Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 25 bajtů ,  před 1 rokem
m
rozcestníky
Při tvorbě trpaslíků Středozemě byl Tolkien, ačkoliv se od toho později distancoval, ovlivněn především mytologií germánskou.<ref name="Stanton (2003), 135">Stanton, Michael. ''Hobiti, elfové a čarodějové. Objevování divů ve světě Tolkienova Pána prstenů.'' Praha: 2003. [dále jen Stanton (2003)]. Str. 135.</ref> Pro označení trpaslíka využil slova ''dwarf'', k němuž místo tradičního anglického plurálu ''dwarfs'' užíval v množném čísle výrazu ''dwarves''. Pro většinu trpasličích jmen objevujících se v jeho příbězích navíc využil jména trpaslíků ze [[Island|staroislandského]] [[epos]]u [[Poetická Edda|Edda]]. Jak trpaslíci z germánských pověstí tak trpaslíci z Tolkienovi Středozemě pak žijí ve skalách, jsou výbornými řemeslníky a mají určitý sklon k chamtivosti.<ref name="Čudrnáková (2008), 88">Čudrnáková, Andrea. ''Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty.'' Praha: 2008. [dále jen Čudrnáková (2008)]. Str. 88.</ref><ref name="Stanton (2003), 137">Stanton (2003). Str. 137.</ref>
 
Kromě mytologií však Tolkiena velkou měrou ovlivnili také [[Pohádka|pohádky]]. Sám přiznal, že při psaní ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobita]]'' se nechal inspirovat klasickou pohádkou O Sněhurce a sedmi trpaslících objevující se v [[Pohádky bratří Grimmů|Pohádkách bratří Grimmů]].<ref name="Čudrnáková (2008), 78">Čudrnáková (2008). Str. 78.</ref> Paralelu k tajnůstkářství Tolkienových trpaslíků pak lze nalézt v pohádce o [[Skřítek (mytologie)|skřítkovi]] Rumplcimprcamprovi (anglicky ''Rumpelstiltskin''), který odmítá prozradit své pravé jméno.<ref name="Čudrnáková (2008), 78">Čudrnáková (2008). Str. 78.</ref>
 
== Pojmenování ==
=== Stvoření a probuzení ===
[[Soubor:Emblema Durin.svg|thumb|200px|Symbol [[Durinův lid|Durinova lidu]] a města [[Khazad-dûm]]]]
Sedm otců trpaslíků vytvořil v skryté jeskyni ve Středozemi samotný [[Valar|Vala]] [[Aulë]], jelikož se již nemohl dočkat příchodu prvních [[Ilúvatarovy děti|Ilúvatarových dětí]]. Stvořil je silné a odolné, aby mohly odolat [[Morgoth]]ově zlé moci. Aulë ale nemohl vytvořit bytosti s vlastní svobodnou vůlí. Když stvořitel [[Eru Ilúvatar|Ilúvatar]] uviděl Aulëho výtvor, přikázal mu, aby svou práci zničil. Podle předpovědi měli být totiž prvorozenými bytostmi [[Arda (Středozem)|Ardy]] [[Eldar|elfové]]. Aulë se s žalem chystal své trpaslíky rozbít. Ilúvatarovi se však Aulëho pro lásku k jeho práci zželelo a tak ho zastavil a dal trpaslíkům vlastní [[Fëa a Hröa|fëa]] a vtělil jim život. Aby však byla dodržena předpověď o prvorozených, bylo sedm otců trpaslíků uspáno a Aulë je rozmístil po celé Středozemi. Kvůli svému původu trpaslíci v pozdějších časech mezi Valar uctívali především svého stvořitele Aulëho, kterému říkali [[Mahal]].<ref name="Tolkien (2003), 33 - 34">Tolkien (2003). Str. 33 - 34.</ref>
 
Po zrození elfů u jezera [[Cuiviénen]] na východě v [[Hvězdné věky|prvním hvězdném věku]], procitli ve svých úkrytech v hlubokých slojích také otcové trpaslíků. Každý z praotců zbudoval v horách svého probuzení velké sídlo, elfové však ve svých příbězích mluví pouze o třech nejznámějších, kterými byli [[Hadhodrond]] ([[Khazad-dûm]]), [[Belegost]] ([[Gabilgathol]]) a [[Nogrod]] ([[Tumunzahar]]). Nejvýznamnějším z trpasličích měst se stala Khazad-dûm nacházející se přibližně uprostřed [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. Khazad-dûm – Trpasluj vybudoval nejstarší z trpasličích praotců [[Durin I.]], zvaný pro svůj dlouhý věk ''Nesmrtelný'', který se stal prvním a nejrespektovanějším vůdcem mezi všemi sedmi trpasličími rody.<ref name="Tolkien (2002), 322.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 322.</ref>