Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ibox clean
značka: editor wikitextu 2017
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy
Řádek 15:
| adresa = Kněževes&nbsp;27<br />59444 Radostín nad Oslavou
| web = http://www.obecknezeves.cz
| úřední web =
| email =
| starosta = Pavel Petr
| infoaktualstarosta aktuální k = 2015
| znak = Kněževes (okres Žďár nad Sázavou).png
| vlajka =
| nuts5 = 595853
| nuts4 = CZ0635
Řádek 81:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Kněževsi (okres Žďár nad Sázavou)}}
=== Areál loveckého zámku ===
V obci se nachází řada [[Kulturní památka|kulturních památek]]. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého [[Zámek (stavba)|zámku]], který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, [[Archeolog|archeologůarcheolog]]ů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské [[Tvrz|tvrzetvrz]]e. Vrcholně [[Gotická architektura|gotická]] tvrz prošla podle stejného zdroje [[pozdní středověk|pozdně středověkou]] přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o [[Renesanční architektura|renesanční]] přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby.
 
Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny [[17. století]] využíván jako [[letohrádek]], který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku [[1676]] pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let [[18. století]]. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku [[19. století]]. Stavba zámku byla za [[Marie Eleonora Holštýnská|Marie Eleonory Holštýnské]], provdané [[vévodkyně]] z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí [[Dvacáté století|20. století]] až do roku [[1943]], a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.
Řádek 92:
 
=== Další pamětihodnosti ===
* Barokní [[kaple]] [[Svsv. Florián|sv. Floriána]]a na návsi (kulturní památka)
* Trojice barokních kamenných křížů z roku [[1780]] (kulturní památky)
* Kamenný kříž z roku [[1920]] umístěný v JV části návsi