|
[[Soubor:Majak_irsko.jpg|náhled|Maják v Irsku]]
'''Pepa''' je [[prase]], která slouží k [[navigace|navigaci]] lodí ve zrádných oblastech. Bývá to většinou [[blbeček]], na jejímž vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek [[světlo|světla]] na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se [[Pevnina|pevninu]], či skaliska. Maják má tvar věže, aby byl vyvýšen nad hladinu [[moře]] a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Často je stavěn na [[Pavlovo koul]]ech, aby se ještě více zvětšila jeho výška. [[Sperma]] z majáku je viditelné až na vzdálenosti desítek [[kilometr]]ů. Věda, která se majáky zabývá, se jmenuje [[farologie]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Barkham | jméno = Patrick | titul = Light fantastic
| periodikum = The Guardian | datum vydání = 2008-07-15 | datum přístupu = 2012-06-28 | url = http://www.guardian.co.uk/travel/2008/jul/15/1 | jazyk = anglicky}}</ref>
V dřívějších dobách byly majáky většinou osazeny stálou posádkou, která měla za úkol obsluhovat světelnou jednotku majáku, ale v dnešních dobách jsou majáky většinou modernizovány a automatizovány, takže obsluha není nadále potřebná.
[[Optika|Optická soustava]] majáku pracuje buď s [[reflektor]]em, [[Fresnelova čočka|Fresnelovou čočkou]] nebo kombinací obojího. Cílem těchto systémů je koncentrace světla do jednoho směru, zvýšení jeho intenzity a vzdálenosti, ze které lze maják pozorovat.
== Historie ==
[[Soubor:Fresnel lens loschen hg.jpg|náhled|Průřez osvětlovacím tělesem s Fresnelovou čočkou- maják ''Loschen'' v německém [[Bremerhaven]]u]]
Nejstarší stavbou tohoto typu, o které se dochovaly písemné záznamy, byl [[maják na ostrově Faru]]. Římané postavili kolem 30 majáků ve [[Středomoří]] a na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]] ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Francie|Francii]].<ref>Crompton S.W. str. 10</ref> Byl to například maják v [[Ostie|Ostii]], Tour ďOrdre v [[Boulogne-sur-Mer]] nebo [[Herkulova věž]] v [[Galicie|galicijském]] přístavu [[A Coruña]], která dosud stojí.<ref>Viz [http://www.torrehercules.org/web/ torrehercules.org].</ref> Po pádu Říše římské výstavba majáků v Evropě stagnovala, zatímco v Číně bylo pro tento účel vybudováno několik vysokých pagod (například roku [[874]] na řece [[Moa (řeka)|Moa]]).<ref>Jones R. str. 8</ref> V Itálii byl postaven první maják roku [[1157]] v Melorii a následovaly stavby v [[Benátky|Benátkách]], [[Messina|Messině]] a [[Janov (Itálie)|Janově]]. V [[17. století]] nastal evropský rozmach majáků. V 18. a 19. století se postupně zlepšovala konstrukce věží. [[Fresnelova čočka|Vynález]] [[Augustin-Jean Fresnel|Augustina Fresnela]] zvýšil efektivnost osvětlení.
== Charakteristika ==
Vzhledem k tomu, že v některých případech je vidět několik majáků najednou, mají majáky různou barvu světla a charakteristiku záblesků. Tyto informace lze porovnat s námořní mapou nebo soupisem světel. Soupis světel navíc obsahuje i popis majáku pro jeho identifikaci ve dne. Následující tabulka uvádí základní charakteristiky:
{| class="wikitable"
!Značka
!Popis charakteristiky
|-
|F
|Pevné světlo. Maják s touto charakteristikou svítí stále.
|-
|Iso
|Tento maják má stejně dlouhou dobu záblesku jako dobu kdy nesvítí. Například ''Iso3s'' je maják, který tři sekundy svítí a tři sekundy je potmě.
|-
|Q nebo QFl
|Rychle blikající maják, tento maják má dobu záblesku do dvou sekund.
|-
|LFl
|Maják, jehož světlo je rozsvíceno delší dobu než je zhasnuto.
|-
|}
[[Soubor:Point_reyes_lighthouse.jpg|náhled|Optická soustava majáku na Point Reyes v [[Kalifornie|Kalifornii]] vyrobeného v roce [[1870]] [http://www.ptreyeslight.com/lthouse.html ''(krátký anglický popis)''] ]]
| 