Wikipedie

Kazimír II. Spravedlivý: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: úprava infoboxu
Kompletní změna (nedokončeno)
Řádek 1:
{{Pracuje se|1 dne|31.10.2018}}{{Infobox - panovník
| barva = #514671
| barva textu = white
Řádek 39:
 
== Život ==
Jeho otec před smrtí roku [[1138]] rozdělil [[Polské knížectví]] mezi své syny. Jelikož se Kazimír narodil těsně před otcovou smrtí nebo již jako [[pohrobek]], nezískal v této dělbě žádný úděl. Ten získal až po smrti svého bratra [[Jindřich Sandoměřský|Jindřicha]] roku [[1166]], kdy měl zdědil jeho [[Sandoměřsko]]. Do Jindřichovy poslední vůle však zasáhl další bratr, kníže-senior [[Boleslav IV. Kadeřavý]], který Sandoměřsko rozdělil na tři části; větší část si ponechal, druhou, menší, dal svému bratru [[Měšek III. Starý|Měškovi Starému]] a na Kazimíra zbyla jen malá část okolo města [[Wiślica (Svatokřížské vojvodství)|Wiślica]]. Celé Sandoměřsko obdržel až po Boleslavově smrti roku [[1173]].
 
=== Mládí ===
V roce [[1177]] se vzbouřil proti svému bratru, novému knížeti-senioru Měškovi. Ve svém odboji byl podporován např. slezským knížetem [[Boleslav I. Vysoký|Boleslavem Vysokým]]. Měšek se stáhl do [[Poznaň|Poznaně]] a Kazimír ovládl [[Malopolsko]] se sídelním místem polských knížat [[Krakov]]em.
Protože se Kazimír narodil těsně před smrtí svého otce [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] nebo po smrti již jako [[pohrobek]] nedostal v Boleslavově testamentu žádný úděl.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Celińska
| jméno = Urszula
| příjmení2 = Mierzejewska
| jméno2 = Milena
| titul = Sprawozdanie z konferencji Kościół, kultura, polityka w Państwie pierwszych Piastów, (Instytut Nauk Historycznych UKSW, Warszawa i Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Ciechanowie 22-23 października 2015 r.)
| periodikum = Saeculum Christianum
| datum = 2016-09-20
| ročník = 22
| strany = 306
| issn = 1232-1575
| doi = 10.21697/sc.2015.22.28
| url = http://dx.doi.org/10.21697/sc.2015.22.28
| datum přístupu = 2018-10-31
}}</ref> Žil společně se svou matkou [[Salomena z Bergu|Salomenou z Bergu]] a nejmladší sestrou Anežkou (narozenou roku [[1137]]) v Łęczyci. Díky jeho mládí se vyhnul bojům mezi jeho bratry [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavem IV. Kadeřavým]], [[Měšek III. Starý|Měškem Starým]] a nevlastním bratrem [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]]. Na tu dobu žil celkem bezstarostným životem.
 
[[Salomena z Bergu]] zemřela roku [[1144]]. Poručníkem se stal jeho bratr [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslav Kadeřavý]], který se o dva roky později stal polským seniorem. Když roku [[1154]] dosáhl zletilosti měl dostat podle práva jednu ze zemí z Polska. Přesto nedostal nic. Situace se pro Kazimíra zhoršila v roce [[1157]], kdy se po vítězné výpravě [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] musel Kazimír odebrat do Německa jako rukojmí. Jak dlouho byl jako rukojmí se však neví. V Polsku se nacházel určitě před [[21. květen|21. květnem]] [[1161]], kdy je uváděn na listině společně s bratry [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavem IV. Kadeřavým]] a [[Jindřich Sandoměřský|Jindřichem Sandoměřským]].
V roce [[1191]] se Měšek znovu krátce stal polským seniorem, protože malopolská šlechta nesouhlasila se zahraniční politikou Kazimíra II., a Měšek tak získal [[Krakov]]. Sídelní město polských knížat a králů však Kazimír brzy získal zpět.
 
=== První vzpoura Kazimíra ===
Kazimír II. zemřel dne 5. května [[1194]]. Měšek se opět pokoušel získat titul knížete seniora, tento pokus však skončil v roce 1195 bitvou u Mozgawy, kde byl sám Měšek zraněn.
V roce [[1166]] zemřel při výpravě Jindřich Sandoměřský. Podle práva měla země [[Sandoměřsko|Sandoměřská]] připadnout Kazimírovi. Místo toho však zemi získal [[Boleslav IV. Kadeřavý]]. To vyprovokovalo jeho bratra Kazimíra. Na jeho stranu se postavil i Měšek. V únoru [[1168]] zvolili za sandoměřského knížete Kazimíra. K válce proti [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavovi]] ale nedošlo, protože Boleslav podstoupil podmínky. Kazimír dostal Wiślicu, sám Boleslav si nechal [[Sandoměř]] a okolí, a Měšek zbytek.
 
=== Druhá vzpoura Kazimíra ===
Roku [[1177]] propukla proti Měškovi vzpoura. Hlava vzpoury byl určitě nejmladší syn [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], Kazimír . Mimo něho se vzpoury zúčastnil i jeho syn [[Odon Poznaňský|Odon]], který měl být na přání otce knězem. Dalším vzbouřencem byl [[Boleslav I. Vysoký]], který byl po Měškovi nejstarším Piastovcem a vyděl se jako nový senior. Kazimír udělil Boleslavovi [[Slezsko]] v léno a [[Odon Poznaňský|Odonovi]] [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko.]] Hlavně ve Slezsku byl problém, protože polovinu Slezska držel jeho syn [[Jaroslav Opolský]] a bratr [[Měšek I. Křivonohý|Měšek Křivonohý]]. Po tom co se dozvěděli o vzpouře, postavili se na stranu Měška Starého. Boleslav byl poražen a do [[Krakov|Krakova]] dorazil pouze jako vyhnnec.
 
=== Senior ===
Ještě roku [[1177]], odevzdal kvůli míru [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi I. Křivonohému]] [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]] a [[Bytomské knížectví|Bytomsko]]. Dále donutil [[Boleslav I. Vysoký|Boleslava I. Vysokého]], aby vydělil svému bratrovi [[Konrád Hlohovský|Konrádovi Hlohovskému]] úděl. Aby dosáhl nástupnictví svým potomkům, podařilo se mu zajistit [[Primogenitura|primogenitury]], který vydržel přes sto let, než bylo obnoveno [[Polské království]].
 
bu celkem bezstarostným životem.
 
== Externí odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazimír_II._Spravedlivý“