Verze z 26. 5. 2018, 16:26 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací m odebrána Kategorie:Prvky zahradní architektury za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 11. 2018, 19:16 editovat zrušit editaci Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 90 735 editací m →‎top: oprava odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:ChateauVersailles.JPG\|náhled\|Oranžerie v [[Versailleské zahrady\|zahradách zámku]] [[Versailles (zámek)\|Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]] '''Oranžérie''' je druh uzavřené, zejména [[Zámek (stavba)\|zámecké]] stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina\|dřevin]] v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy\|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y. Je prvek [[zahradní architektura\|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba\|sadovnické tvorbě]]. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána ''limonaia''. Typická [[Barokní architektura\|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)\|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl. Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého [[Sklo\|skla]], který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od [[17. století]], kdy také [[Jules Hardouin-Mansart]] buduje monumentální, rozměry nepřekonanou [[Versailles (zámek)\|Versailles]]kou oranžérii. Oranžerie vznikaly při [[Šlechta\|šlechtických]] sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V [[19. století]], když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie [[Křišťálový palác\|Křišťálovým palácem]], který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií. [[Soubor:Praha, Břevnovský klášter, Oranžerie 2.JPG\|náhled\|vlevo\|Obnovená oranžérie v [[Markétská zahrada\|zahradě břevnovského kláštera]]]]

Oranžérie: Porovnání verzí