Joachim von Ribbentrop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Válečná vyznamenání: úpr. |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
Avšak v roce [[1914]] vypukla první světová válka a [[Kanada]], jako člen [[Britské impérium|Britského impéria]], byla ve válečném stavu s [[Německé císařství|Německem]]. Ribbentrop se proto rozhodl pro návrat do své vlasti a uprchl do [[New Jersey]], kde v polovině srpna roku [[1914]] v místním přístavu v [[Hoboken (New Jersey)|Hobokenu]] nasedl na holandsko-americkou loď "Potsdam" a odplul do [[Rotterdam]]u. Na evropské pevnině však byly všechny příchozí lodě kontrolovány britskými vojenskými jednotkami, a tak se musel Ribbentrop schovávat v zásobnících na uhlí.
Díky tomu se také vyhnul zatčení a po úspěšném návratu do [[Německé císařství|Německa]] mu jeho otec pomohl se dostat k husarskému pluku. S ním sloužil nejprve na východní frontě, kde se účastnil těžkých bojů proti carským ruským jednotkám. Zde si také kromě [[Železný kříž|pruského železného kříže I. třídy]] vysloužil i důstojnickou hodnost a pluk byl
Zde byl roku [[1918]] raněn a následně byl z fronty převelen - již jako [[nadporučík]] (''"Oberleutnant"'') - na německé velvyslanectví v [[Istanbul]]u. Zde se také později spřátelil s jiným štábním důstojníkem, s pozdějším německým říšským kancléřem, majorem [[Franz von Papen|Franzem von Papenem]].
== Poválečné období ==
V roce 1919 se Ribbentrop seznámil s Annou Elisabeth Henkellovou, dcerou bohatého výrobce a prodejce šampaňského vína z [[Wiesbaden]]u. Vzali se o rok později
== Kariéra v NSDAP ==
V roce 1928
Po uchopení moci získal von Ribbentrop nové stranické číslo 63.083, čímž byl zařazen mezi nacistickou elitu. Zároveň získal hodnost SS-[[Standartenführer|Standartenführera]].
Řádek 48:
Po skončení války byl Joachim von Ribbentrop v [[Norimberský proces|Norimberském procesu]] postaven před Mezinárodní vojenský tribunál a na konci procesu shledán vinným proti všem 4 bodům obžaloby (tj. jak ve spiknutí umožňující spáchat zločiny, tak ve [[zločin proti míru|zločinech proti míru]], [[válečný zločin|válečných zločinech]] a [[zločin proti lidskosti|zločinech proti lidskosti]]). Kladena mu byla za vinu především jeho aktivní účast při většině agresivních činů od [[anšlus]]u Rakouska, přes útok na Polsko až po vpád do Sovětského svazu, stejně jako například i diplomatický nátlak k okupování zbytku Československa.
Během Norimberského procesu však nepůsobil jako suverénní ministr zahraničí, naopak jako naprosto zlomený a ztrápený člověk často bez vlastního názoru, a to i přesto, že byl na základě psychologických testů shledán jako nadprůměrně inteligentní. Způsob, jakým se obhajoval, ale vyvolával u mnohých spoluobžalovaných pohrdavé úsměvy a celkově byl jimi brán jako naprosté fiasko hraničící s trapností. Slepé oddanosti vůči Hitlerovi se
[[1. říjen|1. října]] [[1946]] byl Ribbentrop odsouzen k trestu smrti a [[16. říjen|16. října]] [[1946]] oběšen. Jeho poslední slova údajně byla: ''„Bůh ochraňuj Německo! Mým posledním přáním je, aby byla zachována jednota Německa a aby mezi Východem a Západem došlo k dorozumění.“''
|