Děčín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 77.95.41.137 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy |
||
Řádek 28:
| email = posta@mmdecin.cz
| primátor = [[Marie Blažková (politička)|Marie Blažková]] (nestr./[[ANO 2011|ANO]])
|
| mapa = Decin DC CZ.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Děčín |lat_deg=50 |lat_min=46 |lat_sec=25 |lon_deg=14 |lon_min=11 |lon_sec=46 |float=center}}
Řádek 40:
== Geografie ==
[[Soubor:Decin soutok.JPG|
Děčín je nejníže položené město v [[Česko|České republice]]. Jeho centrum má nadmořskou výšku 135 metrů. Leží na soutoku [[Labe]], [[Ploučnice]] (pravý přítok) a [[Jílovský potok (přítok Labe)|Jílovského potoka]] (levý přítok).
Řádek 49:
=== Podnebí ===
Děčín leží na severu [[Česko|ČR]] a díky své nadmořské výšce je nejníže položeným městem v zemi. Od [[Baltské moře|Baltského moře]] je pouhých 350 km daleko a kvůli tomu má Děčín relativně oceánický charakter klimatu, který se projevuje ve výskytu řady atlantických a subatlantických meteorologických jevů. Průměrný roční úhrn srážek činní 537,8 mm, nejdeštivějším měsícem je [[květen]] a nejméně deštivý je [[únor]]. Nejvíce srážek spadne v [[srpen|srpnu]] a nejméně v [[únor
{{Podnebí
|metric_first
|single_line
|location
<!-- Nejvyšší teplota -->
|Jan_REC_Hi_°C
|Feb_REC_Hi_°C
|Mar_REC_Hi_°C
|Apr_REC_Hi_°C
|May_REC_Hi_°C
|Jun_REC_Hi_°C
|Jul_REC_Hi_°C
|Aug_REC_Hi_°C
|Sep_REC_Hi_°C
|Oct_REC_Hi_°C
|Nov_REC_Hi_°C
|Dec_REC_Hi_°C
<!-- Průměrná nejvyšší teplota -->
|Jan_Hi_°C
|Feb_Hi_°C
|Mar_Hi_°C
|Apr_Hi_°C
|May_Hi_°C
|Jun_Hi_°C
|Jul_Hi_°C
|Aug_Hi_°C
|Sep_Hi_°C
|Oct_Hi_°C
|Nov_Hi_°C
|Dec_Hi_°C
<!-- Průměrná teplota -->
|Jan_REC_°C
|Feb_REC_°C
|Mar_REC_°C
|Apr_REC_°C
|May_REC_°C
|Jun_REC_°C
|Jul_REC_°C
|Aug_REC_°C
|Sep_REC_°C
|Oct_REC_°C
|Nov_REC_°C
|Dec_REC_°C
<!-- Průměrná nejnižší teplota -->
|Jan_Lo_°C
|Feb_Lo_°C
|Mar_Lo_°C
|Apr_Lo_°C
|May_Lo_°C
|Jun_Lo_°C
|Jul_Lo_°C
|Aug_Lo_°C
|Sep_Lo_°C
|Oct_Lo_°C
|Nov_Lo_°C
|Dec_Lo_°C
<!-- Nejnižší teplota -->
|Jan_REC_Lo_°C
|Feb_REC_Lo_°C
|Mar_REC_Lo_°C
|Apr_REC_Lo_°C
|May_REC_Lo_°C
|Jun_REC_Lo_°C
|Jul_REC_Lo_°C
|Aug_REC_Lo_°C
|Sep_REC_Lo_°C
|Oct_REC_Lo_°C
|Nov_REC_Lo_°C
|Dec_REC_Lo_°C
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
|Jan_Precip_mm
|Feb_Precip_mm
|Mar_Precip_mm
|Apr_Precip_mm
|May_Precip_mm
|Jun_Precip_mm
|Jul_Precip_mm
|Aug_Precip_mm
|Sep_Precip_mm
|Oct_Precip_mm
|Nov_Precip_mm
|Dec_Precip_mm
<!-- Maximální úhrn srážek -->
|Jan_MaxPrecip_mm
|Feb_MaxPrecip_mm
|Mar_MaxPrecip_mm
|Apr_MaxPrecip_mm
|May_MaxPrecip_mm
|Jun_MaxPrecip_mm
|Jul_MaxPrecip_mm
|Aug_MaxPrecip_mm
|Sep_MaxPrecip_mm
|Oct_MaxPrecip_mm
|Nov_MaxPrecip_mm
|Dec_MaxPrecip_mm
<!-- Průměrný počet deštivých dnů -->
|Jan_Rain_days = 7
Řádek 160:
|Dec_Rain_days = 8.5
<!-- Množství sněhových srážek -->
|Jan_Snow_cm
|Feb_Snow_cm
|Mar_Snow_cm
|Apr_Snow_cm
|May_Snow_cm
|Jun_Snow_cm
|Jul_Snow_cm
|Aug_Snow_cm
|Sep_Snow_cm
|Oct_Snow_cm
|Nov_Snow_cm
|Dec_Snow_cm
<!-- Zdroje -->
|source
|accessdate
|source2
|accessdate2
}}
== Historie ==
Původní osídlení bylo založeno při tehdejším labském brodu, kterým procházela významná obchodní stezka.[[Soubor:Decin001.jpg|
Ve 14. století zasáhlo město několik povodní. Proto bylo jeho centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního [[Masarykovo náměstí (Děčín)|Masarykova náměstí]]. Tehdy mělo město právo obchodu, říční dopravy a rybolovu.
Řádek 186:
V období [[Husitství|husitské]] revoluce bylo město postiženo několika požáry. V 16. a 17. století docházelo k častému střídání majitelů děčínského panství – vystřídali se zde tři majitelé, než je získal rod rytířů [[z Bünau]] (Bynov). Za jejich vlády nad Děčínem došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Město provozovalo cihelny, vápenku a kamenolomy. Vlastnilo také přístaviště, loděnice a přívozy, které znamenaly významný zdroj příjmů. V majetku rodu rytířů z Bünau město zůstalo až do třicetileté války.
[[Soubor:Decin dlouhajizda.JPG|
V roce 1628 bylo panství prodáno [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinům]]. Po třicetileté válce význam Děčína opět poklesl. V tom období zahájili Thunové významnou přestavbu městského hradu na barokní zámek, obklopený zahradami. Další rozvoj přineslo Děčínu až 18. století, kdy došlo ke zrušení pevnostního statusu města. Thunové opět přestavěli zámek do dnešní [[klasicismus|klasicistní]] podoby.
Řádek 192:
Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha–[[Drážďany]], 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děčína v průmyslové město. Rozvíjet se začala zejména dosud malá vesnice [[Podmokly (Děčín)|Podmokly]], kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, [[Česká Kamenice|České Kamenice]] a [[Ústí nad Labem]] (po pravém břehu řeky). Vystavěn byl železniční most přes Labe. Společně se železnicí se rozvíjí také labská paroplavba. V Podmoklech rostou průmyslové podniky společně s bouřlivou bytovou výstavbou. Vesnice je v roce 1901 povýšena na město a v roce 1914 má již okolo 20 tisíc obyvatel.
Po první světové válce za vysoké hyperinflace v německých zemích (1922-1923) byly v jednotlivých městech vydávány platební poukázky, určené k ocenění při tzv. výměnném obchodu ([[barter]]). V Podmoklech - Děčíně (německy Bodenbach - Tetschen ) se vydávaly poukázky v hodnotě 5 a 10 ''Kronen''.
[[Soubor:Decin namesti.JPG|
Ve válečném roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí [[Staré Město (Děčín)|Staré Město]] sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. Tento stav byl potvrzen i po válce v roce 1945, kdy byly k již vzniklému celku ještě přičleněny další obce ([[Rozbělesy]], [[Chrochvice]], [[Želenice (Děčín)|Želenice]], [[Vilsnice]], [[Bynov]], [[Bělá (Děčín)|Bělá]], [[Boletice nad Labem]], [[Nebočady]], [[Březiny]]).
Řádek 202:
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Děčíně}}
[[Soubor:Decin staromestskymost.JPG|
Děčín leží na okraji turisticky velmi atraktivní oblasti [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]]. Velká část města leží v [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]].
Řádek 221:
* [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] – postaven v letech 1687–1691 po požáru staršího kostela. Barokní jednolodí s bočními kaplemi a tribunami, příčnou lodí, kopulí (nad křížením) a obdélným presbytářem. Nad průčelím [[Atika (architektura)|atika]] se sochařskou výzdobou. Bohatě vyzdoben [[freska]]mi z legendy o [[svatý Kříž|svatém Kříži]] a na závěrné stěně presbytáře freska Povýšení svatého Kříže. Zařízení převážně barokní a [[rokoko]]vé. Kostel je spojen krytou chodbou se zámkem.<ref name="poche"/> V chrámu se nacházejí jedny z nejvzácnějších varhan České republiky, stavitelů Otto a Gustava Riegerových z Krnova z roku 1891. Opusové číslo 315. Ve světovém katalogu varhan jsou označeny (*) velké varhany. V letech 2000-2003 provedla restaurování tohoto nástroje firma Organa s.r.o. Kutná Hora. Od roku 2014 o nástroj pečuje varhanář Ivan Bok z Krnova se svými spolupracovníky. Varhaníkem je zde od roku 1965 Jan Záhora (* 1951).<ref name=":0" /> V roce 2004 byl nástroj prohlášen Kulturní památkou ČR a je velmi vyhledáván domácími i zahraničními varhanními umělci. Na chrámové zvonici se nacházejí tři zvony: Velký z roku 1850, zvonař Wenzel Perner, hmotnost 279 kg, tón h; menší z roku 2016 s názvem MĚSTO DĚČÍN, zvonař Petr Rudolf Manoušek, hmotnost 134 kg, tón c; nejmenší (sanctus) z roku 1748, zvonař Valentin Lissiack, hmotnost 31,4 kg, tón cis.
* [[Kostel svatého Františka z Assisi (Podmokly)|Kostel svatého Františka Serafínského]] v Podmoklech – pseudorománský z let 1856–1858. Jednolodní s polygonálním presbytářem a bočními kaplemi. Cenný zejména renesanční hlavní oltář z roku 1605.<ref name="poche"/> Kamenná křtitelnice přenesena ze zbořeného kostela v Krásném Studenci. Varhany stavitele Martina Zausse, které byly v roce 1953 přeneseny do tohoto kostela, byly nezpodpovědným přístupem prodány na díly v r. 2000 (dnes ve Stráži pod Ralskem, plně funkční, vysvěcené 2007). Současné varhany od firmy RejnaČerný byly přeneseny z Mělníka.<ref name=":0" />
* Evangelický kostel v Podmoklech – pseudorománský a pseudogotický z roku 1881. Varhany postavil v r. 1884 E.F. Walcker, přestavba proběhla v letech 1942-44 firmou Hermann Eule z Bautzenu.
* [[Kostel svatého Václava (Rozbělesy)|Kostel svatého Václava]] v Rozbělesech – postaven roku 1579 na místě staršího kostela, roku 1731 zbořen, poté stavba dnešního kostela. Barokní podélný s osmibokou lodí, obdélným presbytářem, dvouvěžovým průčelím a mansardovou střechou. Zařízení převážně z 18. století. Kamenná [[křtitelnice]] ze 17. století.<ref name="poche"/> Původní varhany stavitele Hausera se nacházejí na slovenské Spiši.
* [[Kostel svatého Františka Xaverského (Bělá u Děčína)|Kostel svatého Františka Xaverského]] v Bělé – pozdně barokní z roku 1787. Jednolodní s užším a trojboce uzavřeným presbytářem, sakristií a hranolovou věží nad průčelím. Průčelí vyzdobeno sochami. Zařízení barokní a hlavní oltář pseudobarokní.<ref name="poche"/>
Řádek 323:
=== Náboženské vyznání ===
(Český statistický úřad, 2001)
[[Soubor:Decin zachrannysyst.JPG|
* 86 % bez vyznání
* 14 % věřících, z toho:
Řádek 350:
== Doprava ==
[[Soubor:Decin Hlavni nadrazi.jpg|
=== Silniční doprava ===
V Děčíně se střetávají silnice I. třídy [[Silnice I/13|I/13]] a [[Silnice I/62|I/62]]. Silnice I/13 protíná celé severní Čechy a spojuje Podkrušnohorskou oblast s [[Liberecký kraj|Libereckým krajem]]. Silnice I/62 vede z hraničního přechodu Hřensko přes Děčín do Ústí nad Labem. Z Hřenska do Děčína vede po pravém břehu Labe, v Děčíně řeku po Novém mostě překračuje, dále pokračuje po břehu levém.
Řádek 359:
=== Železniční doprava ===
[[Soubor:Nastupiste Decin hl.n.jpg|
Děčín patří mezi nejdůležitější [[Železniční uzel|železniční uzly]] v severních Čechách. Stýká se zde pět železničních tratí, prochází jím i [[První železniční koridor|1. železniční koridor]].
Řádek 373:
=== Lodní doprava ===
[[Soubor:Decin_CZ_Pastyrska_stena_069.jpg|
Plavba po Labi se v současnosti používá zejména pro přepravu nákladů. V děčínském [[Loubí (Děčín)|Loubí]] se nachází největší český přístav s překladištěm. Tonáž děčínské obnovené Československé plavby labské je v současnosti 66 812 tun, společnost vlastní 102 plavidel. Nákladní dopravu po Labi ale zajišťují i jiné společnosti. Osobní pravidelná plavba na Labi v současnosti neexistuje, oblíbené jsou ale různé příležitostné plavby např. do SRN nebo do oblasti Hřenska. Pod děčínským zámkem kotví vyhlídková loď Děčín.
=== Městská hromadná doprava ===
{{Podrobně|Trolejbusová doprava v Děčíně|Městská autobusová doprava v Děčíně}}
[[Soubor:Decin busmhd9.JPG|
Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje Dopravní podnik města Děčína. Provozuje ji na 15 celodenních a 2 nočních autobusových linkách. Až do roku 1973 byla v Děčíně v provozu také trolejbusová doprava. Městská hromadná doprava je zavedena do většiny městských částí, až na [[Dolní Žleb]], který je kvůli své nevýhodné poloze v labském údolí při hranicích odkázán pouze na železniční dopravu.
Řádek 396:
== Členění města ==
[[Soubor:Katastrální mapa Děčína.png|
V současnosti se Děčín skládá z 22 katastrálních území, na kterých leží 35 místních částí. Na jaře 2009 vznikla nová místní část [[Chlum (Děčín)|Chlum]] z části Bechlejovic, která ležela na katastru Chlum u Děčína.<ref>http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/zmeny_2009</ref>
* Bělá u Děčína – [[Bělá (Děčín)|Bělá]], [[Čechy (Děčín)|Čechy]]
Řádek 549:
Děčín a děčínské vrchy.jpg|Pohled na jihozápadní část Děčína.
</gallery>
== Literatura ==
| |||