Wikipedie

Česká strana národně sociální: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Volby do zastupitelstev obcí: v Hartmanicích kandidoval člen ČSNS na kandidátce Změna
Bez shrnutí editace
Řádek 43:
 
Národní socialisté byli oporou demokratické republiky a náleželi k tzv. stranám [[Hrad (politika)|Hradu]], podporujícím prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]], a také ke stranám sdruženým v tzv. [[Pětka (politika)|Pětce]], která měla zásluhu na stabilizaci politického systému první republiky. Podíleli se na vládě v letech [[1918]]–[[1926]] a [[1929]]–[[1938]]. Mezi významné představitele ČSNS patřili [[Václav Klofáč]], [[Emil Franke]], [[Jiří Stříbrný]] a od roku 1923, kdy vstoupil do strany, i [[Edvard Beneš]] a jiní další politici.
[[Soubor:Melantrich building.jpg|náhled|Historická budovaBudova [[Melantrich]]u v Praze, vydavatelstvíhistorické ČSSsídlo strany a vydavatelství]]▼
 
Roku [[1926]] sjezd strany přijal nový název – '''Československá strana národně socialistická''', tento sjezd také rozhodl spor mezi předsedou Klofáčem (demokratický proud) a [[Jiří Stříbrný|J. Stříbrným]] (nacionalistický proud) ve prospěch předsedy Klofáče a jeho spojenců, zejména E. Beneše. Stříbrný a jeho stoupenci byli ze strany vyloučeni.
Řádek 56 ⟶ 57:
 
=== Poúnorový vývoj ===
[[Soubor:Logo of the Czechoslovak Socialist Party.svg|142px|náhled|Znak obrozené strany v období socialismu (1948–1993)]]
▲[[Soubor:Melantrich building.jpg|náhled|Historická budova [[Melantrich]]u, vydavatelství ČSS]]
V únoru [[1948]] ČSNS iniciovala demisi demokratických ministrů, po [[únorový převrat|únorovém převratu]] byla tzv. obrozena (zbavena protikomunisticky orientovaných představitelů) a jako '''Československá strana socialistická''' sehrávala až do roku [[1989]] úlohu loutkové strany komunistů jako součást [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] se všemi negativy i částečnými pozitivy. Přestože komunisté nepřikládali přívržencům ČSNS/ČSS takový význam, jako například stoupencům [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|lidovců]], v systému Národní fronty připadla obrozené straně úloha působit a "zpracovávat" hlavně maloburžoazní vrstvy a zastánce masarykovsko-benešovské republiky.{{Doplňte zdroj}} V listopadu 1989 měla strana 14&nbsp;000 členů.<ref name="strana">{{Citace sborníku|příjmení=Benda|jméno=Václav|titul=Lidová strana- problémy a naděje|příjmení sestavitele=Benda|jméno sestavitele=Patrik|sborník=Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-19891977–1989|vydavatel=Agite/Fra|místo=Praha|strany=52-53|isbn=978-80-86603-85-8|rok vydání=2009}}</ref>
 
Souběžně od roku 1948 existovala exilová Československá národně socialistická strana, jejím předsedou byl až do své smrti [[Petr Zenkl]]. Exilová ČSNS se také výrazně podílela na vzniku a fungování [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]], jejímž prvním předsedou byl zvolen právě Zenkl. Dalšími významnými politiky ČSNS, kteří působili v poúnorovém exilu byli např. [[Vladimír Krajina]] nebo bývalí ministři [[Hubert Ripka]] a [[Jaroslav Stránský]].
Řádek 63 ⟶ 64:
=== Polistopadový vývoj ===
 
==== Období střídání předsedů a názvů strany (1989 -– 2002) ====
Již v létě roku 1989 otiskl vnitrostranický časopis Demokrat prohlášení tzv. obrodného proudu, ve kterém se poprvé otevřeně hovořilo o politickém pluralismu, svobodných volbách a přihlášení se k osobnostem typu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] nebo [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Významnou pozitivní roli sehrála strana v počátcích [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]]. Její ústřední deník [[Svobodné slovo]] začalo otiskovat první necenzurované informace. V době, kdy [[Československá televize]] hlásala, že v Praze došlo k drobným nepokojům, na Svobodné slovo stály fronty lidí už před otevřením trafik. Stranické vydavatelství [[Melantrich]], které mělo sídlo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], nezištně nabídlo svůj balkón [[Občanské fórum|Občanskému fóru]]. Právě z balkonu Melantrichu [[Václav Havel]] poprvé promluvil k desetitisícům shromážděných lidí. Vše nasvědčovalo tomu, že Socialistická strana bude hrát významnou úlohu v polistopadovém vývoji, kvůli vnitrostranickým půtkám se toto však nakonec nestalo.
 
V roce [[1990]] se tehdejší Československá strana socialistická sloučila s Čs. stranou národně sociální v exilu, nedošlo však k očekávanému přejmenování strany. Rozčarovaní představitelé obrodného proudu založili vlastní platformu [[Národně sociální sněm]] (NSS) a po jejich vyloučení ze strany založili vlastní Národně sociální stranu, která se marně pokoušela prosadit v politice. Ve volbách v roce 1992 byla ČSS jednou ze 3 stran levicového uskupení [[Liberálně sociální unie]] (LSU) a byla zastoupena v Poslanecké sněmovně, po složitém vývoji uvnitř tohoto uskupení i strany se však v roce 1996 do Poslanecké sněmovny znova nedostala. V roce [[1993]] pod vedením předsedy Pavla Hirše došlo k návratu představitelů NSS, posunu politické orientace více doprava a strana se přejmenovala na název '''''Liberální strana národně sociální''''' (LSNS). V roce [[1996]] se LSNS sloučila se stranou Svobodní demokraté (nástupce Občanského hnutí) a změnila název na '''''Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální''''' (SD-LSNSSD–LSNS). Toto spojení však nebylo příliš úspěšné vzhledem k výrazně odlišným prioritám obou zakládajících subjektů. V roce [[1997]] oslavila strana pod vedením předsedy JUDr. Tomáše Sokola 100. výročí založení jako nejstarší původní česká politická strana. Krátce poté bývalí Svobodní demokraté stranu většinou opustili a strana se vrátila k historickému názvu '''''Česká strana národně sociální'''''. Nikdy se však již nevrátila do velké politiky.
 
Velkou výhodou strany byl po roce [[1989]] velký majetek (mj. nemovitosti, např. budova na Náměstí Republiky v Praze, vypracovaná organizační struktura (pokrytí státu pobočkami a sekretariáty) i početná členská základna (ovšem s relativně vysokým věkovým průměrem). Straně se však tyto výhody nepodařilo využít k získání respektive udržení slušných volebních výsledků a špatnou ekonomickou politikou postupně přišla o veškerý svůj majetek. Během této doby strana vyměnila 9 předsedů. Postupně byl nevýhodně rozprodáván její majetek a z nich hrazeny předražené a neefektivní politické kampaně. Až po spojení strany se Svobodnými demokraty si vedení strany uvědomilo, že dluhy Svobodných demokratů nyní přešly na ČSNS. V roce 2002 byla prodána hlavní nemovitost strany -– budova na Náměstí republiky v Praze.
 
==== Předsednictví Jaroslava Rovného (2002 -– 2012) ====
[[Soubor:Jaroslav Rovný.jpg|náhled|Jaroslav Rovný, předseda ČSNS v letech 2002 -– 2012]]
Jestliže v roce 2000 ČSNS kandidovala v 11 krajích, přičemž v Královéhradeckém (4,44 %) a Karlovarském (3,98 %) kraji chybělo málo, aby se dostala do zastupitelstva<ref>http://volby.cz/pls/kz2000/kz62?xjazyk=CZ&xdatum=20001112</ref>, ve volbách 2004 kandidovala už jen v Libereckém kraji se ziskem 0,17 % hlasů<ref>http://volby.cz/pls/kz2004/kz62?xjazyk=CZ&xdatum=20041105</ref> stejně tak jako v roce 2008, kdy získala 0,11 %<ref>http://volby.cz/pls/kz2008/kz62?xjazyk=CZ&xdatum=20081017</ref>. Co se týká komunální politiky, tak v roce 2002 za stranu kandidovalo 1354 kandidátů<ref>http://volby.cz/pls/kv2002/kv22114?xjazyk=CZ&xid=0&xv=4&xdz=6&xnumnuts=0&xstrana=2</ref> a dále 90 kandidátů na koaličních kandidátkách. Strana tehdy získala 120 zastupitelů. V roce 2006 za stranu kandidvalo už jen 36 lidí<ref>http://volby.cz/pls/kv2006/kv22115?xjazyk=CZ&xid=0&xv=5&xdz=8&xnumnuts=0&xvyber=1</ref> a strana získala pouze 20 zastupitelů<ref>http://volby.cz/pls/kv2006/kv22114?xjazyk=CZ&xid=0&xv=9&xdz=8&xnumnuts=0&xstrana=2&xvyber=1</ref><ref>http://volby.cz/pls/kv2006/kv22114?xjazyk=CZ&xid=0&xv=9&xdz=8&xnumnuts=0&xstrana=361&xvyber=1</ref>.[[Soubor:Budínka 28. října 2011.jpg|náhled|Budínka 28. října 2011|vlevo]]
28. října 2011 u příležitosti výročí založení Československa a výročí studentských nepokojů z roku 1939 a zavraždění [[Václav Sedláček|Václava Sedláčka]] uspořádal 1. místopředseda ČSNS Michal Klusáček setkání na louce [[Budínka]] u Dobronína, kde stojí kříž na památku tam zavražděných Němců (viz [[Masakr u Dobronína]]). Na protest proti údajnému překrucování dějin a pro zdůraznění posloupnosti historických událostí členové ČSNS před železný kříž umístili 64 dřevěných křížů, které připomínaly oběti nacistického [[Velkomeziříčský masakr|masakru ve Velkém Meziříčí]] a jména obcí, které byly v Československu za války vypáleny. Kvůli medializaci dále natřeli železný kříž narůžovo<ref>http://www.csns.cz/files/2011-10-28_TZ_CSNS_Budinka.pdf</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/clenove-csns-natreli-kriz-na-pamatku-zabitych-nemcu-na-ruzovo-p6z-/domaci.aspx?c=A111029_111607_domaci_fih</ref>. [[Soubor:ČSNS - 4 programové body Eurovolby 2014.jpg|náhled|ČSNS: 4 programové body Eurovolby 2014]]
 
Dne 26. listopadu 2011 u vstupu do Obecního domu v Praze, kde se konal ustavujícím sjezdu strany [[LEV 21 - Národní socialisté|LEV21 - Národní socialisté]], uspořádali členové ČSNS protest<ref name="rfr1">http://www.novinky.cz/domaci/251674-paroubek-je-zkrachovaly-levicak-a-narcis-protestovalo-par-lidi.html</ref> proti zneužívání historie ČSNS nově vzniklým politickým subjektem. Na ulici členové ČSNS rozdávali narcisky s poukazem na předsedu strany [[LEV 21 - Národní socialisté|LEV21]] a na chodník umístili hanlivé a zesměšňující nálepky.<ref name="rfr1" />
 
==== Současnost (2012 -– nyní) ====▼
[[Soubor:Oslava 115 let ČSNS na Staroměstské radnici.JPG|náhled|Oslava 115 let ČSNS na Staroměstské radnici]]▼
{{Aktualizovat|Současnost (2012 -– nyní)=}}▼
 
▲==== Současnost (2012 - nyní) ====
▲{{Aktualizovat|Současnost (2012 - nyní)=}}
Dne 3. listopadu 2012 na 35. sjezdu strany Jaroslav Rovný dále odmítl kandidovat na předsedu a na jeho místo byl zvolen letecký inženýr [[Michal Klusáček]].
[[Soubor:ČSNS - 4 programové body Eurovolby 2014.jpg|náhled|ČSNS: 4 programové body Eurovolby 2014]]
 
===== Volební výsledky posledních voleb =====
Řádek 103:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-11
}}</ref> a pplk. v.z. MUDr. Marek Obrtel v [[Senátní obvod č. 62 – Prostějov|Prostějově]] -– výsledek 7,92 % (3356 hlasů)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výsledky hlasování {{!}} volby.cz
| periodikum = volby.cz
Řádek 112:
 
== Předsedové strany ==
▲[[Soubor:Oslava 115 let ČSNS na Staroměstské radnici.JPG|náhled|Oslava 115 let ČSNS na Staroměstské radnici v roce 2012]]
 
* [[Alois Simonides]], [[Josef Klečák]] ([[1897]] -– [[1898]]), zakládající vedoucí strany do I. sjezdu v dubnu [[1898]]
* [[Václav Klofáč]] ([[1898]] -– [[1914]], [[1918]] -– [[1938]]), oficiálně první předseda strany uznaný na I. sjezdu
* [[Petr Zenkl]] ([[17. květen]] [[1945]] -– [[24. únor]] [[1948]])
* [[Emanuel Šlechta]] ([[29. únor]] [[1948]] -– [[10. březen]] [[1960]])
* [[Alois Neuman]] (duben [[1960]]- – [[22. březen]] [[1968]]), od roku [[1968]] čestný předseda.
* [[Bohuslav Kučera]] (23. března [[1968]] -– [[prosinec]] [[1989]])
* [[Jan Škoda (politik)|Jan Škoda]] ([[prosinec]] [[1989]] -– [[18. březen]] [[1990]])
* [[Jiří Vyvadil]] ([[18. březen]] [[1990]] -– [[13. leden]] [[1991]])
* [[Ladislav Dvořák (politik)|Ladislav Dvořák]] ([[13. leden]] [[1991]] -– [[30. květen]] [[1993]])
* [[Pavel Hirš]] ([[30. květen]] [[1993]] -– [[28. květen]] [[1995]])
* [[Vavřinec Bodenlos]] ([[28. květen]] [[1995]] -– [[22. červen]] [[1996]], od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1995]] spolupředseda za LSNS a [[Jiří Dienstbier starší|Jiří Dienstbier]] od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1995]] - [[30. listopad]] [[1996]] spolupředseda za SD)
* [[Tomáš Sokol]] ([[30. listopad]] [[1996]] -– [[20. září]] [[1997]], v období [[18. červenec|18. července]] [[1997]] -– [[25. říjen]] [[1998]] přebírá pro neaktivitu úlohu předsedy 1. místopředseda [[Miroslav Tampír]])
* [[Jan Šula]] ([[25. říjen]] [[1998]] -– [[22. červen]] [[2002]])
* [[Jaroslav Rovný]] ([[20. červenec]] [[2002]] -– [[3. listopad]] [[2012]])
* [[Michal Klusáček]] ([[3. listopad]] [[2012]] -–)
=== Exiloví předsedové ČSNS ===
* [[Petr Zenkl]] ([[1948]] -– [[1975]])
* [[Mojmír Povolný]] ([[1975]] -– [[1991]])
<gallery>
Soubor:Václav_Klofáč_-_barva.jpg|Václav Klofáč (1898 -– 1938)
Soubor:Petr_Zenkl_-_barva.jpg|Petr Zenkl (1945 -– 1948)
Soubor:Emanuel_Šlechta-barva.jpg|Emanuel Šlechta (1948 -– 1960)
Soubor:Alois_Neuman-barva.jpg | Alois Neuman (1960 -– 1968)
Soubor:Jan_%C5%A0ula.jpg | Jan Šula (1998 -– 2002)
Soubor:Jaroslav_Rovný_2010.jpg | Jaroslav Rovný (2002 -– 2012)
</gallery>
 
== Přehled názvů strany ==
 
* '''Strana národních dělníků''' ([[1897]] -– [[1898]])
* '''Česká strana národně sociální''' ([[1898]]–[[1914]]), v prvních letech strany se používal také název '''Národně-sociální strana českoslovanská'''
* '''Česká strana socialistická''' ([[1918]])
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_strana_národně_sociální“