Skalník (Cotoneaster): Porovnání verzí

'''Skalník''' (''Cotoneaster'') je [[rod (biologie)|rod]] stálezelených nebo opadavých [[keř]]ů, méně často [[strom]]ů, z [[Čeleď|čeledi]] [[Růžovité|růžovitých]]. Zahrnuje dle různých pojetí 50–90–300 druhů rostoucích převážně v horách [[Mírný podnebnýPalearktická pásoblast|mírnéhopalearktické pásuoblasti]] severní polokoule, a totedy v [[Eurasie|Eurasii]] a [[Severní Afrika|severní Africe]], s největším druhovým bohatstvím v Číně a Himálaji. Dva druhy jsou původní i v ČR, dalších několik zde příležitostně zplaňuje. Patří k velice často pěstovaným okrasným dřevinám.<ref>Kovanda M. (1992): ''Cotoneaster'' Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.</ref>

Jedná se o vzrůstově spíše menší, bohatě větvené, beztrnné dřeviny;. většinaVětšina druhů jsou keře vzpřímeného nebo poléhavého vzrůstu, několik zástupců jsou malé stromy (např. ''Cotoneaster frigidus''). [[Kořen|Kořenový systém]] je spíše povrchový, přizpůsobený konkrétnímu stanovišti. Skalníky mají dvojí typ větvičekː prodlužovací, které zajišťují růst, a zkrácené, nesoucí květy a plody; větve tak často formují strukturu "rybí kostry". [[List|Listy]] jsou jednoduché, střídavě postavené, celokrajné, vejčitého, obvejčitého nebo kopinatého tvaru, podle druhu 1-12 cm dlouhé a 1-10 cm široké, s opadavými [[Palist|palisty]].<ref name=":1">Kovanda M. (1992): ''Cotoneaster'' Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.</ref>

Drobné bílé, narůžovělé nebo růžové pětičetné [[Květ|květy]] mající 5–10 mm v průměru jsou oboupohlavné a vyrůstají jednotlivě, po dvou či po třech a nebo v chudých či bohatých [[Chocholík|chocholících]], někdy převislých. [[Semeník]] je spodní, [[Kalich (botanika)|kalich]] je zformován v [[Češule|češuli]], kališní cípy vytrvávají na plodu. [[Plod (botanika)|Plody]] jsou malé (5–12 mm) červené, oranžové, fialové nebo černé [[malvice]], kulovitého nebo soudkovitého tvaru, s peckovitým [[Oplodí|endokarpem,]] obsahujícím 1-3 semena.<ref name=":1" /> uPlody některých druhů jsou jedlé, jiné se uvádí jako mírně jedovaté.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>), a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]; přirozeně chybí v Japonsku a v Severní Americe. V Česku jsou původní skalník celokrajný a černoplodý, některé pěstované druhy (skalník Dielsův, rozkladitý, lesklý, puchýřnatý a další) zde příležitostně zplaňují.

Rod patří v rámci čeledi růžovitých do podčeledi ''Amygdaloideae'' (dříve ''Spiraeoideae'') a tribu ''Maleae''. Nejbližšími příbuznými rody jsou [[hloh]] (''Crataegus''), [[hlohyně]] ''(Pyracantha''), [[blýskalka]] (''Photinia'') a [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus''). Počet popisovaných druhů kolísá mezi 50 až 300 vzhledem k existenci množství [[Apomixie|apomiktických]] mikrodruhů, které jsou některými autory považovány za samostatné druhy, jinými za pouhé variety. Rod bývá dělen do dvou sekcíː<ref name="bean">Bean, W. J. (1976). ''Trees and Shrubs Hardy in the British Isles'' 8th edition. John Murray {{ISBN|0-7195-1790-7}}.</ref>

Mezi jednotlivými druhy i napříč sekcemi dochází k časté hybridizaci, což značně komplikuje určení i systematické zařazení.<ref name="bean">Bean, W. J. (1976). ''Trees and Shrubs Hardy in the British Isles'' 8th edition. John Murray {{ISBN|0-7195-1790-7}}.</ref>

Skalníky patří k velmi často pěstovaným okrasným dřevinám s všestranným využitím a pro tento účel bylo vyšlechtěno množství kultivarů a kříženců. Jejich hlavním estetickým účinkem je olistění (u opadavých druhů zvláště na podzim, kdy se barví do nápadných žlutých, oranžových, červených nebo červenohnědých barev, u stálezelených po celý rok) a dále nápadné barevné plody. Dekorativní je též kvetení drobnými, ovšem nepříliš příjemně aromatickými kvítky.<ref name=":0" />

Lze je použít ke zpevnění svahů, ozelenění okrajů chodníků a cest, jako [[živý plot|živé ploty]], či kulisové výsadby i jako solitéry;, hodí se na [[Skalka (zahrada)|skalky]] ai vřesoviště,. poléhavéPoléhavé druhy jsou pěstovány jako [[Půdokryvné dřeviny|půdopokryvné dřeviny]] a jako náhrada trávníku, vzrůstnější i jako solitéry.<ref name=":0" /> Drobnější druhy se hodí pro přenosnou výsadbu do nádob i na tvorbu [[Bonsaj|bonsají]]. Mají vesměs velmi dobrou regenerační schopnost, takže se dobře tvarují a i po radikálním zmlazení znovu obrůstají.<ref>{{Citace periodika