoun jevil jako překonaný. NaPůvodně začátkuměl vývojebýt Me 309 ještěvyráběn nebylospolu s Me 262, a nebo tvořit pojistku pro případ, že by se projekt Me 262 dostal do potíží. Nebylo možné odhadnout, zdali a kdy budou proudové motory pro Me 262 vhodné pro [[sériová výroba|sériovou výrobu]] a zdali se je podaří vyrábět v potřebných počtech. V této době nebylo totiž jasné, jestli se podaří překonstruovat proudové motory za použití slitin, které byly k dispozici. Německo pociťovalo totiž citelný nedostatek vzácných kovů, které jsou důležitými přísadami při výrobě tepelně odolných vysokopevnostních ocelí a neželezných slitin. Když vyšlo najevo, že se podaří proudové motory vyrábět i bez těchto strategických prvků, ztratil i Messerschmitt zájem o Me 309.
Jelikož měl stroj ještě mnoho dětských nemocí a potřeboval doladit, byl projekt v polovině roku 1943 po stavbě pouze čtyř prototypů ukončen. Messerschmitt a RLM více preferoval Me 262, který sliboval větší výkony, měl větší prioritu a neměl tolik problémů. Navíc nové vylepšené verze Bf 109 G/K se zvýšeným výkonem stačily a práce na Me 309 by zdržovala vývoj na prioritním proudovém Me 262.
 
Navíc zavedená letadla jako Bf 109 a Fw 190 se ukázala být značně schopná v možnostech dalšího vývoje. Nový model Bf 109 G s motorem DB 605 zcela dostačoval a nebyl důvod pro změnu výroby pro Me 309. Navíc se strategická situace Třetí říše vstupem ameriky do války zhoršila a bylo nutné vyrábět více letadel. Výzkumné kapacity se omezily a podporovaly se hlavně opravdu výjimečné projekty, jako právě Me 262 a nebo Do 335. Proto bylo v polovině roku 1943 po stavbě pouze čtyř prototypů vlastní vývoj Me 309 ukončen, ale letadla nepřestala létat. Sloužila k testování při vývoji Me 262.
Vývoj Me 309 představoval pro Messerschmitta pojistku pro případ neúspěchu programu [[proudový motor|proudové]] stíhačky [[Messerschmitt Me 262|Me 262]]. Na začátku vývoje Me 309 ještě nebylo možné odhadnout, zdali a kdy budou proudové motory vhodné pro [[sériová výroba|sériovou výrobu]] a zdali se je podaří vyrábět v potřebných počtech. V této době nebylo totiž jasné, jestli se podaří překonstruovat proudové motory za použití slitin, které byly k dispozici. Německo pociťovalo totiž citelný nedostatek vzácných kovů, které jsou důležitými přísadami při výrobě tepelně odolných vysokopevnostních ocelí a neželezných slitin. Když vyšlo najevo, že se podaří proudové motory vyrábět i bez těchto strategických prvků, ztratil i Messerschmitt zájem o Me 309.
 
Bylo rozpracováno více verzí, lehká stíhací, těžká stíhací, bitevní,noční stíhací a dokonce rychlostní.
 
Speciální provedení Me 309 mělo pod pravým křídlem nést [[letecká puma|bombu]] SC-1000 a pod levým křídlem kontejner (nádrž) o objemu 260 l. Je otázkou, jak by toto asymetrické uspořádání fungovalo v praxi.
 
Odmítnutí Me 309 vedlo profesora Messerschmitta k vývoji Me 209, který ovšem vycházel co nejvíce ze zavedeného Bf 109.
== Hlavní technické údaje ==
 
== Předpokládané vlastnosti ==
Nejspíše by šlo o jedno z nejrychlejších pístových letadel vůbec, které by mělo řadu tehdy opravdu pokročilých prvků. Otázka je, kolik by se z nich nakonec dostalo do sériové výroby.
 
Letadlo by bylo silně vyzbrojené, výkoné, s dobrým doletem a určením spíše pro operace do nižších a středních výšek a k použití taktiky Hit and run, tedy udeř a uteč.
 
== .Hlavní technické údaje ==
[[Soubor:Messerschmitt Me 309 top-view silhouette.png|náhled|Půdorys Me 309]]
Údaje platí pro Me 309 V4<ref>{{Citace monografie
Řádek 69 ⟶ 78:
* Dolet: 1100 km
Předpokládaný sériový Me 309
* Motor: Daimler Benz DB 603 G o výkonu 1750 PS
* Rozpětí: 11,04 m
* Délka: 9.46 m