Věstoňovice

Osada leží na výšině půvabně rozprostřena, čítá pouze 11 domů a v nich 72 obyvatel dle sčítání lidu r. 1921. Z nichž 54 náboženství římskokatolického a 18 evangelickočeskobratrského. Věstoňovice tvoří s Beneticemi jednu politickou obec. Od dávných dob náležely klášteru Třebíčskému, ale tamější dvůr v první polovici 15. století zastaven a často měnil své majitele. Roku 1407 Svah Teleč z Oslavičky spolčil se na zboží tamějším se svým polobratrem Janem z Věstoňovic. Téhož roku připomíná se takéVolmír z Věstoňovic. Roku 1416 prodal Jan z Věstoňovic Václavovi Kumbožtovi ve Vilémovicích půl dvora s lesy. Od roku 1437 vyskytuje se na Věstoňovicích Jan Langast (snad syn Jana z Věstoňovic). Jeho Manželkou byla Anežka z Moravce, která jej též společníkem svého dědictví v Radkově učinila. Roku 1556 byly Věstoňovice celé zase připojeny k panství Třebíčskému. Žili tu 4 láníci (Vávra, Zich Hrachovec, Jan Sukup a Šimek Šíp) Dávali úrodu o sv. Jiří a sv. Václavu. Po 16 groších, 16 slepicích, vajec 1 kopu, každý musel orati 12 dní a všichni nažíti 64 kop obilí. Celá obec dávala ze zahrady ode dvora 27 grošů o sv. Václavu. Mimo to 6 přespolních lidí drželo v nájmu ode dvora Věstoňovického louky. Roku 1678 měli zde čtyři láníci jen po 35 měrách a jeden chalupník byl bez polí. Obec žádného jmění nemá. Celkový výměr vykazuje 88,5 ha polí, 19,3 ha luk, 1,7 ha zahrad, 9,9 ha pastvin a 42,4 ha lesa. Přifařena a přiškolena jest osada do Benetic. Tři rodiny evangelickočeskobratrské posílaly své děti do školy v Horních Vilémovicích, od roku 1925 posílají je též do Benetic. V jiho západní stranu, ¼ hodiny od Věstoňovic stojí v panském lese prastarý javor ku kterému každoročně mnoho cizinců se dostavuje , aby se pokochali pohledem na neobyčejné rozměry stromu. Má 12 m v objemu. Kolik již jar přelétlo přes jeho větve? Zachovejme jej do nejzašší budoucnosti.

Roku 1928 bydlí ve Věstoňovicích dle čísel tito. 1. Jakub Novotný a Antonie 2. Františka Bouzková – vdova po ve válce padlém Rudolfu Bouzkovi 3. Jakub Voda a Emílie 4. Jan Veškrna a Marie 5. Jan Homolka a Kateřina 6. Stanislav Voda 7. Stanislav Novotný a Marie 8. František Sláma a Emílie 9. Jan Drápal a Jůlie – porodní asistentka od r. 1926 10. Jan Voda 11. Jan Novotný a Antonie

Opsáno z kroniky obce Benetice, v tehdejší době vedené farářem Antonínem Krpounem

V roce 2007, pro porovnání, tu žijí dle čísel tito. 1. Vilém Novotný a Božena 2. Karel Kosielski a Věra zeť Rudolfa Bouzka ml. 3. Karel Voda a Dana 4. Miroslav Veškrna a Marie 5. - stavení bylo zbouráno 6. František Voda a Marie 7. Stanislav Novotný a Alena 8. Valstimil Sláma a Jana 9. - přičleněno k č. 11 10. Jaromír Sláma pouze rekreačně 11. Ladislav Mikuláš Jarmila 12. František Voda a Jana pochází z č. 6 13. Miroslav Procházka a Marie zeť Rudolfa Bouzka ml. 14. Radek Novotný a Olga pochází z č 1